Belgie koupí belgickou část banky Dexia za čtyři miliardy eur (zhruba 100 miliard korun). V pondělí nad ránem to oznámil belgický premiér Yves Leterme, podle kterého je cílem operace zachránit úspory belgických domácností.
Na rozdělení banky, která má v portfoliu potenciálně nebezpečné dluhopisy v objemu zhruba 700 miliard dolarů (12,9 bilionu korun), se dohodly v neděli Francie, Belgie a Lucembursko.
Lucemburskou část banky koupí investoři z Kataru, uvedla v pondělí agentura AFP.
"Podařilo se nám dosáhnout oddělení belgické části banky Dexia od závazků a rizik, které by mohly přijít z prostředí uvnitř holdingu Dexia," citovala Leterma agentura AFP.
První oběť krize Dexia se dočká bolestné záchrany. Státy se dohodly na společném řešení – čtěte ZDE
Problémy banky Dexia gradují. Merkelová volá po rychlé rekapitalizaci bank – čtěte ZDE
Bude banka RBS následovat Dexii? Obavy britské vlády po snížení ratingu narůstají – čtěte ZDE
Moody’s opět zaúřadovala. Srazila rating desítkám evropských bank – čtěte ZDE
"Domácnosti si mohou být jisté, že jejich peníze na účtech jsou v bezpečí," dodal.
Belgický ministr financí Didier Reynders označil cenu, za níž Brusel banku pořídil, za "rozumnou".
Agentura Moody' s okamžitě kvůli státní záchraně banky pohrozila Belgii snížením ratingu.
Dexia je první velkou evropskou bankou, která od finanční krize v roce 2008 potřebuje státní pomoc. Banka se dostala do problémů kvůli vysokému objemu obligací problémových zemí eurozóny, včetně Řecka, Itálie a Španělska, a obcí ve Spojených státech.
Belgie, Francie a Lucembursko se rovněž dohodly, že poskytnout bance finanční záruku 90 miliard eur na deset let. Belgie se na těchto zárukách bude podílet 60,5 procenta, Francie 36,5 procenta a Lucembursko zbývajícími třemi procenty. Záruky se budou týkat tzv. špatné banky, do které má být převeden veškerý potenciálně nebezpečný majetek Dexie.
Správní rada Dexie stále jedná s francouzskými bankami Caisse des Dépôts et Consignations a La Banque Postale. Banky se snaží najít řešení pro financování místních samospráv. Dexia je jedním z největších poskytovatelů úvěrů pro města a obce ve Francii a francouzská vláda by měla tuto část banky znárodnit.
Oznámení o znárodnění belgických operací přišlo po maratonu jednání mezi vládami tří zemí a vedením banky. Úředníci se obávají, že kolaps banky by mohl dále zhoršit obtíže na bankovním trhu v Evropě. Analytici varují, že banky mají nyní sníženou úvěrovou schopnost a situace se začíná podobat té, po které přišel kolaps americké banky Lehman Brothers.
Ohrožený rating
Belgická a francouzská vláda se ale obávají, že poskytnutí peněz na sanaci banky by mohlo ohrozit jejich úvěrový rating a zvýšit úrokové sazby u jejich obligací. Agentura Moody's Investors Service v pátek oznámila, že zkoumá rating Belgie, který činí Aa1, a mohla by ho snížit. Důvodem jsou právě očekávané výdaje na záchranu banky Dexia. Reynders uvedl, že pomoc zvýší zadluženost země ze zhruba 97 procent hrubého domácího produktu na 98 procent.
Minulý týden Dexia oznámila, že jedná se skupinou zahraničních investorů o koupi lucemburské divize. Očekává se rovněž, že banka oznámí prodej zdravých aktivit, jako turecké Denizbank, uvedla BBC.
Dexia už za finanční krize v roce 2008 získala od Francie, Belgie, Lucemburska a klíčových akcionářů 6,4 miliardy eur (158 miliard Kč). Poté byla nucena k úsporám a prodejům aktivit včetně slovenské pobočky, kterou koupila česko-slovenská investiční společnost Penta Investments.
Dexia není sama
"Dexia není izolovaný problém," řekl Cor Kluis, analytik Rabobank International v Utrechtu. "Otázka pro všechny investory v Evropě je, jak tento problém budou politici řešit a jak si představují koordinované a profesionální řešení. To je dobrá příležitost k obnovení klidu."
Některé evropské deníky o víkendu uvedly, že další evropské banky budou potřebovat rekapitalizaci. Francouzský nedělník Le Journal du Dimanche napsal, že banky Société Générale a BNP Paribas údajně uvažují o zvýšení kapitálu v úhrnu až 11 miliard eur (téměř 273 miliard Kč). Banky to však popřely.
BNP Paribas podle listu hodlá posílit kapitál zhruba o sedm miliard eur, zatímco Société Générale o tři až čtyři miliardy eur. List přitom neuvedl žádný zdroj svých informací. Mluvčí BNP řekl, že banka nadále počítá s původními plány, které předpokládají, že nově stanovené úrovně kapitálové přiměřenosti Basilej III ústav dosáhne bez nutnosti zvyšovat kapitál. V podobném duchu se dnes vyjádřil i majitel Komerční banky, Société Générale.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist