Číňané se obávají rozpadu eurozóny. Krizi srovnávají s morovou ránou

Pokud jednotlivé země eurozóny nezačnou více spolupracovat na řešení dluhové krize, může se stát, že se eurozóna rozpadne. Řekla to náměstkyně čínského ministra zahraničních věcí Fu Jing.

Čína je ale podle ní potěšena postojem Německa a Francie, protože zástupci těchto dvou zemí se snaží krizi řešit v těsné součinnosti. Čína v minulosti vyjádřila podporu celé eurozóně i jednotlivým zemím, které mají největší dluhové potíže.

Přední čínský list People's Daily v pondělí krizi v eurozóně přirovnal k morové ráně. Za pár dnů se mají přitom v Pekingu setkat prezidenti Francie a Číny Nicolas Sarkozy a Chu Ťin-tchao.

I když přední čínští představitelé včetně premiéra Wen Ťia-paa eurozónu otevřeně podporují, z dalšího vývoje mají obavy.

Problémy Evropy nenechávají Čínu chladnou

Čínská diplomatka Fu podle agentury Reuters v rozhovoru s jedním německým časopisem řekla, že problémy eurozóny se staly tématem jednání mezi jejími kolegy.

"I když má Západ problémy, Evropa i Spojené státy už v minulosti mnoho strastí úspěšně překonaly," řekla. Evropská 'sedmadvacítka' je největším obchodním partnerem Číny, proto má Peking zájem, aby Evropa fungovala.

"Na Čínu bude mít značný vliv, zda se západní ekonomika dokáže vzpamatovat. Úroveň naší vzájemné provázanosti je značná a škody, které utrpí Západ, neznamenají přínos pro Čínu. Jsme na jedné lodi, hospodářské problémy Západu nás pochopitelně znepokojují. Potěšila nás ale k této záležitosti společná deklarace kancléřky Merkelové a prezidenta Sarkozyho," dodala.

Německá kancléřka Angela Merkelová a Sarkozy se minulý týden shodli na nutnosti upevnit integraci eurozóny. Sarkozy také navrhl, aby vznikla jedna ekonomická vláda, nicméně myšlenku společných evropských dluhopisů oba státníci zavrhli.

Vzájemná výměna zboží mezi celou Evropskou unií, tedy všemi 27 zeměmi, a Čínou se loni zvýšila na 395 miliard eur (asi 9,7 bilionu Kč). To byl podle statistického úřadu Eurostat meziroční nárůst o 13,9 procenta. Objem čínského vývozu do EU přitom stoupl o 18,9 procenta na 281,9 miliardy eur (asi 6,9 bilionu Kč).