Po snížení ratingu tamní ekonomiky agenturou Moody's maďarská vláda slíbila spolupracovat s Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou unií a bankami na stabilizaci domácí ekonomiky. Jednání s MMF by měla začít v prosinci, řekl to po zasedání vlády ministr hospodářství György Matolcsy. Ke snížení ratingů ministr žekl, že trhy podnikají proti zemi spekulativní útoky.
Matolcsy uvedl, že vláda bude chtít v jednání s MMF preferovat program Flexible Credit Line (FCL), což je zajišťovací nástroj, který fond poskytuje bez podmínek. To však asi nebude možné, takže se v jednáních zaměří na preventivní a záložní úvěrové rámce Precautionary Credit Line nebo Precautionary Standby Agreement.
Moody's v noci na pátek snížila hlavní rating Maďarska na stupeň Ba1, maďarská známka tak poprvé po 15 letech spadla do spekulativního pásma. Důvodem Moody's označila vysoký dluh a nejistoty ohledně snižování deficitu veřejných financí.
Snížení ratingu je šok pro politiku premiéra Viktora Orbána. Ten snižování rozpočtového deficitu nedosáhl ortodoxními úsporami výdajů. Maďarská vláda naopak snížila daně občanům a příjmy posílila nekonvenčními kroky jako dočasnými daňovými přirážkami na banky a další sektory nebo znárodněním peněz ze soukromých penzijních fondů.
Forint padá dolů
Krok Moody's byl přesto překvapivý, protože Maďarsko už minulý týden oznámilo, že obnovuje jednání o finanční podpoře s MMF a EU. Přičemž to po loňském skončení úvěrového programu z roku 2008 odmítalo. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že krok agentury je neprofesionální a je "součástí finančních útoků proti Maďarsku". Vláda poukazuje na fakt, že Maďarsko má jeden z nejnižších rozpočtových deficitů v celé Unii a na běžném účtu platební bilance má dokonce přebytek.
Na snížení ratingu reagoval forint silným poklesem kurzu a prudce vzrostly výnosy státních dluhopisů, ty však odpoledne opět klesly. Cena za pojištění maďarských dluhopisů proti bankrotu vzrostla na nový rekord a překonala maximum z března 2009.
Na snížení ratingu Maďarska v Radiožurnálu reagoval i prezident Václav Klaus. V Maďarsku nastala podle něj krize kvůli domácímu chování země a v podstatě nezávisle na světové krizi. "Maďarsko je nepochybně zemí, která tradičně bývá víc zadlužena než trošku spořivější a opatrnější, méně riskující Češi," uvedl prezident. Maďarsko k většímu zadlužení podle něj mělo jistý sklon vždy a za vlády bývalého socialistického premiéra Ference Gyurcsányho "se to postrčilo kousek dál, takže Maďarsko tento problém má".
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist