Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) se nyní chystá pro předložení vládě Státní energetickou koncepce (SEK). Experti z Rady vlády pro energetickou a surovinovou bezpečnost ji však považují za nereálizovatelnou.

Kritici energetické vizi ministra průmyslu Martina Kocourka vyčítají, že příliš spoléhá na jadernou energii, takže nárůst elektřiny vyrobené v těchto zdrojích je nerealizovatelný.

Kocourek k tomu v emailovém rozhovoru říká: "To ale není tak, že bychom se upnuli na jádro a odmítali funkční, podobně levné obnovitelné a spolehlivé zdroje. Dejte mi je a zítra v té koncepci budou."

Podle něj se klidně může stát, že se za tři roky objeví převratná technologie, která dosavadní koncepci rozmetá, ale zatím ji nemáme. A dodává, že žádný scénář "nepočítá s uhlím za územními limity před rokem 2015, ani ty tři scénáře, které toto uhlí zahrnují do celkové bilance, nejdou proti programovému prohlášení nynější vlády."

Návrh Kocourka (MPO)

Konkurenceschopnost

Ministerstvo uvádí jako jeden z hlavních pilířů koncepce podporování takových zdrojů, které jsou ekonomicky výhodné a konkurenceschopné.

Masivní nárůst jádra

Všechny scénáře energetické koncepce plánují nárůst podílu jaderných elektráren na výrobě elektřiny. A to až na 85 procent v roce 2060.

Zastavit podporu obnovitelných zdrojů

Ani jeden ze scénářů koncepce nepočítá s nárůstem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Některé do budoucna vůbec nepočítají ani s využitím elektřiny ze slunce.

Co kritizují odborníci

Přílišný akcent jádra

Množství plánovaných jaderných elektráren je nerealizovatelné. Technologicky by Česko takový poměr jádra ani nemuselo zvládnout.

Obecnost

Ministerstvo ve svých scénářích nedodalo propočty ekonomických dopadů scénářů, a to ani do roku 2020.

Sousední země

Koncepce nepočítá s vývojem v okolních zemích. Ty jsou důležité politicky, ale i kvůli propojenosti přenosových soustav a trhů.

Kde vidíte hlavní slabiny aktualizované energetické koncepce?

Pokusím se to shrnout do třech zásadních okruhů.
Za prvé - koncepce není postavena na reálných vstupních datech. Odborníky (OTE, ERÚ atd.) zpracovaná vstupní data spotřeby elektrické energie jsou uměle navýšena. Koncepce ignoruje výhled růstu HDP (uvádí průměrný růst 3%), který má ČNB, ministr financí, ale například i předseda vlády.
Stejně tak je to s nereálným předpokladem očekávání velkého nárůstu spotřeby elektřiny pro elektromobily. Ani ministerstvo financí, ani ministerstvo dopravy nemá v plánu na nejbližších 10 let tak masivně obnovit v ČR vozový park. Požadavek na státní rozpočet, který by to musel financovat, jde přitom do desítek miliard korun. Ani výrobci aut ve svých programech takovou výrobu elektromobilů nemají. Na straně výroby a opatření elektrické energie je potom nesmyslně uvažováno s masívním rozvojem jaderné energetiky, která by tak velkou a uměle vytvořenou spotřebu měla zajistit. Myslím, že bude úspěchem, když se podaří rozšířit Temelín o 3. a 4.blok a když se prodlouží životnost Dukovan za rok 2025.

V jaké fázi je příprava nové SEK - kdy půjde do vlády?

Nyní dokončujeme pracovní etapu, v níž tvoříme návrh dokumentu. Ten projednáváme a upravujeme především interně, ovšem s konzultacemi odborníků, především se členy Rady vlády pro surovinovou energetickou politiku, která se s průběžnou verzí návrhu seznámila už dvakrát. V obou případech jsme připomínky členů komise včlenili do textu, lépe řečeno v druhém případě to děláme právě teď. Termín předložení do vlády se mi ale těžko odhaduje, ten hodně záleží na tom, kolik připomínek přijde v meziresortním připomínkovém řízení a jak dlouho potrvá jejich vypořádání.

Kolik variant půjde do vlády?

Od začátku bylo naším zásadním východiskem – a odlišností od předchozích koncepčních dokumentů – že jsme začali hledat co nejrobustnější koncepci. Tou robustností myslíme její trvalost, platnost pro různé typy vývoje vnějších podmínek. Energetika je odvětví s extrémně dlouhým horizontem přípravy a provozování investic, a proto musí být samozřejmou starostí státu, aby se jeho energetická koncepce neměnila každých 5 let podle toho, jak se svět vyspí.

Jaké varianty tedy půjdou na vládu? Popište prosím zvolené variantní scénáře

Dosud jsme pracovali se šesti scénáři, všechny byly založeny na dvou nejpravděpodobnějších scénářích, k nimž zhruba před dvěma lety došla Pačesova komise, která právě možnostem vývoje věnovala spoustu času. Polovina scénářů předpokládala další udržitelné využití tuzemské surovinové základny včetně pokračování těžby hnědého uhlí za limity na lomech ČSA a Bílina.
Základní scénář je v podstatě původní Pačesův, byť upravený o nové skutečnosti, které se objevily za uplynulé dva roky.
Další scénář, označovaný jako „klimatický MPO“ je základní scénář upravený o pohledy ministerstva, především je z něj vyloučen ekonomicky silně neefektivní segment obnovitelných zdrojů, tedy větrné, fotovoltaické a geotermální elektrárny, a naopak je doplněn nezbytný nárůst spotřeby elektřiny ve výrobě tepla a v dopravě, bez něhož není dosažitelná požadovaná redukce skleníkových plynů.
Třetí scénář, „klimatický MŽP“ naopak respektuje požadavky kolegů z Ministerstva životního prostředí a doplňuje základní scénář o vyšší míru úspor a předpokládá vyšší využití obnovitelných zdrojů.
Druhá polovina scénářů, které nepočítají s uhlím za limity, pak vznikla úplně stejně, tedy upravený Pačesův scénář a dva klimatické.
Rada vlády (pro energetickou a surovinovou strategii) nám pak doporučila předložit dva scénáře.

První z nich vychází z původního scénáře Pačesovy komise, který předpokládá další udržitelné využití tuzemské surovinové základny černého a hnědého uhlí a také uranu. Zohledňuje cíle energetické politiky EU a optimalizuje dopady do HDP a mezinárodní konkurenceschopnosti. Tento scénář nepředpokládá překročení ekologických limitů těžby hnědého uhlí před rokem 2015. Zároveň respektuje požadavek na nové instalace obnovitelných zdrojů jako je fotovoltaika a vítr při střední penetraci elektřiny do tepla a dopravy.
Druhý vychází z dalšího původního Pačesova scénáře a je dopracován podle klimatických požadavků Ministerstva životního prostředí, a nepředpokládá pokračování těžby hnědého uhlí ve střednědobém horizontu, ovšem se zachováním možnosti využití zásob hnědého uhlí v dlouhodobém výhledu. Jsou do něho zapracovány požadavky MŽP ohledně ještě optimističtějších předpokladů v oblasti úspor, zvyšování energetické efektivity a navýšeného využití OZE. Scénář G5 tedy dosahuje parametrů klimatického scénáře.

Který ze scénářů osobně považujete za vhodnější?

Já myslím, že na osobní názory není místo. Energetika je striktně odborný obor, který bohužel naráží na celou řadu politických limitů a ožehavých témat, a kde každé opomenutí či odkládání řešení problémů přináší mnohem větší problémy v budoucnu. Všichni si zvykli, že kdykoli zastrčí kabel do zásuvky, je tam elektřina. Koncepční rozhodnutí, která to umožňují, se ovšem musela odehrát před mnoha a mnoha lety.

Podpora elektromobilů za 20 let

Co je hlavním smyslem SEK, komu by měla pomoci v rozhodování?

Koncepce především musí být vyjádřením pohledu státu na to, jaká má energetika být. Tedy že má být bezpečná ve smyslu dostupnosti energií za všech okolností, při změněných zahraničních podmínkách stejně jako při vnitřních krizových stavech typu povodní a dalších. Dále že má být dlouhodobě udržitelná, tedy že se má orientovat na dlouhodobě dostupné primární zdroje energie a zajišťovat přijatelnost z hlediska vlivu na životní prostředí, zejména pokud jde o minimalizaci emisí skleníkových plynů. A konečně, což je potřeba podtrhnout, má podporovat konkurenceschopnost ekonomiky. A to především příznivými cenami a minimalizací dopadů na HDP – energetika tu není sama pro sebe, ale jako služba společnosti. Plní její energetické potřeby a logicky to musí dělat způsobem, který nepoškodí ekonomiku. Taková koncepce pak je samozřejmě signálem jak pro investory, tak pro spotřebitele.

V SEK se počítá s masivnějším rozšířením elektromobilů - jaké změny v systému distribuce elektřiny to vyžaduje? Jak rychle mají přijít?

Dva za scénářů, jejichž vstupní podmínky vycházejí z představ z MPO, předpokládají nárůst spotřeby elektřiny v dopravě. Nikoli proto, že bychom tento typ dopravy chtěli prosazovat, ale proto, že doprava je velkým zdrojem emisí a jejich snižování, jak jsme se k němu formou mezinárodního závazku přihlásili, je bez zvýšené penetrace elektřiny v dopravě těžko myslitelné.
Současně ale je brzy na otázku, kdy a jak k tomu dojde, protože u elektromobilů je stále celá řada nedořešených otázek, které oddalují jejich masivní nasazení. Snad lze říci, že v koncepci předpokládáme dosažení maxima spotřeby elektřiny pro dopravu někdy v horizontu 20 let.

 

Zelené zdroje mají budoucnost u budov

Obnovitelné zdroje: jakou roli bude hrát v české energetice v budoucnu solární a větrná energie?

Záleží na scénáři, na tom, jakou cestou se vydáme. Připouštím, že v části scénářů například fotovoltaika v horizontu 20 let snižuje instalovaný výkon k nule. Zároveň jsem si vědom toho, že za dvacet let může dojít k takovému vývoji v oblasti solárních elektráren, že se vyplatí jejich instalace i bez státní dotace. To ale nebude znamenat, že by pro zajištění efektivity a spolehlivosti sítě provozovatel přenosové soustavy už nemusel takové instalace regulovat nebo případně, že distributoři nebudou zvažovat povolování jejich připojení do elektrizační soustavy.  

Kolik nových megawatt je třeba instalovat, abychom splnili závazek pokrytí 13 % spotřeby v roce 2020 z OZE?

Závazek v roce 2020 je postavený jako procentuální vyjádření spotřeby v daném roce. Co lze vyčíslit, je tedy objem vyrobené energie v roce 2020, která by měla být na úrovni 183 PJ (pozn. petajoule). Kolik na to bude potřeba instalovaného výkonu, rozhodne skladba zdrojů, které se u nás postaví. Například solární elektrárny májí využití, tedy vlastně efektivitu provozu, čtyřikrát menší, než vodní elektrárny. Takže pro stejný objem vyrobené elektřiny by bylo potřeba postavit čtyřikrát víc instalovaného výkonu ve slunci než ve vodě.

S jakými typy obnovitelných elektráren do budoucna počítáte?

Stručně řečeno: biomasa, bioplyn, odpady, vodní a větrné elektrárny, fotovoltaika. Jednotlivé scénáře se liší v míře nasazení do energetického mixu.

Jak by se měl změnit /nezměnit systém podpory OZE?

Postupně budeme utlumovat provozní podporu. Ta zaručuje ekonomiku zdrojů na dlouhou dobu dopředu a značně ulehčuje investorům jejich rozhodování. Touto podporou jsme docílili toho, že bylo postaveno mnoho elektráren, které by jinak nevznikly.
Nyní mohou investoři čerpat z již nabytých zkušeností a postavit ekonomiku nových zdrojů nejenom na provozní podpoře, ale i na čisté ekonomice. Jak roste cena energií a stoupá zájem o ekologickou energetiku, stávají se obnovitelné zdroje u určitých aplikací provozuschopné i bez této podpory.
Obnovitelné zdroje si většina lidí spojuje pouze s výrobou elektřiny dodávané do sítě. Jejich budoucnost spočívá ve využívání v budovách, kdy například solární výrobny anebo panely na ohřev teplé vody budou významným opatřením k tomu, aby nově postavené budovy byly nízkoenergetické.

Pokud Němci ohlašují výraznou podporu vědy a výzkumu v oblasti OZE, tzv. clean tech a nových energetických technologií, nehrozí Česku zaostávání v této oblasti, pokud se soustředí výhradně na jádro? Hodlá stát nějak podporovat vývoj nových technologií v energetice?

To ale není tak, že bychom se upnuli na jádro a odmítali funkční, podobně levné obnovitelné a spolehlivé zdroje. Dejte mi je a zítra v té koncepci budou. Odpovědností MPO je zajistit občanům a podnikatelům co nejspolehlivější dodávky co nejlevnější elektřiny. A to děláme. Že se může za tři roky objevit převratná technologie, která dosavadní koncepci rozmetá? To se klidně může stát, ale zatím ji nemáme. Že budeme využívat jakékoli možnosti podpory výzkumu a vývoje v oblasti čistých technologií, je samozřejmé. Ale položme si opačnou otázku. Není od Němců trochu nezodpovědné škrtat funkční zdroje a věřit, že je v budoucnu nahradíme jinými, které ještě nejsou vyvinuté?

Jakou roli přikládáte do budoucna úsporám, úsporným technologiím? Hodlá je stát nějak stimulovat, případně podporovat výzkum - vývoj v tomto segmentu?

Ačkoli se leckdo snaží říkat opak, koncepce je přímo založena na úsporách. Jejím cílem je dosažení nárůstu spotřeby elektrické energie tempem 0,4 % na 1 % růstu HDP. To by byl výrazný úspěch oproti současnému stavu, kdy 1 % nárůstu HDP musíme krýt jednoprocentním růstem spotřeby elektřiny. Cestou k tomu je prosazování a podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, úspory tepla v budovách a podobně.

Případný nárůst cen nesmí být výrazný

Jak se bude vyvíjet cena tepla? Kolik tepláren bude muset přejít na jiná média? Jak MPO odhaduje celkové investice, potřebné na modernizace tepláren kvůli změně podmínek v roce 2016?

Model pro posouzení scénářů samozřejmě nějaká elementární čísla dává, ale ta jsou spíše orientační. Během přípravy jsme jednoznačně došli k závěru, že pro řešení situace v teplárenství jsou nezbytností tzv. regionální energetické koncepce, které by měly velmi detailně prostudovat modely zásobování teplem v regionech, možnosti obnovy stávajících zdrojů, efektivity zachování systémů centrálního zásobování a tak dále. Na to pak zareagujeme za další tři roky při příští aktualizaci velké, celostátní koncepce. To ovšem není něco, co bychom si vymysleli včera, existenci těchto regionálních koncepcí předpokládá už zákon o hospodaření energií z roku 2000.

Jak lze kompenzovat zvyšování nákladů, aby to spotřebitel unesl? Co MPO doporučuje? Jaká opatření se už přijímala?

Samozřejmě nejlepší kompenzací zvyšování nákladů je volba co nejefektivnějších řešení, aby nárůst nebyl výrazný. Když už před zvýšením cen není úniku, obecně se samozřejmě nabízejí různá opatření dotačního charakteru jak na straně spotřebitelů ve formě nějaké sociální nebo podobné dávky, tak i na straně výrobců. Ale asi dobře tušíte, jaký mám na dotace různého druhu a účelu všeobecný názor.

Chystá stát jakákoliv nová pravidla (např podmínek pro dotace na kogenerace, podpora investic, daňové změny, povolenky....), aby teplárnám umožnil, zlehčil, investiční program, vyvolaný podmínkami z Bruselu?

Stát dlouhodobě podporuje využívání obnovitelných zdrojů i druhotných zdrojů na výrobu tepla ve svých dotačních programech. Konkrétně MPO ve svém programu Ekoenergie podporuje výstavbu nových a rekonstrukci stávajících výrobních zařízení na výrobu tepla vyrobeného pomocí biomasy a druhotných zdrojů energie případně pomocí tepelných čerpadel a solárních systému. Dále, pomocí provozních dotací dlouhodobě podporujeme využívání společné výroby elektřiny a tepla. Touto podporou sledujeme zvýšení efektivity při výrobě energie. Při vyjednáváních v Bruselu o podobě nového systému obchodování s povolenkami jsme společně s dalšími státy prosadili postupný náběh objemu nakupovaných povolenek tak, aby se čeští výrobci mohli zvyšujícím se nákladům postupně přizpůsobovat. V současné době jednáme o tom, jakým způsobem využít finance za prodané povolenky. Naší prioritou je co nejvíce prostředků vrátit do energetiky, zejména do teplárenství pro modernizaci výroben a popřípadě změny paliva.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru