Noční můra je zažehnána, uvítal pomoc Venizelos. Dow Jones překonal 13 000 bodů

Řecko dostane druhý záchranný balík úvěrů ve výši 130 miliard eur (3,3 bilonu Kč), rozhodli po mnohahodinovém jednání v noci na dnešek ministři financí zemí eurozóny. Stejný verdikt v minulých týdnech opakovaně odkládali kvůli nejistotě kolem řeckých reforem a obavám z udržitelnosti řeckých dluhů. Bez nových peněz by Řecku sužovanému obrovskými dluhy hrozil neřízený bankrot.

S pomocí balíku úvěrů by se měl snížit řecký dluh do roku 2020 na 120,5 procenta HDP z nynějších zhruba 160 procent. Euro v reakci na zprávy z Bruselu posílilo.

CELÝ ČLÁNEK SI PŘEČTĚTE ZDE

Ministři financí zemí Evropské unie budou dnes v Bruselu jednat o dalším zpřísnění rozpočtového dohledu v eurozóně. Nařízení, o jejichž návrzích se bude diskutovat, by měla zavést i povinnost, že státy budou do 15. října předkládat do Bruselu rozpočtové plány na další rok.

U zemí, s nimiž Evropská komise vede právní kroky kvůli překračování maximálně tříprocentního rozpočtového deficitu, a u států čerpajících od partnerů finanční pomoc, by měl být unijní monitoring ještě výraznější.

Českou republiku bude na jednání zastupovat ministr financí Miroslav Kalousek.

Debata naváže na zasedání eurozóny, na němž se ministři financí tohoto bloku až dnes nad ránem dohodli na poskytnutí druhého záchranného balíku půjček ve výši 130 miliard eur pro dluhy stíhané Řecko. Tím by se měla odvrátit hrozba neřízeného řeckého bankrotu.

Portugalsko by mohlo brzy skončit podobně jako Řecko, bylo by tedy nuceno dohodnout se s věřiteli o odpisy části dluhu. Španělsko a Itálie se snaží svou situaci zvrátit. Tak hodnotí poslední vývoj v eurozóně makroekonomický stratég Saxo Bank Mads Koefoed.

Podle něj ekonomika eurozóny zažila největší propad v posledním čtvrtletí loňského roku. ,,Z mnoha zemí přichází lepší čísla, zejména z Německa. Proto pro eurozónu je náš odhad růstu HDP pro rok 2012 ve výši 0%," vysvětluje Koefoed.

CELÝ ROZHOVOR S MADSEM KOEFOEDEM SI PŘEČTĚTE ZDE

Co nyní Řecko čeká? Hlavně škrty, privatizace a reformy. Přečtěte si ve zkratce, jaké konkrétní kroky musí Řecko v tomto roce učinit:

Fiskální nástroje

- Řecko musí schválit další škrty ve výši 1,5 procenta HDP, tedy 3,3 miliard eur. Úspory se dotknou jak armády, tak úředníků, i zdravotnictví. Po dubnových volbách navíc musí nová vláda přijmout další úsporná opatření ve výši 10 miliard eur, která budou platit pro roky 2013 až 2015.

Rekapitalizace bank

- všechny řecké banky musí do třetího čtvrtletí tohoto roku dosáhnout kapitálové přiměřenosti ve výši 9 procent, za rok by už výše kapitálové přiměřenosti měla dosahovat 10 procent. Možnosti mají finanční domy dvě - buď navýší kapitál samy, nebo prostřednictvím veřejné pomoci.

Privatizace

- Prodej z privatizace by měl od jejího začátku v červnu 2011 do konce rouk 2012 přinést Řecku 4,5 miliardy eur, v roce 2013 by pak mělo už jít o 7,5 miliardy, 12,2 miliardy do konce roku 2014 a 15 miliard v roce 2015

Reformy trhu práce

- Řecko také musí schválit snížení minimální mzdy na zhruba 750 eur, což by byl pokles o 22 procent. Pro Řeky mladší než 25 let by tento pokles měl činit dokonce 32 procent. Senioři pak přijdou o roční valorizace svých důchodů.

Euro se během dnešního obchodování v Asii vyšplhalo vůči americkému dolaru až na téměř dvoutýdenní maximum 1,3293 USD poté, co eurozóna schválila novou finanční pomoc pro silně zadlužené Řecko. Jednotná evropská měna však zůstává pod tlakem kvůli obavám ohledně vývoje evropské ekonomiky.

Euro později o část zisků přišlo a prodávalo se za zhruba 1,3265 USD. Oproti pondělnímu závěru v Londýně tak vykazovalo nárůst asi o 0,2 procenta. Finanční trhy v USA byly v pondělí kvůli státnímu svátku uzavřeny. Vůči japonskému jenu euro stouplo o 0,4 procenta na nové tříměsíční maximum 105,957 JPY.

Hodnota japonských akcií dnes mírně oslabila navzdory dohodě o nové pomoci zadluženému Řecku. Akcie automobilky Mazda Motor prudce klesly po zprávách o plánovaném navyšování kapitálu.

Hlavní index tokijské burzy Nikkei se snížil o 0,2 procenta na 9463,02 bodu.

Flash Player 9 or higher is required to view the chart
Click here to download Flash Player now

Řecká vláda podle očekávání v nejbližší době předloží parlamentu ke schválení návrh zákona, který donutí k výměně dluhopisů i ty věřitele, kteří s výměnou nebudou souhlasit. Atény si tak chtějí prosadit klíčovou součást plánu, který má zemi pomoci vymanit se z potíží a zabránit státnímu bankrotu. Eurozóna už v noci na dnešek Řecku schválila druhý záchranný úvěr za 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč).

"Řecká vláda nyní parlamentu předloží návrh zákona, který, bude-li schválen, zavede klauzuli o společném postupu. Ta se bude vztahovat i na dluhopisy Řecké republiky, které se řídí řeckým právem, jak vymezuje Rada ministrů," stojí ve sdělení tamního ministerstva financí, z něhož citovala agentura Reuters.

Evropské akcie se podobně jako ty asijské také neodrazily k růstu. Jejich mezidenní změny se v úvodu obchodování pohybují kolem nuly.

"Ani další půjčka zadluženému Řecku spojená s podmínkou nových úsporných zásahů do rozpočtu bezpochyby neznamená (a ani znamenat nemůže), že by se už konečně blížilo závěrečné dějství řecké krize. Řecko má největší problém v pokračujícím propadu tamního hospodářství. Odhady za minulý rok hovoří o 6% poklesu a ten je již třetím v řadě. Kontrast proti vývoji do roku 2007 nemůže být větší - mezi lety 2000 a 2007 tamní ekonomika rostla většinu času tempem nad 4 % ročně."

Celý komentář Luďka Niedermayera ZDE. Další komentáře a blogy nejen k evropské krizi najdete na názorovém portálu HN Dialog

Řecká vláda podle očekávání v nejbližší době předloží parlamentu ke schválení návrh zákona, který donutí k výměně dluhopisů i ty věřitele, kteří s výměnou nebudou souhlasit (tzv. CAC - Collective Action Clause). Atény si tak chtějí prosadit klíčovou součást plánu, který má zemi pomoci vymanit se z potíží a zabránit státnímu bankrotu.

"Řecká vláda nyní parlamentu předloží návrh zákona, který, bude-li schválen, zavede klauzuli o společném postupu. Ta se bude vztahovat i na dluhopisy Řecké republiky, které se řídí řeckým právem, jak vymezuje Rada ministrů," stojí ve sdělení tamního ministerstva financí, z něhož citovala agentura Reuters.

Součástí záchrany Řecka je i dobrovolná nabídka soukromých věřitelů, že Řecku odpustí více než polovinu dluhu. Tato část záchranného plánu, označovaná jako PSI (Private Sector Initiative), je součástí komplexního plánu pomoci Řecku. O snaze zavést klauzuli CAC, která má pomoci plán výměny dluhopisů prosadit, Řekové hovořili v už dříve.

"Pokud bude zákon schválen, budeme jej moci použít k prosazení transakce PSI, jestliže bude nutné zajistit si účast na takové úrovni, s kterou jsme 26. října 2011 počítali na summitu eurozóny," píše se ve sdělení.

Německé regionální deníky dnes komentují schválení pomoci Řecku. Shodují se, že hrozí fakt, že pomoc nakonec nebude stačit a záchrana Řecka před bankrotem se nezdaří.

Deník Berliner Zeitung podotýká, že solidarita s Řeckem ze strany EU ukazuje, jak hrozná může solidarita být, neboť zemi naordinuje hladovou kúru. "Navíc se musí svléknout donaha, odhalit svůj majetek, odevzdat suverenitu do Bruselu. Ve finanční politice se Řecko na mnoho let stane protektorátem EU," napsal Berliner Zeitung na svých internetových stránkách. Členové eurozóny poskytli Řecku pomocný balík s vědomím, že v sobě obsahuje zárodek ztroskotání, dodal.

Regionální deník ze severozápadu Německa Neue Osnabrücker Zeitung upozorňuje, že 130 miliard eur nouzové pomoci krátkodobě "řeckému pacientovi poskytne vzduch", přesto se ještě může udusit. Existuje totiž nebezpečí, že se řecké hospodářství "zardousí", protože finanční pomoc je podmíněna extrémně přísnými úspornými opatřeními, které se týkají zúžení služeb státu, propouštění i krácení mezd a důchodů.

"Šetření v době deprese, jak ukazují dějiny, má fatální následky," varuje Neue Osnabrücker Zeitung a upozorňuje i na politické důsledky, neboť v Řecku se v dubnu uskuteční parlamentní volby a favority jsou krajně levicové strany odmítající politiku úspor.

Ranní glosa Jana Bureše, hlavního ekonoma Poštovní spořitelny, nemůže mít jiné téma než eurozónou schválenou pomoc Řecku:

¨Úsměvy na tvářích a poplácávání po zádech, ano, v Bruselu se zrodila nová řecká dohoda. Balík v hodnotě 130 mld. eur počítá nakonec s větší obětí soukromých investorů a poklesem řeckého dluhu na 120,5 % HDP do roku 2020. Jak jistě tušíte, k vyřešení problémů nejslabšího článku eurozóny to asi těžko bude stačit. Kde jsou tedy slabá místa dohody?

To najdete v článku Jan Bureš: Řecko uteklo hrobníkovi z lopaty. Kde jsou slabá místa dohody lídrů eurozóny? - čtěte ZDE

Nejen Řeckem živ je web a zpravodajství. A vzhledem k roli Mezinárodního měnového fondu v eurokrizi nelze pominout zatčení ex-šéfa fondu Dominiqua Strausse-Kahna. Francouzští vyšetřovatelé ho dnes poslali do vazby, když Kahna podezřívají, že napomáhal ke kuplířství a zneužíval společenského postavení. Podle vyšetřovatelů mohl těžit z přesouvání prostitutek z Francie do Spojených států prostřednictvím zločinecké sítě. DSK by loni zproštěn obvinění ze znásilnění pokojské v New Yorku.

Španělé si den po schválení řecké pomoci ozkoušeli trhy, když v aukci nabídli pokladniční poukázky se splatností tři a šest měsíců. A aukce proběhla úspěšně, když Španělsko prodalo poukázky za 2,5 miliardy eur v souladu s maximálním cílem tamního ministerstva financí.

Poptávka po 3měsíčních cenných papírech mírně klesla - bid-to-cover vyšplhalo na úroveň 4,04 proti 4,32 v aukci z 24. ledna. Poptávka po 6měsíčních poukázkách pak vzrostla podle bid-to-cover na 10,2 oproti 6,87 v aukci z konce ledna.

V trvalé řešení problémů Řecka, které si po mnoha odkladech zajistilo druhý záchranný úvěr v objemu 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč), příliš nevěří ani takzvaná "trojka" mezinárodních věřitelů. Tedy Evropská komise, Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond. Píše se to v tajných materiálech, z nichž jsme již citovali včera v noci v našem on-lineu (ZDE), z nichž cituje bruselský blog ekonomického listu Financial Times (FT).

Hned první část materiálu hovoří o základním scénáři, jehož se ministři financí eurozóny drželi prakticky celou noc, kdy o pomoci Řecku v Bruselu jednali. V tomto základním scénáři jsou vyhlídky ještě poměrně růžové, na letošní rok se ještě počítá s propadem ekonomiky o 4,3 procenta, ale už příští rok se má ekonomika dostat na nulu. V roce 2014 se počítá s růstem 2,3 procenta, který má v roce 2015 zrychlit na 2,9 procenta.

Problém je ale hned v další části, kde se uvádí, že řecké banky, u nichž se předpokládalo, že budou na rekapitalizaci potřebovat asi 30 miliard eur (více než 747 miliard Kč), budou potřebovat možná až 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu Kč). Pak je zde ale i struktura plánované výměny dluhopisů, které se bude účastnit soukromý sektor. Nově vydané dluhopisy budou zřejmě bezpečnější než dluhopisy vydané později. Vznikne tedy zvláštní kasta investorů, kteří budou držet relativně bezpečné papíry kryté institucemi EU, zatímco budoucí investoři už budou mít strach nové dluhopisy řecké vlády si koupit.

Materiál v závěru nastiňuje jak program pomoci Řecku vrátit na cestu udržitelnosti. Počítá se s platbami úroků ve výši 5,5 miliardy eur v rámci restrukturalizace dluhu, díky čemuž by šlo ušetřit asi pět miliard eur. Další z návrhů předpokládá snížení úroku záchranného úvěru o 0,9 procenta, čímž by se ušetřilo půl miliardy eur. Dluhopisy za 12 miliard eur, které drží centrální banky eurozóny, by situaci hned nevylepšily, pomohly by ale dlouhodobě snížit zadlužení.

Kdyby se vzaly v úvahu všechny alternativní návrhy, pak by se dluh Řecka mohl do roku 2020 snížit o 12 procentních bodů. Snaha najít přijatelný mix opatření, jak toho dosáhnout, byla patrně hlavní příčinou, proč se jednání v Bruselu protáhla až do časných ranních hodin.

Většina ředitelů firem v Británii se domnívá, že tamní ekonomice v letošním roce hrozí návrat do recese. Podle třetiny z nich je hrozba recese velmi vysoká. Vyplývá to z průzkumu mezi tisícovkou ředitelů, o jehož výsledcích informoval internetový server BBC. Jedním z velkých zdrojů obav je podle průzkumu budoucnost eura. Polovina respondentů si myslí, že existuje velké nebezpečí, že v letošním roce nastane rozpad eurozóny.

"Pokud se krize eura stabilizuje, mohla by se důvěra relativně rychle vrátit a firmy by mohly oprášit plány na investice a zvyšování počtu zaměstnanců, které loni pozastavily," uvedl Graeme Leach, hlavní ekonom společnosti Institute of Directors, která průzkum uskutečnila. "Pokud se krize zhorší, je obnovení důvěry v letošním roce vysoce nepravděpodobné," dodal.

Britský hrubý domácí produkt se v posledním čtvrtletí loňského roku snížil o 0,2 procenta. Ekonomika se tak přiblížila recesi, která je obvykle definována jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Britská centrální banka nicméně předpokládá, že ekonomika se recesi vyhne a v celém letošním roce stoupne zhruba o procento, píše BBC.

Britský ministr financí George Osborne ale v televizním interview dnes prohlásil, že dohoda je dobrá pro britskou ekonomiku.

Server Patria Online cituje zdroj z EU: Fond EFSF začne zřejmě v březnu vydávat dluhopisy za účelem profinancování balíku 130 mld. EUR pomoci Řecku. EFSF si také půjčí na další tranši již sjednané pomoci Irsku.

S příchodem poledne je na čase se pdívat na trhy a začneme doma. Pražská burza dnes dopoledne zprvu mírně rostla, aby pak otočila do mírných ztrát. Její hlavní index PX je krátce po 12. hodině níže o 0,25 procenta na 1015,7 bodu.

Burzu dolů táhnou především akcie rakouské Erste Bank, ztráty postihly rovněž cenné papíry těžařské NWR.

Podle Pavola Mokoše z Patria Direct pražská burza podobně jako západoevropské jen pomalu reaguje na příznivé zprávy z Bruselu, kde evropští ministři financí schválili druhý záchranný plán pro předlužené Řecko. "Vzhledem k tomu, že západoevropské trhy rostly v očekávání schválení pomoci Řecku již několik dní a v pondělí zavíraly na nových několikaměsíčních maximech, není divu, že se realizují zisky," dodal.

Akcie rakouské Erste Bank si pohoršily o 1,05 procenta na 473,10 koruny. Analytici Deutsche Bank zvýšili cílovou cenu titulu na 17,5 eura, v přepočtu 436 korun, z dosavadních 14,5 eura či 361 Kč při ponechaném doporučení "držet", dodal Mokoš.

A poklesem na v noci uzavřenou dohodu reagují i hlavní akciové thy v západní Evropě. Jde o důsledek zveřejnění tajné zprávy trojky (ECB, MMF a eurozóna), že se záchranou Řecka jsou spojena značná rizika, která jsou ve zprávě poměrně explicitně vyjmenována.

Z dopoledního vývoje na burzách je patrné, že investoři jsou opatrní a spíše dnešní den využívají k výběru zisků.

Německý index DAX krátce po 12. hodině klesá o 0,67 %, britský index FTSE 100 propadá o 0,34 % a francouzský index CAC 40 je níže o 0,73 procenta.

Podle ranního briefingu analytika Jiřího Šimary ze společnosti Cyrrus by mohl mít výraznější potenciál k ovlivnění obchodování výstup ze schůzky ministrů financí EU, která začala v 9:00 a také tisková konference předsedy Evropské komise José Barrosa v 11:30.

Ministři financí Evropské unie se dnes v Bruselu dohodli na společné pozici týkající dalšího zpřísnění rozpočtového dohledu v eurozóně. Státy by na základě dvou nařízení měly povinně do Bruselu předkládat návrhy svého rozpočtu do 15. října. O návrzích Evropské komise vzniklých v reakci na krizi se ale bude ještě nyní vyjednávat s Evropským parlamentem.

Ministři v prohlášení podotkli, že obě nařízení se týkají posílení "ekonomického vládnutí" v eurozóně, kterou nyní tvoří 17 zemí EU. ČR její součástí není, ale v přístupové smlouvě se zavázala, že euro přijme.

Státy by měly předkládat návrhy svých rozpočtů Evropské komisi a Radě EU do půlky října. Z Bruselu by pak mohla přijít doporučení, co je třeba pozměnit. Bude na státu, jestli je přijme, nebo ne, ovšem Brusel na něj bude moci vyvinout tlak. Například by mohli jeho zástupci požádat o slyšení v tamním parlamentu.

Ovšem v případě zemí, s nimiž Evropská komise vede právní kroky kvůli překračování maximálně tříprocentního rozpočtového deficitu, a u států čerpajících od partnerů finanční pomoc, by měl být unijní monitoring ještě výraznější.

Největším hybatelem současného dění na měnových a akciových trzích je určitě schválení úvěru Řecku. Investoři nicméně očekávají ještě další zprávy z Finska a Německa, které mohou vývoj na trzích významně ovlivnit. Podrobnosti přináší Dionýz Horváth ze Saxo Bank.

KLIKNUTÍM PŘEJDETE NA VIDEO

David Marek, hlavní ekonom Patria Finance

,,Složitost jednání k druhé záchraně Řecka ukazuje, že jde patrně o poslední pokus. O to více bude nyní důležité sledovat, jak Řecko plní všechny úkoly, které dostalo, a jak se daří resuscitovat ekonomiku zdecimovanou dlouholetým pohodlným životem na dluh (nebo z dotací EU) a následnou tvrdou fiskální restrikcí. Nicméně vzhledem k tomu, že v soukromých rukou zůstává již relativně malý objem řeckých dluhopisů, a poměrně nevýznamný je o objem CDS vypsaných na řecké dluhopisy, klesá význam řeckého faktoru pro finanční trhy. Minimálně na několik dalších měsíců je situace v Řecku zažehnána, poté už by ani bankrot země neznamenal pro zbytek světa katastrofu. Jen by se nesměla nákaza přenést na Itálii a Španělsko."

Editor HNByznys Milan Mikulka přímo z Bruselu

Pojďme se podívat, co zaznělo na tiskové konferenci v Bruselu po jednání ministrů financí EU.

Eurokomisař Olli Rehn přiznal, že EU má na řeckých ministerstvech své lidi. Tito "poradci" jsou i na ministerstvu financí.

V rámci další pomoci Řecku se počítá s tím, že do Atén zamíří další zástupci EU, zejména odborníci na výběr daní. Ten byl už dříve v Řecku tristní a situace se stále zhoršuje, jak je vidno z poklesu příjmů státu například z DPH.

Rehn nechtěl být konkrétnější, kolik "poradců" v Aténách působí a kolik se jich do Řecka chystá.

Český ministr financí Miroslav Kalousek uvítal dohodu eurozóny o poskytnutí dalšího záchranného balíku půjček pro Řecko. Zároveň ale velmi pochybuje, že bude plně naplněna. Právě to je ale podle něj nezbytné, aby se mohlo Řecko, zmítané dluhy, stabilizovat.

Dohoda počítá s tím, že Mezinárodní měnový fond a eurozóna Řecku proti úsporám, dají dalších 130 miliard eur půjček. Navíc soukromý sektor seškrtá přes 70 procent hodnoty řeckých dluhopisů. Cílem je, aby se řecký dluh dostal do roku 2020 na úroveň 120,5 procenta řeckého HDP.

Už na jaře 2010 partneři Řekům přislíbili první záchranný padák ve výši 110 miliard eur. Zda jde tentokrát o opravdu poslední podobnou pomoc, Kalousek nechtěl odhadovat. "Tohle teď zodpovědně neví vůbec nikdo," řekl novinářům v Bruselu po nočním takřka třináctihodinovém jednání ministrů financí eurozóny, které označil za "nelidsky dlouhé".

"Byl nyní schválen nějaký program, který bude-li naplněn beze zbytku, by mohl teoreticky Řecko do roku 2020 stabilizovat. Ptáte-li se mě, zda také bude beze zbytku naplněn tak, jak byl schválen, tak mám velké pochybnosti," uvedl Kalousek.

Samotné uzavření dohody je ale prý dobrou zprávou pro finanční trhy, pro stabilitu eurozóny, a tedy i pro Českou republiku, jejíž ekonomika je na stabilní eurozóně velmi závislá.

Editor HNByznys Milan Mikulka přímo z Bruselu

Pojďme na další zajímavost z tiskové konference.

V rámci další pomoci Řecku se ECB v jeho prospěch vzdá zisků, které má z nákupu řeckých dluhopisů. Částka se momentálně pohybuje okolo 12 miliard eur. Eurozóna tento krok odůvodňuje podporou řecké ekonomiky.

Ostatní země, zejména Irsko, Španělsko, Portugalsko a Itálie, už takové štěstí mít nebudou. 

"Řecko je výjimečný případ a jeho řešení se nebude opakovat u jiných zemí. Irsko je v lepší situaci a pomalu se vrací k růstu," řekl Rehn.

Mezinárodní měnový fond (MMF) by mohl k druhému záchrannému úvěru pro Řecko přispět částkou asi 23 miliard eur (zhruba 573 miliard Kč). Novinářům v Bruselu to řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Představitelé fondu prý o této částce sami hovořili, rozhodnutí je ale na radě fondu. Výkonná ředitelka MMF Christine Lagardeová už řekla, že fond se touto otázkou bude zabývat asi druhý týden v březnu.

"MMF se druhého (záchranného) programu zúčastní," řekl Schäuble. "Nabízí 13 miliard plus deset miliard (eur), které se nepoužily v rámci prvního programu. Konečnou výši ale stanoví na své příští schůzi rada fondu," řekl ministr.

Pro odlehčení zveřejňujeme obrázek, který koluje po Twitteru a který přetiskl například The Telegraph. Jeho autorem zjevně není skutečná kancléřka Merkelová.

Americké burzy zahájily úterní obchodování růstem, v prvních hodinách jej ale ztrácejí a hlavní indexy zápasí, aby se udržely v zelených číslech.

Dow Jones nyní roste o 0,04 %, S&P 500 přidává 0.09 % a Nasdaq balancuje na 0.02 %.

Investoři svá očekávání ohledně schválení pomoci Řecku zřejmě započítali již v minulých dnech a nyní vybírají zisky.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos na tiskové konferenci v Aténách řekl, že noční dohoda zažehnala nejčernější scénář a dává Řecku novou naději.

Dow Jonesův index amerického akciového trhu překročil v první polovině dnešního obchodování na Wall Street hranici 13.000 bodů, nad níž byl naposledy 20. května 2008. Akciím k růstu dopomohla dohoda eurozóny na záchraně Řecka před bankrotem a příznivé výsledky amerických firem.

Dow Jones zhruba půl hodiny před polovinou newyorského obchodování vystoupil nad 13.000 bodů a poté se pohyboval kolem 12.990 bodů s přírůstkem asi 0,3 procenta proti pondělku. Stejným tempem rostl i širší index S&P 500, který byl na 1366 bodech, a index technologického trhu Nasdaq, jehož hodnota se pohybovala kolem 2960 bodů.

Ministři financí eurozóny v noci Řecku schválili druhý záchranný úvěr v sumě 130 miliard eur (asi 3,3 bilionu Kč). Investorům se ulevilo, že Řecko se díky tomu vyhne neřízenému bankrotu, i když většina z nich na tento výsledek sázela už v minulých dnech. Na evropských burzách například investoři po zprávě vybírali předešlé zisky a akcie zde kvůli tomu po dvoudenním vzestupu klesly.

Wall Street pomohly i výsledky některých firem. Díky nim výrazně rostly akcie společností Home Depot, Macy a Kraft Foods. Proti tomu ale působil propad akcií maloobchodní jedničky Wal-Mart, jejíž zisk za poslední čtvrtletí skončil pod očekáváním.

Evropská měna dnes posiluje. Euru pomohlo schválení druhého záchranného úvěru pro Řecko. Velkou část svých zisků však smazalo a na chvíli i ztrácelo kvůli pochybám o trvalejším efektu pomoci.

V 17:50 SEČ euro vůči dolaru stouplo o 0,1 procenta na 1,3255 USD, když během dne stouplo až na 1,3292 USD. K jenu vzrostlo o 0,2 procenta na 105,66 JPY. Dolar vůči jenu posílil o 0,1 procenta na 79,73 JPY, napsala agentura Reuters.

Západoevropské akcie dnes při nízkém objemu obchodů v reakci na dohodu o pomoci Řecku oslabily. Investoři na dohodu sázeli svými nákupy v minulých dnech a dnes po oznámení jejího schválení už jen vybírali zisky. Dohoda rovněž plně neuklidnila obavy o budoucnost nejproblémovější země eurozóny. Panevropský index FTSEurofirst 300 podle předběžných údajů klesl o půl procenta na 1085,89 bodu. V předchozích dvou seancích index naopak posiloval díky očekávání schválení dohody.

Editor HNByznys Milan Mikulka přímo z Bruselu

Letošním leitmotivem všech evropských jednání bude slovo růst.
V Bruselu se pomalu přestávají řešit škrty a na první místo se dostává právě otázka růstu ekonomik. Zmiňují jej jak euroúředníci, tak zazněl mnohokrát na tiskové konferenci po jednání ministrů EU. Dle evropských představitelů nelze snižovat zadlužení, pokud není růst. A škrty obvykle vedou k dalšímu poklesu ekonomiky.

Když se podíváme na data, vidíme, že Evropa a vůbec celý Západ má problém s růstem, což dokazují trendové křivky. 

Na posledním summitu (první letošní, konal se na konci ledna), který zastínilo české a britské "ne" fiskální smlouvě, byl poprvé představen i růstový pakt. Zatím je to ale jen slabý dokument plný obecných frází o konkurenceschopnosti, podpoře růstu a tvorbě pracovních míst.

Jednou z cest podpory růstu, o kterých se v Bruselu diskutuje, jsou fondy EU. V nich je momentálně nevyčerpáno okolo 80 miliard eur. Zvažuje se, že by se tyto fondy mohly využít hlavně na podporu Řecka.

Na druhou stranu by to s sebou přineslo i větší dohled úředníků z EU nad Řeckem. Pokud by totiž prošlo použití nevyčerpaných peněz na pomoc řecké ekonomice, pak by šly jen na Bruselem "doporučené" projekty. Což by de facto znamenalo další oslabení suverenity (kterou se záchranným plánem vlastně ztratilo) a podle hořících německých vlajek v ulicích Atén je patrné, že Řekové už více diktátu z jiných zemí nechtějí.

Ať tak či tak, bez škrtů a následného nastartování růstu se Řecko ze současné situace nedostane a nejpozději za osm let (reálně mnohem mnohem dříve) bude tam, kde bylo ještě včera.

Tak zatímco Řecko máme alespoň na nějaký čas vyřešeno díky dalšímu balíku pomoci, další ohnisko dluhové krize se nám rýsuje zas o něco blíže našim hranicím.

Evropská komise ve středu navrhne ministrům financí Evropské unie zmrazit Maďarsku od příštího roku uvolňování takzvaných kohezních fondů, určených na podporu chudým evropským regionům.

Byla by to dosud bezprecedentní sankce za překračování rozpočtového deficitu, které je přitom nyní v EU zcela běžné. Plyne to z dokumentu komise, který získala agentura Reuters.

Podle Reuters komise dosud nikdy zmrazení kohezních fondů proti zemím mimo eurozónu za porušení rozpočtových pravidel nepoužila.

Důvody ostrého zákroku tak jsou podle pozorovatelů zjevně politické, protože Bruselu se nelíbí nová maďarská ústava, vypracovaná vládou strany Fidesz. Komise od minulého měsíce hrozí Budapešti právními kroky, pokud nezmění ústavní zákony o centrální bance, soudech a ochraně dat, které údajně nejsou v souladu s unijní legislativou.

Ačkoli akciový index Dow Jones po čtyřech letech prolomil 13 000 bodů, hlavní indexy Wall Street se během obchodování přehouply do těsné ztráty. Podobně jako na evropských burzách se investoři rozhodli rychle vybrat zisky z růstu akcií před schválením další půjčky Řecku.

Nejvíce ztrácí index technologického trhu Nasdaq -0, 45 %