Dokud se přes internet prodávají hračky, lednice nebo boty, vědí si právníci rady. Jakmile se ale zboží změní na pouhé jedničky a nuly, prohrávají obvykle s vývojem o několik délek. Bouře kolem dohody ACTA a zavírání pirátských serverů představují jen další kapitoly v řadě neúspěšných pokusů vnutit tradiční pravidla světu technologií.

 “Informace prostě neposlouchají běžné zákony,” tvrdí Hal R. Varian, profesor Univerzity v Berkeley a dnes hlavní ekonom Googlu. Přitom byznys mnoha firem s hodnotou rovnající se bilionům dolarů dnes stojí čistě na nehmotném zboží.

Tradiční autorská práva platila sto let před tím, než se hudba, knihy a filmy digitalizovaly. V prostředí neomezeného kopírování a sdílení na internetu se ale ukazují jejich limity.

Rozdílné předpisy v jednotlivých zemích navíc vedou k absurdním situacím, kdy stažení skladby ze stejné webové stránky je v jednom státě legální ale v sousedním za něj hrozí trest.

Nejen o nyní velmi diskutované dohodě ACTA on-line diskutoval se čtenáři IHNED Jiří Čermák, advokát kanceláře Baker & McKenzie.

Online rozhovor

Online rozhovor byl ukončen. Již nelze položit nový dotaz.
Ondřej
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, co vše je vlastně dnes v ČR nelegální co se stahování z serverů typu ulož.to atd...týče? Slyšel jsem totiž různé verze... Může se stahovat čistě pro osobní potřebu a bez šíření stahovaného produktu? Je pravda, že je možné si legálně stahovat jednotlivé písničky, ale stažení kompletního hudebního alba je ilegální? Je samotné stahování ilegální, nebo je nezákonné pouze odesílání dat? Pokud si český občan pro svou potřebu stáhne bez placení (např. z ulož.to, nebo z něčeho podobného) např. film (nikde jej pak dále nešíří), je to ilegální? Pokud to samé udělá např. s hudebním cd, nebo např. s jednotlivou hudební skladbou je to též ilegální? Může si občan vlastně něco zdarma z internetových úložišť typu ulož.to atd... stáhnout, aby neporušil duševní vlastnictví a autorská práva a nehrozil mu trest? A poslední otázka, znamená přijetí dohody ACTA kontroly obsahu počítačů, telefonů... na hranicích?
Dobrý den všem, tak se do toho pustíme a zkusím to vzít postupně: Stahování: Zkusím vysvětlit - stažení je pořízení rozmnoženiny. To je ve vztahu k dílům, které nejsou počítačovým programem a el. databází, povoleno, za splnění podmínky, že jde skutečně o pořízení rozmnoženiny výhradně pro osobní potřebu (t.j. ne pro přímý či nepřímý obchodní prospěch) a že nebude toto dílo užito pro jiný účel (například dále šířeno). To je poměrně jasně dáno. Háček je v tom, že AZ obecně stanoví, že žádná výjimka z autorského práva (t.j. i výše uvedená) nesmí být, mimo jiné, vykládána tak, že její aplikací budou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora V detailech odkazuji na § 29 a 30 AZ. Z toho se někteří snaží dovodit, že výše uvedenou výjimku lze uplatnit pouze na pořízení rozmnoženiny z tzv. legálního zdroje, nikoliv např. z pirátských serverů. Soudy rozhodly pouze u trestní odpovědnosti - jasně stanovily, že uživatel nemusí zkoumat, zda je zdroj „legální“, t.j. že nikdo nemůže být trestně odpovědný za to, že si např. z pirátského serveru stáhne film, pokud splní podmínky výše uvedené. Na úrovni odpovědnosti soukromoprávní (např. ve vztahu k náhradě škody) taková jasná judikatura není. Proto asi ta Vámi zmiňovaná nejistota. Já osobně se kloním k tomu, že uživatel za splnění podmínek §30 AZ (rozsah výjimky) může stahovat i z nelegálního zdroje. ACTA: Neznamená. ACTA tuto možnost pouze připouští, ale nenařizuje. I bez ACTA by jakýkoliv stát, pokud by na tom měl zájem, mohl kontrolu obsahu v laptopech, telefonech atp., zavést, myslím, že zavedení takové kontroly je naprosto nepravděpodobné.
Jiří Čermák
Katerina
a) jak mohou změnit Acta dosavadní možnost kopírovat hudbu popř. filmy pouze pro vlastní potřebu b) co Acta kriminalizují resp. zakazují, tj. jakou činnost v souvislosti se stahováním hudby a videa c) jaký je dopad pro uživatele, že ze serveru třeba i v rámci EU stáhne placenou muziku nebo video, kdo je odpovědný??? Kateřina
Ad a) Tuto oblast ACTA vůbec neupravuje, takže nijak. Ad b) ACTA pouze přikazuje, aby státy zavedly (mimo jiné) trestní odpovědnost za porušování autorského práva (což leckde neexistuje). Nic dalšího neřeší. Ad c) Nevím přesně, co myslíte placenou muzikou (tu si pravděpodobně před stažením budete muset zaplatit, takže v tom problém nebude), ale pro stahování obecně platí to, co jsem uvedl v předchozí odpovědi. Alespoň podle českého práva. Jaké právo by se uplatnilo např. v případě, že byste si v Londýně stáhla ze serveru umístěného v ČR hudbu, je dost složitá otázka. Ale obávám se, že v takovém případě by se neuplatnilo právo české, ale skoro určitě anglické. A tam je to jinak, než u nás. Takže vyčerpávající odpověď na Vaši otázku, by bohužel, byla velmi složitá a rozvětvená.
Jiří Čermák
I
Dobrý den, knihy vydané na CD může knihovna absenčně půjčovat stejně jako papírové knihy. Jak je to v případě multimediálních knih na CD, které obsahují audio nebo video záznam (typicky encyklopedie)?
Záznam videa nebo audia na nosiči, typicky na CD nebo DVD, (t.j. zvukový anebo zvukově obrazový záznam) může ze zákona knihovna půjčovat jen prezenčně (t.j. nemůžete si takové DVD či CD vzít domů). Fakt je, že knihovny takové nosiče často půjčují i distančně (můžete si CD vzít domů). Pokud mi něco zásadního neuniklo, tak si to dovedu vysvětlit jen tím, že k tomu knihovny mají udělenou licenci od nositele práv.
Jiří Čermák
Pavel Ptáček
Dobrý den, polemiku o tom, zda lze zastavit kopírování, zda je ulož.to morální či ne - to nechme stranou. Problém ACTA (a její US podoby SOPA a PIPA) osobně nevidím v tom, že se snaží chránit autorská práva - to je navývost dobrý počin. Problém osobně vidím v tom, že ACTA ukládá mimo jiné provozovatelům internetových hostingů proaktivně prověřovat, že se u nich nenachází nelegální obsah. A zajímalo by mne, jak se na to jako právník díváte. Tohle je totiž stejné, jako kdyby zákon ukládal bankám ověřovat, že si do svých bezpečnostních boxů neuschováváme padělané obrazy (sic!) a přenesl by zodpovědnost za uschování paděláných obrazů, bankovek etc. na banku samotnou. Stejnou polemiku zahrňme na české dráhy a jejich boxy na nádraží. Zásadní věcí je, že drtivá většina dnešní e-mailové (tj. listovní!) korespondence JE uložena na serverech poskytovatele. Pokud si vy s kolegou navzájem pošlete ukradenou písničku, pak já jako poskytovatel jsem zodpovědný a toto musím monitorovat. Znamená to tedy, že musím porušit zákon o listovním tajemství a kontrolovat obsah vašich emailů? S pozdravem, Pavel Ptáček, Podnikatel v oboru internetových řešení www.animalgroup.cz
Dobrý den, nevím jak návrh SOPA či PIPA, ale ACTA nic takového nezavádí. To je stále přetrvávající mýtus. Stále platí režim, který říká, že poskytovatel volného prostoru (webhoster) neodpovídá za obsah, který na jeho server umístili uživatelé, ledaže ví nebo se dozví, že jde o obsah nelegální (zjednodušeně řečeno). Webhoster nemá povinnost obsah svého serveru aktivně monitorovat. Myslím, že jde o rozumný koncept a ACTA na něm nic nemění.
