Vývoj v Evropě přitom ukazuje, že Spojené státy mají na odvrácení podobné situace méně času, než se předpokládá.
Investoři hledí do budoucnosti a své dolarové pozice budou chtít uzavřít dobu před tím, než inflace skutečně vzroste. Americké sazby by se pak mohly zvýšit o více než jeden procentní bod, pokud investoři odmítnou kupovat další dluhopisy. A jejich prodej zahraničními investory by měl na sazby a na kurz dolaru ještě větší vliv.
Bez změn zákonů úspory nepřijdou
Pokud je historie vodítkem, k uvedenému nedojde postupně, ale skokově. Přijde krize podobná vývoji v Evropě v roce 2010, bude ale větší. Nestane se tak zítra, ovšem na potřebné kroky máme pravděpodobně méně času, než se obecně předpokládá. Bude potřeba zvýšení daní a omezení výdajů.
Poměr federálních příjmů k HDP dosahuje v USA 19 %, což je hluboko pod úrovní dosahované v dalších vyspělých ekonomikách. Pokud z výdajů vyloučíme zdravotní péči, sociální výdaje, obranu a úrokové náklady, dosáhnou 10 % HDP. Prostor pro úspory je v těchto 10 % minimální.
Existence velkého plýtvání a podvodů, na kterých by se dalo ušetřit, je jen zbožným přáním. Pokud se nezmění zákony, v následujících 25 letech vzrostou celkové federální výdaje na 40 % HDP. To znamená, že zákony musí být změněny.
Je těžké si představit, že fiskální rovnováhu bude možné obnovit bez omezení penzijních nákladů zvýšením věku odchodu do důchodu. Problém s financováním sociálních výdajů může být zmírněn liberalizací imigrační politiky.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.