Řekové se dohodli na úsporách. Evropským ministrům to ale nestačí

Řecký premiér Lukas Papadimos se ve středu pozdě v noci s předáky koaličních stran s výjimkou bodu krácení penzí dohodl na všech požadavcích ke klíčové dohodě o druhém záchranném úvěru. Dohoda by ale podle agentury AP měla být uzavřena ještě před večerním setkání Euroskupiny.

Papadimos následně několik hodin jednal s dluhovými inspektory "trojky", tedy zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.

Máme tady výsledek jednání řefckého premiéra se zástupci MMF, EU a ECB.

Podle serveru ekathimerini.com dala "trojka" Řecku 15 dnů na to, aby se tamní strany buď dohodly na škrtech v penzích (hovoří se o snížení o 15 %), nebo na jiných úsporných opatřeních, které ušetřily 300 milionů eur ročně.

Řekům se nechce sáhnout na penze (těsně před volbami to není až tak překvapivé).

Trojka chce, aby Řecko ročně ušetřilo na důchodech 635 milionů eur. To je pro řecké představitele zatím neprůchozí. Tvrdí, že 325 milionů raději seškrtají v jiných oblastech, pravděpodobně v armádě.

Zbývá však dalších 300 milionů - a právě na způsob, jakým je ušetřit, dostali Řekové od zástupců EU, ECB a MMF dalších 15 dnů.

Buďto najdou další úsporná opatření mimo penze (nutno zmínit, že už se zavázali k řadě jiných a hledat nová je čím dál těžší), nebo se budou muset shodnout na tom, jak proškrtat důchody.

Číslovka 15 se vyskytuje vícekrát - trojka má totiž představu, že vláda sníží všem řeckým důchodcům penze o 15 procent a k tomu snížit státní příspěvek u penzijní připojištění o 15 procent.

Koalice je ale ochotna snížit jen vyšší důchody nad 1200 eur (téměř 30 tisíc korun) o 20 procent, možná je ochotna sáhnout na penzijní připojištění.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos odletěl do Bruselu, kde se večer zúčastní schůzky ministrů financí eurozóny.

Patrně to pro něj bude peprný večer - už na minulé schůzce si do něj "kopnul" téměř každý jeho kolega.

Na letišti se snažil být optimistický: "Odlétám do Bruselu s vírou, že kolegové budou souhlasit s naším novým programem reforem a škrtů."

Úsměv však patrně mít nebude, když bude večer svým kolegům z eurozóny oznamovat, že má slíbenou dohodu na škrtech - ale pasáž o reformě penzí bude prázdná (nebo začerněná). A dodá, že od trojky (vyjednavači MMF, EU a ECB) má dalších 15 dnů na to, aby vyřešilo, zda bude šetřit na penzích, nebo najde škrty jinde.

Jinými slovy "zase to bude jinak, než jsme se dohodli".

Ještě jeden návrat k poslednímu setkání tzv. Euroskupiny. Na ní se s Venizelem smál ministr financí další ohrožené země - Španělska. A já si neodpustím poznámku. Moje babča mi jako malému říkala - sranda musí být, i kdyby na chleba nebylo.

Řekové jsou otrávení a pořádně nabroušení na své politické reprezentanty, kteří jsou podle mínění většiny naprosto nekompetentní. Neustálé chaotické návrhy na osekávání platů, důchodů a státních podpor, zvyšování daní, zavádění mimořádných daní.

Poslanci se ale včera ve většině médií pochválili, že se jim podařilo zachovat 13. a 14. platy, i když trochu snížené. "Nejlepší vtip včerejšího dne! Poslanci nám zachránili 13. a 14. plat! Naši se za to bili jako lvi! Jsem tak hrdá, že máme politiky, kteří mají na to koule, vydali ze sebe všechno, jen aby Řekům zachránili platy a jejich zájmy! Opět jsem dojatá," podotýká ironicky Anastasia Tzioga z Janiny.

"Nejsme přeci zvířata, ale mladí lidé, kteří před sebou nemají žádnou budoucnost."

Celý řecký blog Aleny Vitákové si přečtěte ZDE

Máme zde data o řecké nezaměstnanosti - ta v listopadu překročila hranici 20 procent a dosáhla 20,9 %. Přitom v říjnu byla na 18,2 %.

Pojďme na chvíli z Atén do Belgie - na výsledky banky KBC, matky ČSOB.

KBC loni vydělala jen 13 milionů eur oproti předloňským téměř 2 miliardám. Vlastník ČSOB musel vytvářet rezervy na ztrátové úvěry v Maďarsku a Irsku. KBC už v minulosti musela z těžké finanční situace pomáhat tamní vláda injekcí sedm miliard eur.

Celý článek o hospodářských výsledcích KBC si přečtěte ZDE

Zároveň zde máme výsledky ČSOB - ta loni doplatila na Řecko. Za celý rok totiž vykázala zisk 11,17 miliardy korun, což je oproti předchozímu roku pokles o 17 %.

Pojďme se podívat, kolik má ČSOB peněz v ohrožených zemích:

ČSOB v Řecku loni škrtla 2,5 miliardy korun. Další číslo je ještě zajímavější - ČSOB má ještě řecké dluhopisy v nominální hodnotě 4,4 miliardy korun.

ČSOB nemá žádné irské ani portugalské dluhopisy.

Má však necelou miliardu v Itálii a 600 milionů ve Španělsku.

K nezaměstnanosti 20,9 % tady máme i statistiky o průmyslové výrobě - ta se v prosinci propadala o 11,3 procenta, zatímco v listopadu byl pokles o poznání pomalejší (7,8 %). 

Takže bez práce je čím dál víc Řeků, firmy vyrábějí méně ...

Kolega ze zahraniční sekce Ondřej Blažek sepsal text k řeckému premiérovi, který je v úřadu tři měsíce:

V premiérském úřadě Papadimos potvrdil pověst chladného, nepřístupného technokrata, který nemá žádné skandály.

Po uplynulých třech měsících se ale bohužel ukazuje, že splnit očekávání svého okolí i celého Řecka se Papadimosovi nepodařilo.

Zemi i přes jeho úsilí neustále pohlcují stávky a potácí se na pokraji bankrotu.

Již od začátku premiér doplácí na to, že je zajatcem vlády, kterou si sám nevybral. Na ministerských postech nesedí úředníci, ale politici, které tam dosadily jednotlivé parlamentní strany. A veřejní činitelé se před předčasnými volbami přirozeně bojí provádět škrty, proti kterým v ulicích protestují desetitisíce lidí.

Celý článek o premiérovi Papadimovi si přečtěte ZDE

Premiér Petr Nečas (ODS) uvedl, že za Česko podpis fiskální úmluvy eurozóny na lednovém summitu v Bruselu nevyloučil, pouze se k němu kvůli mandátu od vlády nezavázal. Nečas to dnes řekl ve sněmovně při obhajobě svého postupu. Místopředseda sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek označil premiérovu argumentaci za "tlach".

Zaorálek doporučil sněmovně, aby hlasy vyzvala vládu k připojení Česka k úmluvě a zahájila její ratifikační proces. Na tom se ve středu hlasy opozice usnesl Senát. Sněmovna ale pouze po dvouhodinové debatě na návrh ODS premiérovou vystoupení vzala na vědomí koaličními hlasy, snahu sociálních demokratů nepodpořili ani komunisté. Úmluva se má podepisovat v březnu.

Na názorovém portálu HN Dialog probíhá on-line debata českých ekonomů na téma: Jaké jsou české národní zájmy v Evropě?

Svůj příspěvek právě vložil Zdeněk Kudrna z Rakouské akademie věd, který mimo jiné píše:

Cestu k ekonomické prosperitě nejlépe vyjadřuje bonmot docenta Půlpána, který na Karlově univerzitě shrnul dvě století českých hospodářských dějin řka: "Když jsme byli nejlepší na Balkáně, bylo zle; když jsme byli nejhorší na Západě, bylo dobře."

Do této Macháčkovy výměny, online diskusního klubu českých ekonomů, se můžete začíst ZDE

Jan Strouhal, editor HNByznys

V redakci IHNED.cz dochází ke změně, Milan nás opouští. Ale nebojte, jen pro dnešek, takže on-line reportáž teď přebírám já a Milanovi děkuji.

Co nás čeká?

ECB ponechala základní úrokovou sazbu na hodnotě 1%, za pár minut k tomu bude na TK mluvit šéf banky Mario Draghi.

A řecké strany se právě dohodly na úsporných opatřeních. Více o všem bude následovat.

Zástupci řeckých politických stran se dohodli na úsporných opatřeních, která výměnou za nový záchranný úvěr požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF). Agentuře Reuters to řekl zdroj z řecké vlády. Řecko jedná o čerpání až 130 miliard eur (zhruba 3,2 bilionu Kč), bez nichž zemi už v březnu hrozí bankrot.

"Ano, máme dohodu," cituje Reuters svůj zdroj. Oficiální oznámení má být zveřejněno zakrátko. Uzavření dohody na řecké politické scéně bylo nutné ještě před schůzkou ministrů financí eurozóny, která se bude večer konat v Bruselu.

Euro už několik minut před tím, než se informace ohledně dohody na úsporách objevily na webech, začalo více kolísat.

Později se jeho kurz výrazně zvýšil a proti dolaru se měna vyšplhala těsně pod 1,33 USD.

Šéf ECB Mario Draghi na tiskové konferenci potvrdil, že se řecká vládní koalice dohodla na úsporných opatřeních. Draghi novinářům ve Frankfurtu řekl, že mu o uzavření dohody telefonicky informoval sám řecký premiér Lukas Papadimos.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos tak na dnešním zasedání ministrů financí eurozóny představí poslední verzi řecké dohody. Uvidíme, jak se bude líbit euroskupině vedené Jean-Claude Junckerem.

Šéf ECB Mario Draghi před chvílí skončil tiskovou konferenci, která byla pořádána k měnovému rozhodnutí bankovní rady ECB, na které bankéři ponechali základní úrokovou sazbu v eurozóně na hodnotě 1 %. Novináře ale spíše zajímala situace kolem Řecka a dluhové krize.

Jeden novinář se šéfa ECB zeptal, zdali opatření, která byla do této doby přijata v rámci záchrany země, byla vyjímečná. ,,Řecko je jedinečný případ pro všechno," odpověděl mu Draghi se smíchem v tváři.

Dotaz padnul i na dohodu Řecka se soukromými věřiteli, která stále není finalizována. Draghi odpověděl: ,,Nejsme mezi zainteresovanými stranami, ale náznaky které dostáváme ukazují na to, že obě strany jsou blízko k podpisu dohody."

Pokud by vás ale zajímalo, proč se ECB rozhodla ponechat úrokovou sazbu na původní hodnotě, celý vysvětlení šéfa ECB najdete v anglickém znění ZDE.

Na téma fiskální unie a Česko dnes nepromluvil jen premiér Petr Nečas. Svoji "ruku k dílu" přiložil i Svaz průmyslu a dopravy.

Ten vydal prohlášení v němž vyjadřuje podporu přijetí Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii.

"Tato nejvýznamnější zaměstnavatelská organizace v zemi, sdružující 31 členských svazů a celkem 1600 firem, považuje za klíčové, aby Česká republika byla aktivní součástí formulování budoucí podoby eurozóny a Evropské unie. Vyčleňovat se z důležitých jednání, jako jsou summity členů eurozóny a signatářů paktu, nepovažuje tuzemský byznys za účelné," uvedl mluvčí svazu Milan Mostýn.

Podle něj průmyslníci registrují pozici Nečasovy vlády, která si chce nechat čas na rozmyšlenou. Současně však věří, že se vláda k fiskální unii přidá "i vzhledem k tomu, že je v souladu s jednou z hlavních vládních priorit, kterou je rozpočtová odpovědnost. Obáváme se toho, že v případě odmítnutí smlouvy by utrpěla pověst České republiky a kredit českého byznysu u našich evropských partnerů."

A ještě jednou k dohodě. Tentokrát novinářům dorazilo oficiální vyjdření z kanceláře řeckého premiéra Lukase Papadimose.

,,Rozhovory mezi řeckou vládou a "trojkou" byly dnes ráno úspěšně dokončeny. Političtí lídří souhlasili s výsledky vyjednávání. Proto jsme dosáhli obecné shody v kontextu nového záchranného programu ještě před dnešním zasedáním euroskupiny."

- Snížení výdajů o 1,5 procenta HDP v roce 2012, tedy o 3,3 miliardy eur (82,8 miliardy Kč). To znamená například omezení investic do infrastruktury o 400 milionů eur, pokles výdajů na výplatu důchodů o 300 milionů eur, snížení nákladů na obranu rovněž o 300 milionů eur a omezení příspěvků na léky o 1,1 miliardy eur.

- Snížení minimální mzdy o 22 procent, které se má ale dotknout jen nových zaměstnanců, nikoliv těch nynějších. Ze zhruba 750 eur (18.780 Kč) tak má klesnout na asi 586 eur (14.674 Kč). Mladým zaměstnancům do 25 let má být minimální plat snížen o 30 procent na 527 eur (13.195 Kč).

- Snížení důchodů o 15 procent u bývalých zaměstnanců bank a velkých firem jako jsou telefonický operátor OTE nebo elektrárenská společnost DEI. Sedmiprocentní pokles penzí bývalých námořníků.

- Zmrazení mezd všech zaměstnanců do doby, než klesne nezaměstnanost pod deset procent (v současnosti se přibližuje 21 procentům).

- Propuštění 15.000 státních úředníků do konce roku 2012. Snížení celkového počtu státních zaměstnanců o 150.000 do roku 2015.

- Snížení o 15 procent u státních příspěvků na penzijní připojištění.

- Další tříprocentní snížení příspěvků na sociální zabezpečení v roce 2013.

- Zrušení daňových výjimek (například nižší DPH na řeckých ostrovech).

- Privatizace velkých firem jako sázkové společnosti OPAP, ropného koncernu ELPE, vodárenského gigantu EYDAP v první polovině letošního roku.

Závazky do budoucna:

- Už v červnu musejí Atény (i když po případných volbách vznikne nová vláda) přichystat nová úsporná opatření ve výši deseti miliard eur pro dvouleté období 2014-2015.

- Do konce roku 2015 má Řecko vytvořit primární rozpočtový přebytek (po vyloučení úroků z půjček).

Rumunský parlament dnes schválil novou vládu, v jejímž čele stojí dosavadní šéf zahraniční rozvědky Mihai Razvan Ungureanu. V pondělí se po několikatýdenních protivládních protestech na nátlak své Demokratické liberální strany (PD-L) vzdal moci premiér Emil Boc.

"Jsem seriózní, pilný, chodím do práce v šest ráno a odcházím, když je hotovo," řekl Ungureanu poté, co parlament schválil jeho vládu. Práce je podle něho "nejkrásnější formou vlastenectví".

Třiačtyřicetiletý Ungureanu slíbil, že bude dodržovat dohody, které jeho země má s Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou unií a Světovou bankou.

Od těchto mezinárodních institucí Rumunsko v roce 2009 dostalo půjčku ve výši 20 miliard eur, aby v době sedmiprocentního propadu mělo na důchody a výplaty státních zaměstnanců. Vláda Emila Boca proto musela přijmout tvrdá úsporná opatření, kvůli kterým Rumunsko v posledních týdnech zažilo vlnu demonstrací. Protivládní nálady v rumunské společnosti prohlubuje i korupce.

"Éra prosperity nezačne zítra," upozornil nový premiér, který vede vládní koalici v čele s Demokratickou liberální stranou (PD-L). "V těchto těžkých časech nepřicházím s nerealistickými sliby," dodal.

Dva hlavní řecké odborové svazy vyhlásily na pátek a sobotu generální stávku na protest proti dalším úsporným opatřením. S odvoláním na odborářské zdroje o tom informovala agentura AFP.

Stávku pořádají odbory zaměstnanců ve veřejném (ADEDY) i soukromém sektoru (GSEE). Protestují proti úsporným opatřením, která po Řecku vyžadují Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF) výměnou za pomoc.

Podle odborářských zdrojů se před řeckým parlamentem po oba dny stávky budou konat demonstrace. V neděli mají řečtí poslanci hlasovat o dalším balíčku úsporných opatření.

Řecko od května 2010 čerpalo mezinárodní finanční pomoc v sumě 110 miliard eur. Tato částka ale nestačila a loni v říjnu se eurozóna dohodla, že poskytne spolu s MMF Aténám druhý úvěrový program.

Podle Josefa Kohouta z Patria Finance akciový trh nezareagoval na zprávu o dohodě řeckých politických stran na úsporných opatřeních, která výměnou za nový záchranný úvěr požaduje Evropská unie a Mezinárodní měnový fond (MMF).

"Západoevropský region následně dokonce zcela odevzdal své více než procentní zisky. Tento pohyb jen potvrzuje aktuální rekordní překoupenost jednotlivých akciových zástupců, především pak v bankovním sektoru," uvedl Kohout.

Po rekordně špatných výsledcích za čtvrtý kvartál výrazněji ztratil Unipetrol, který klesl o 3,16 procenta na 168,50 Kč. Společnost se loni propadla do ztráty 2,806 miliardy korun po předloňském zisku 937 milionů korun. Akcie reagovaly přechodným oslabením až o šest procent, ale ztrátu brzy zredukovaly na polovinu, podotkl Miroslav Adamkovič z Komerční banky.

V systému SPAD pro nejvíce obchodované emise byly dnes uzavřeny transakce za více než 1,2 miliardy korun.

Česká měna dnes klesla vůči euru nad klíčovou hranici 25 Kč/EUR a ztrácela i vůči dolaru. Smazala tak své zisky z posledních dnů.

V oslabování koruna následovala euro, které ztrácelo v obavách z bankrotu Řecka. V 17:00 byla koruna vůči euru slabší o 32 haléřů na 25,07 Kč/EUR, proti dolaru klesla o 17 haléřů na 18,84 Kč/USD.

Podle Tomáše Vlka z Patria Finance dnes středoevropské měny sledovaly pokles evropské měny vůči americké, ale její pozdější návrat vzhůru už méně, a koruně tak ztráty zůstaly.

"Žádné domácí události za těmito ztrátami nevidíme," uvedl. Poznamenal, že o něco lépe než koruna si vedl polský zlotý, který část dopoledních ztrát nahradil, a maďarský forint je dokonce dokázal smazat úplně.

"Důležitým počátečním krokem bylo získání souhlasu koaličních lídrů v Aténách a dalším krokem je pokračování v jednáních na tomto základě," řekl novinářům mluvčí MMF - Gerry Rice.

Fond požadoval souhlas od všech politických vůdců Řecka kvůli blížícím se volbám, aby se nestalo, že po volbách vítězná strana nezmění názor. I když Řecko získá příslib úvěru, ještě to nemusí znamenat, že mu budou všechny peníze vyplaceny.

Peníze z úvěru totiž země dostává ve splátkách a před vyplacením peněz vždy mise inspektorů z MMF, EU a ECB kontroluje plnění opatření, ke kterým se země zavázala.

Eurozóna dnes s definitivní platností o druhém záchranném balíku pro Řecko nerozhodne. Vyplývá to z prohlášení některých ministrů financí při příjezdu na zasedání v Bruselu. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová zprávy z Atén o dosažení dohody požadované partnery pro uvolnění nových půjček nicméně označila za povzbudivé.

"Nebude finální dohoda," řekl před jednáním nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager. Podle něho je nezbytné nyní vyslechnout podrobnosti o tom, jakou podobu dohody dosažené v Řecku mají. "Výsledek nebude...Tam zatím nejsme," řekl i německý ministr Wolfgang Schäuble novinářům před schůzkou.

Podobně se vyjádřil i šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker, podle něhož existuje ještě řada bodů, které je ještě třeba objasnit. Ten také podotkl, že pokud nebude dohoda dnes, mohla by být příští týden. Takové zpoždění podle něj není žádnou katastrofou.

Deník Dimokratia (Demokracie), který má blízko k vládní konzervativní Nové demokracii, ve svém dnešním vydání tvrdě zaútočil na německou kancléřku Angelu Merkelovou.

Na své titulní straně ji znázornil v nacistické uniformě s hákovým křížem na rukávu jako někdejšího německého diktátora Adolfa Hitlera.

Z Bruselu, kde probíhá schůzka ministrů EUROGROUP, dál zaznívají výroky, které musí řečtí politici vnímat jako studenou sprchu. Když se jim po mnoha dnech jednání vlády a opozice konečně podařilo shodnout na úsporných opatřeních, dozvídají se, že na poskytnutí druhého záchranného úvěru ve výši 130 miliard eur to zatím nestačí.

"Plán škrtů není v takovém stádiu, abychom jej mohli podepsat," řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten již dříve prohlásil, že "přiklepnutí" úvěru není možné během dnešního jednání v žádném případě čekat.

Jak píše BBC, Řekové zřejmě udělali chybu, když nepřistoupili na všechny podmínky "trojky", tedy EU, MMF a ECB.

Přijali sice snížení minimální mzdy o 22 % a přistoupili na zrušení 15 000 míst ve veřejném sektoru, problém je ale podle BBC ale v penzijní reformě.

Právě na důchodech mají Řekové ušetřit 300 milionů eur ročně. Premiér Papadimos se nakonec s opozicí dohodl na kompromisní variantě, která ale evropské ministry neuspokojuje.

Ve Washingtonu přijal americký prezident Barack Obama italského premiéra Maria Montiho a nešetří komplimenty.

Pro trhy může být ale zajímavější vyjádření Montiho, který požádal MMF, aby byl shovívavý vůči Řecku. Jedině tak prý může zabránit "velkému výbuchu".

"Tohle je chvíle zvážit, že pokud Řekové alespoň minimálně plní požadavky MMF, měl by fond obrátit stránku a pomoci uhasit tento potenciálně obrovský výbuch," řekl Monti.

Z Bruselu zatím žádné nové zprávy. Zahraničním webům dominují výroky německého ministra financí, že řecké refromy "zdaleka nesplňují podmínky", které si trojka dala.

Hlavní indexy Wall Street uzavírají v mírném plusu, nejlépe se dařilo technologickým titulům - Nasdaq +0,39 %