Jiří Čermák
Petr
Považuji za nesmysl, že přísná ochrana mých autorských práv vzniká už v momentu vzniku díla. Podle mě by díla měla mít ochranu až od momentu, kdy já projevím aktivní zájem o jejich ochranu.
Dobrý den, jsou v zásadě dva možné režimy, přičemž jeden přiznává dílu ochranu až na základě registrace, druhý pak již jeho vznikem. Z různých důvodů se ukázalo, že druhý režim, lépe vyhovuje praxi, a proto postupně převládl a nyní v podstatě platí celosvětově (možná existují výjimky, ale já je neznám). Je stále možné v určitých státech (např. v USA) dílo registrovat, ale není to podmínkou ochrany, jen to autorovi přináši určité výhody a zlepší to jeho postavení např. při vymáhání práv. Váš názor je nicméně legitimní, může to být i tak, jak píšete Vy, ale neukázalo se to jako štastné řešení.
Jiří Čermák
Alík
Osobně bych byl pro to, aby moje dílo ve chvíli vzniku mělo nějakou relativně volnou licenci, třeba CC-BY. Jen kdybych chtěl přísnější, tak bych si dílo registroval podobně jako to je u ochranné známky nebo patentu.
Dobrý den, nic Vám nebráni v tom, svoje dílo pod volnou licencí šířit (a nechat šířit). Je pravda, že výchozí stav je takový, že zákon přiznává dílu určitou ochranu, i když o ní třeba nestojíte. Co se registrace díla týče, viz má předchozí odpověď.
Jiří Čermák
Robert
Dobrý den, jak je možné že autoři hudby a filmů požívají od státu bezplatnou ochranu svých děl po dobu 70 let, zatímco průmyslník si pro ochranu svých děl musí platit nákladné patenty a to ještě ochrana je maximálně na 20 let ? Zajímá mě kde se vzala zvrácená představa že hudba a film je něco víc a proto je musíme zvýhodňovat. Děkuji.
To je velmi složitá otázka, která stojí za hlubší úvahu a analýzu. Chápu omezení doby ochrany vynálezů (patentů) s ohledem na nutnost umožnit určitý rozvoj vědy, průmyslu a obchodu, což by v případě časově neomezené monopilozace práv k vynálezům atp. nebylo možné. Co se doby ochrany autorských práv týče - doba se prodlužovala postupně, po kručcích. Důvody byly různé, leckdy značně překvapivé a težko všechny přijmout. Osobně se domnívám, že 70 let po smrti autora je nepřiměřeně dlouhá doba, to s Vámi souhlasím.
Jiří Čermák
libor
Debata o ACTA, zejména otázky moderátorů o krádežích, mě vytáčejí ... Všichni totiž zapomínají ńa autorské poplatky za prázdné nosiče a kopírovací zařízení. Já jsem skromný uživatel, poslouchám jen rádio a když se mi něco extrémně líbí, tak si to poctivě koupím na CD. Prázdné nosiče a vypalovačku používám na fotky. Takže v mém případě autoři okrádají mě. Je to stejné, jako by pekaři ( u moderátorů nastiňovaných krádeží rohlíků) chtěli polatky za nákup mouky a pečící trouby. A otázka ? Vyčíslil někdo částku vybranou za skutečné použití autorských práv a za prázdné nosiče či kopírovací zařízení ? Případně alespoň jejich poměr. Zde OSA mlčí, možná bychom se všichni divili, kolik ty poplatky za nová média a zařízení činí.
Dobrý den, ACTA tuto otázku neřeší, nicméně k vašemu dotazu. Máte pravdu, že náhradní odměna je určitou formou "kolektivní viny", ale asi neexistuje nějaké úplně iedální řešení. Jde spíše o to, jak v konkrétním případě nastavit hranice, za co ještě platit, v jakém rozsahu a kolik. Osobně nejsem moc zastánce této náhradní odměny, ale respektuji, že existují v zásadě jen dva základní modely: Jelikož máme velmi širokou výjimku umožňující pořizování rozmnoženiny pro osobní potřebu, je asi namístě, aby náhradní odměna jako konecept existovala. Jde o to, jak ji nastavit. Druhá možnost je náhradní odměnu zcela zrušit, ale pak jistě dojde i ke zrušení tak široké výjimky a nebude možné pořizovat rozmnoženinu pro osobní potřebu za stávajících (velmi benevolentních) podmínek. Oba modely ve světě existují. Vyčislení částky - nějaké studie, výzkumy a statistiky jsem viděl, jak byly pravdivé, toť otázka...
Jiří Čermák
Vladimír Kučera
Dobrý den, zajímalo by mě následující: 1. musí podle dnešní právní úpravy být autor členem nějaké organizace na ochranu autorských práv, aby mohl své výhradní autorské dílo (ať zdarma nebo za úplatu) publikovat na internetu? 2. Jak by (řekněme v případě zapracování smlouvy ACTA do našeho práva) uživatel takto šířeného díla prokazoval, že příslušný soubor (mp3, e-kniha) získal legálně ze stránek vlastníka autorského práva, když tyto stránky mohly mezitím zaniknout a žádný doklad o legálnosti stažení neexistuje? Děkuji, VK
Dobrý den, Ad 1) Nemusí. Ad 2 ) ACTA s tím nemá nic společného, neboť žádným způsobem neupravuje ani neomezuje výjimky z práva autorského, t.j. ani neomezuje možnost pořizovat si kopie pro osobní potřebu. Už vůbec nezavádí povinnost uživatele prokazovat, že nabyl kopie děl oprávněně. Kdyby snad na takovu situaci došlo, pak byste nemusel legálnost kopií prokazovat Vy, ale naopak by někdo musel prokázat, že o legální kopie nejde. Jak by to v daném případě vypadalo, záleží na okolnostech.
Jiří Čermák
DDT
Je v pořádku, že instituce placené z peněz daňových poplatníků řeší za soukromé firmy (hudební vydavatelství apod.) jejich nezvládnutý způsob distribuce? Tyto společnosti by dneska chtěly prodávat jedničky a nuly způsobem, který používají od dob vinylových desek. Je tak překvapivé, že to nefunguje? Neměl by jim už konečně někdo říct "Ano, my vám pomůžeme, ale nejdřív přijďte s modelem, který bude respektovat, že máme rok 2012"?
Model distribuce je věc čistě obchodní. Samozřejmě, kdyby byl distribuční model lepší (a díky tomu by nebyl patrný pokles tržeb), pravděpodobně by nedocházelo k tak vypjatým situacím, kterých jsme svědky v poslední době. Ale na druhou stranu - nemyslím si, že je možné zavedení či zachování ochrany autorského práva (a práv z duševného vlastnictví vůbec) podmiňovat zavedením nějakých ekonomických modelů. Také nepodmiňumeme ochranu proti lupičám tím, že ji přiznáme jen tomu, kdo se sám naučí bránit nebo nebude chodit přes neosvětlený park... Možná nešikovné přirovnání, ale vymyslete něco takhle po ránu během jedné minuty...
Jiří Čermák
Pepa
Dobrý den, Existují nějaké seriózní iniciativy zabývající se alternativní implementací konceptu autorského práva, než je ta současná, poměrně restriktivní? Nebylo by účinnější dotovat umělce přímo, než vynakládat zdroje na omezování nelegálního šíření autorského obsahu?
Ad 1) Ano. Celá řada. Ale bohužel se dost často (byť ne všechny) stavějí do pozice přiliš radikální (naše pravda je jediná správná, nebudeme o tom vůbec diskutovat), alespoň co jsem měl možnost osobně posoudit. Ale alternativní, přitom rozumná, koncepce je třeba jako sůl, současný stav není společností příliš přijímán, což nikdy není dobře. Ad 2). Nemyslím si. Určitě by to pak vedlo k diskuzím, proč ten dostal tolik a tamten o tolik méně atp.
Jiří Čermák
petr
Dobrý den. Svá díla mají dnes "umělci" prodávat sami na vlastních webech. Neživili by tak spousty parazitů typu vydavatelství, OSA, DILIA a podobně. Vydělali by si mnohem víc a mohli by ty svoje plagiáty prodávat za nepokřivené ceny. Hlavně by se ale vidělo jak je to skutečně s popularitou jednotlivých celebrit. Proč jim to nedoporučujete?
Já jsem nikdy neřekl, že jim to nedoporučuji!!! Ať si každý zvolí model, jaký chce. Někdo ty Vámi nazvané "parazity" potřebuje a chce využívat (má to toižřasu výhod), někdo nechce, ale rozhodně nikdo nemusí.
Jiří Čermák
Jarin
Dobrý den, proč stejně tvrdě nejsou uplatňována autorská práva proti státům jako ja třeba Čína, kde se vyrábějí padělky najen audio/video nosičů, ale prakticky vše - elektronika, boty, oděvy....
Asi sama víte, že je na Čínu v tomto ohledu vyvíjen velký tlak (alespoň v mezích dipolomatických a obchodních možností). Ovšem je zřejmé, že přinutit k něčemu stát, navíc tak velký a významný, jako je Čína, není jednoduché.
Jiří Čermák
jos
dobrý den, nedávno mi jeden známý (do roku 2005 provozovatel rockového klubu) tvrdil, že při návštěvě úřednice z OSA tvrdil že veškerou hudbu pouští z gramodesek, tudíž nemusí platit za veřejnou produkci, což mu odkývala je tedy pravda že koupí gramodesky kupuji i právo na veřejnou produkci nezatíženou poplatky? a dotaz č. 2: nejsem toho času autorem, takže se moc nezajímám, ale zdá se mi, že současný autorský zákon musí nutně kolidovat s Ústavou ČR ve věci svobody projevu; myslíte si že by napadení autorského zákona u Ústavního soudu mělo šanci?
Ad 1) To je nesmysl, žádný zákonný důvod k takovému závěru není. Ovšem to neznamená, že úřednice OSA to nemohla odkývat... Ad 2) Nemělo.
Jiří Čermák
Jan
Dobrý den. V Kanadě platí autorská práva 50 let po smrti autora, kdežto v ČR (a většině dalších zemí) 70 let. Pokud by Kanaďan z domova umístil na kanadský server báseň Vítězslava Nezvala (+1958), samozřejmě přístupnou z celého světa, porušoval by české zákony? Hrozil by mu případně postih při návštěvě ČR? Co kdyby to udělal Čech při návštěvě Kanady? Pokud taková díla na kanadských serverech existují, co je vůči nim legální z ČR? (Jen prohlížet pro vlastní potřebu?) Děkuji.
Dobrý den, toto bude poslední odpověď, čas vypršel a navíc už musím jít budovat ten kapitalismus: Myslím, že s tou Kanadou máte pravdu. Takže k Vašemu dotazu: Toto je klasická ukázka rozporu teritoriality (územní působnosti) autorského zákona s realitou celosvětového dosahu Internetu. Autorské právo (ani žádná mezinárodní smlouva ani mezinárodní právo soukromé) s takovou situací vlastně nepočítá a neumí si s ní moc poradit. Snaha tuto otázku jednoznačně vyřešit vždy pohořela, a to jak na mezinárodní úrovni, tak na úrovni EU. Proto platí obecný princip, že by se užití díla na Internetu mělo řidit právem státu, kde k užití díla došlo. Jenže, co to v případě vystavení díla na Internetu vlastně znamená? Já se přikláním k tomu, že by mělo jít o právo státu, kde je server umístěn, respektive odkud je daná webová stránka porovozována. Takže by se měl Vámi popisovaný případ řidit kanadským právem a vystavení by mělo být v pořádku. Jenomže výše popsaná koncepce má řadu slabin (nemluvě o tom, že nelze říci, že je nějak obecně přijímána), takže odpověď, bohužel, asi zní: Kdo ví...? Je to opravdu na dlouhou diskuzi. Z pohledu uživatele: Z ČR si taková díla můžete určitě stáhnout pro osobní potřebu díky naší široce pojaté výjimce z autorského zákona - viz má úplně první dnešní odpověď. *** Děkuji za položené otázky a loučím se, Jiří Čermák
Jiří Čermák

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist