Řecko je lekcí i pro další hříšníky. Krize se posouvá z akutní do chronické fáze

Je pravděpodobné, že ministři financí zemí eurozóny ve středu schválí další pomoc Řecku. To tak pokryje svou okamžitou potřebu likvidity a dokud bude jeho vláda dosahovat stanovených fiskálních cílů, bude mu pomoc poskytována i nadále.

Je sice kritizováno za to, že většinu předchozích cílů nesplnilo, svou primární rozpočtovou bilanci ale od roku 2009 zlepšilo asi o 8 % HDP, což není zrovna málo. Jen málo ekonomů se však domnívá, že se Řecku podaří do roku 2020 snížit podíl veřejného dluhu k HDP na 120 % bez nového snížení hodnoty dluhu a dalších úspor.

více k tématu

EK do Řecka: Čas vypršel. Řekněte, zda přijímáte podmínky pro finanční pomoc – čtěte ZDE

Juncker potvrzuje obavy MMF: Eurozóna možná bude muset dále navýšit pomoc Řecku – čtěte ZDE

Euro, či drachma? - přehled událostí, které brzy rozhodnou o bankrotu Řecka – čtěte ZDE

Bankrot by vyvolal obří náklady kvůli inflaci

Řecko doposud odmítalo úvahy o odchodu z eurozóny, protože tato cesta by znamenala enormní zátěž. Velká část hodnoty úspor soukromého sektoru by byla ztracena devalvací, defaulty a pády bank. Výsledná recese by přišla rychle a byla by velmi hluboká.

Rozpočtové deficity by pravděpodobně stále dosahovaly několika procent HDP, protože primární deficity v recesi rostou a stále by bylo nutno platit nějaké úroky z dluhu drženého zahraničními subjekty.

Pokrýt tyto deficity by mohla pouze centrální banka, takový krok by však vyvolával inflační tlaky. Ty by se přidaly k tlakům na zvyšování mezd a efektu oslabení nové měny k euru, které by dosáhlo minimálně 50 %. Možná by se nakonec Řecko vyhnulo hyperinflaci, inflace by se ale měřila v desítkách procent.

V delším období by bylo dosaženo růstu, inflace by se opět nacházela pod kontrolou. Zkušenost zemí, které prošly devalvací a defaultem, je ve skutečnosti velmi povzbudivá. Ovšem krátkodobé náklady spojené s opuštěním měnové unie zatím většinu řeckých politiků od podobného kroku odrazují. Můžeme pouze hádat, zda si tento přístup bude nadále získávat podporu voličů.

Řecko a kdo dál?

Na počátku řecké krize řekly další vlády zemí eurozóny, že k defaultu nedojde a že Řecku bude poskytnuta likvidita, která zajistí dost času na fiskální konsolidaci To samé nyní zaznívá ve vztahu k Portugalsku, Itálii a Španělsku. Ty mají menší problémy s rozpočtem než Řecko.

A zdá se, že jsme se v některých ohledech i poučili. ECB poskytla v prosinci likviditu bankovnímu sektoru, tím krize přešla z akutní do chronické fáze. V té však pravděpodobně zůstane delší dobu.