Nečas: Kvůli přechodu Evropy na obnovitelné zdroje musí Česko dát miliardy za lepší síť

Česká republika investuje v příštích osmi letech až dvě miliardy eur (necelých 50 miliard Kč) do obnovy přenosové soustavy tak, aby kapacitně zvládla například připojování obnovitelných zdrojů energie mimo české území, uvedl dnes v Drážďanech český premiér Petr Nečas.

Připomněl, že česká, ale i polská přenosová síť je v současnosti ohrožována "návaly energie", které do sítě za příznivých podmínek dodávají německé obnovitelné zdroje energie.

Obnovitelné zdroje se v současnosti na českém energetickém mixu podílejí sedmi procenty, jsou ale "extrémně finančně náročné", podotkl Nečas.

V důsledku slabého propojení severní a jižní části Německa podle něj českou síť v určitých situacích "zaplavuje" energie například z německých větrných elektráren, takzvaných "větrných parků" u Baltského moře.

"Při silnějším větru jsou nárazovité návaly elektrické energie vytlačovány do Polska a České republiky, kde ohrožují přenosovou soustavu," vysvětlil předseda české vlády.

"My považujeme za klíčové, aby se vzájemně posílily energetické přenosové soustavy mezi našimi zeměmi," řekl Nečas na tiskové konferenci se saským premiérem Stanislawem Tillichem. ČR podle něj nechce budovat speciální zařízení, která umožní v případě nárůstu objemu energie českou síť od německé odpojit.

Němci chtějí vyrábět třetinu energie ekologicky

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů přitom v Německu v budoucnu zřejmě výrazně vzroste. Země se letos na konci května rozhodla do roku 2022 odstavit všechny své jaderné elektrárny a chybějící výkon zčásti plánuje nahradit právě obnovitelnými zdroji.

Do roku 2020 chtějí Němci tímto způsobem vyrábět zhruba 35 procent energie. V současnosti obnovitelné zdroje v Německu vyrábějí kolem 17 procent elektřiny.

"Německo zvolilo cestu k obnovitelným zdrojům. Naším cílem je přispívat k tomu, aby byly využívány - ať už to bude biomasa, vítr či slunce - efektivněji," podotkl saský premiér Tillich.

Cílem je podle něj to, aby elektrická energie přes hranice proudila volně a bez překážek. Nečas upozornil, že vývoz energie z ČR do Německa je větší než opačným směrem.

Vzájemný respekt jaderné politiky

Německu, které hodlá od využívání jaderné energie zcela upustit do roku 2022, český premiér také zdůraznil, že ČR s jadernou energetikou stále počítá jako se součástí svého "energetického mixu".

"ČR naprosto respektuje rozhodnutí Německa vzdát se jaderné energie. Na druhou stranu bychom rádi, aby také Německo respektovalo naše rozhodnutí i nadále pokračovat v rozvoji jaderného sektoru," prohlásil Nečas na konferenci s tím, že podle něj český postoj nebude bránit pokračování těsné spolupráce obou zemí v energetické oblasti.

Sasko podle svého premiéra Stanislava Tillicha respektuje národní suverenitu české vlády, která setrvává i na jaderné energetice.

Jaderným koncernům má pomoci státní nadace

Provozovatelům německých jaderných elektráren má s náklady na jejich plánovanou likvidaci a přechod na obnovitelné zdroje energie pomoci státní nadace. Počítá s tím zatím utajovaný plán, o jehož základních bodech informoval v pátečním vydání deník Handelsblatt. Němečtí odpůrci atomové energie toto řešení kritizují.

Plán podle Handelsblattu vypracovala investiční banka Lazard. Má umožnit čtveřici největších producentů elektřiny v zemi, kteří musejí nejpozději do roku 2022 zavřít všechny jaderné provozy, investovat až 50 miliard eur (1,24 bilionu Kč) do výstavby alternativních zdrojů energie. Na to totiž podle ekonomického listu nebudou mít dostatek kapitálu, který budou muset mimo jiné použít na odstranění jaderných elektráren a uskladnění jejich paliva.

Do chystané nadace mají provozovatelé podle Handelsblattu vložit svá rizika v podobě jaderných elektráren určených k likvidaci. Její cenu Lazard odhaduje na 28 miliard eur.

Současně do ní budou odvádět všechny své příjmy z prodeje "atomové elektřiny" do roku 2022, které se předpokládají ve výši 15 miliard eur. Třináct miliard rozdílu vyrovná stát, který za to od energetických koncernů dostane dluhopisy. Své pohledávky pak budou výrobci splácet investicemi do obnovitelných zdrojů.

Ekologickou revoluci zaplatí spotřebitelé

Odborníci očekávají, že pomocí takového stimulu bude možné investovat do alternativních zdrojů a nutných přenosových sítí sumu v řádech desítek miliard eur.

"V zásadě to může být cesta slibující úspěch jak posunout energetickou změnu kupředu," řekl deníku šéf německých odborů v energetice IG BCE Michael Vassiliadis. Na podobné bázi Německo už v minulosti řešilo odklon od těžby uhlí v Porúří.

Dva největší provozovatelé německých jaderných elektráren, RWE a E.ON, se od tohoto plánu však distancovali. "Tato myšlenka je nám známa, ale jelikož jsme tento model nezadali k vypracování, nepřísluší nám ho posuzovat," odmítl komentář mluvčí společnosti E.ON a podobně reagoval také hlavní konkurent RWE.

Odpůrci jaderné energetiky takové úvahy kritizují. Záruky za rizika spojená s odstraněním atomových elektráren podle nich převezmou daňový poplatníci, zatímco "čtveřice elektrárenských oligarchů si zajistí svou dominanci na trhu i v oblasti větrné a solární energie", uvedl mluvčí protiatomové organizace Vyzářeno Jochen Stay.

"O tom, že to nakonec bude drahé, když se staré jaderné elektrárny strhnou, se vědělo od počátku a neustále to bylo započítáváno do ceny proudu," tvrdí Stay. Odůvodnění, že nadace má sloužit k rozvoji obnovitelných zdrojů, považuje za absurdní.