První pokus dobýt Evropu skončil krachem

V roce 2005 byla evropská média plná zpráv o "útoku" čínských automobilek. Jedni jim věštili obrovskou budoucnost, druzí měli na adresu čínských aut plno posměšků.

Symbolem této doby je terénní vůz Landwind. Lehce upravená varianta někdejšího Opelu Frontera z 90. let se objevila i na českém trhu. Cena byla proti konkurenci o třetinu nižší. A pražský prodejce Autotriumf plánoval, jak do pěti let bude tvrdě konkurovat zavedeným značkám. V Německu se do prodeje značky pouštěli dealeři Opelu, velké plány měl i nizozemský dovozce. Sny se ale nesplnily.

Například v českém registru vozidel není po Landwindu ani stopy. Stala se totiž věc, která čínskou automobilovou invazi do Evropy naprosto zastavila. Landwind prošel nárazovým testem - posádka měla podle něj jen mizivé šance na přežití, a to v době, kdy byla bezpečnost aut tématem číslo jedna. Landwind z Evropy rychle zmizel. Dál to zkoušela automobilka Brilliance. I tu ale trápily výsledky nárazových testů. V Česku se navzdory velkým plánům prodal jediný Landwind. A to i přes nebývale nízkou cenu.

V horách Kordiller rozhoduje cena

Evropský neúspěch přiměl Číňany změnit strategii a zaměřit se na méně vyspělé trhy. Například v Latinské Americe se dosud vyrábí auta, která kralovala evropským autosalonům v 80. letech - čínská auta jim tak snadněji konkurují. Čínští výrobci zamířili kromě jihu Ameriky i do Afriky, zemí bývalého Sovětského svazu a do některých asijských zemí. A úspěch se dostavil.

V Peru stojí čínské vozy půlku toho, co srovnatelné Renaulty či Fiaty. Zákazníci sice o kvalitě čínských vozů pochybují, ale i ceny náhradních dílů a servisu jsou nebývale nízké. V Uruguayi je čínská značka Chery trojkou na trhu (vyrábí přímo tam). Dalších osm čínských výrobců je pak v první dvacítce. Podobná situace je i v dalších zemích regionu. A to včetně Kuby, která čínské vozy preferuje před těmi "kapitalistickými".

Automobilka Geely se probojovala do první desítky na Ukrajině a rostoucí tendenci má i v Rusku nebo Egyptě. Překvapením loňského roku je, že i v Austrálii se loni hlavně mezi farmáři prodalo deset tisíc čínských vozů.

2. pokus v Evropě: s rozvahou a lepšími auty

Evropský automobilový trh se v posledních pěti letech výrazně proměnil. Francouzský Renault dokázal prosadit levná auta značky Dacia a třeba i vlastní model Thalia. Číňanům tak vznikla konkurence. Mohou ale sledovat, na kterých trzích se levným vozům daří a kde jsou naopak téměř bez šance. Jisté je, že cena není to jediné, co rozhoduje. Úspěch Dacie navíc z velké části stojí jen na masivní podpoře mateřského Renaultu, který zákazníky ujišťuje, že za rumunskou automobilku ručí.

Několik čínských automobilek zatím po kusech prodává své vozy na vybraných evropských trzích, sonduje preference zákazníků a postupně připravuje dealerské a servisní sítě. Skutečný nástup jejich prodejů se čeká za pět až deset let.

Automobilka BYD to ve snaze upoutat pozornost v Evropě zkouší pouze s elektromobily. Great Wall má větší plány. Doufá, že odrazovým můstkem k evropským zákazníkům bude výrobní závod v Bulharsku s počáteční kapacitou 75 tisíc vozů. Vozy Chery budou zase v malých sériích vznikat z dovezených dílů na Sicílii.

Zahraniční automobilky učí ty čínské vyrábět

O čínský trh soupeří prakticky všechny světové automobilky. Vstup na tamní trh má ale malý háček. Kdo tam chce vyrábět, musí založit podnik s některou z místních automobilek.

Téměř každý čínský výrobce tak má společný závod s některou z velkých světových značek. Třeba koncern Volkswagen má jeden ze svých čínských závodů s tamní státní automobilkou FAW. Němci přivezli technologie, inženýry a s tím, jak roky dohlíželi na výrobu svých vozů, začal ty své vylepšovat i FAW.

Tak dlouho společně vyráběli vozy Audi, až čínská vláda rozhodla, že je nahradí vozy Hongqi, které také vyrábí FAW. Audi je přitom v Číně po dvě desetiletí mezi výše postavenými úředníky natolik populární, že má prakticky stejný image jako dříve v Československu Tatra. Traduje se tak, že čínští dopraváci vozy Audi raději nechávají jet, i když dělají přestupek.

Své vlastní vozy vyrábí i automobilka SAIC, která ve společném závodě s Volkswagenem vyrábí i škodovky. BMW zase při výrobě spolupracuje s automobilkou Brilliance.

Kdo nemá vlastní nápad, ten v Číně kopíruje

Největší zábavou zahraničních novinářů na čínských autosalonech je hledání očividných kopií západních vozů. Kopii má v čínských modelech Rolls-Royce nebo Maserati, ale i malé Chevrolety či Fiaty. A každý rok se bez ohledu na soudní spory objevují nové a nové.

Vzhledem k tomu, že nejvíce kopírují ty nejmenší čínské automobilky, je srovnání s originálem často propastné. Interiér kopie prémiové značky Lexus připomíná kvalitou Škodu Favorit. Není proto divu, že kopie, ač plní autosalony i světová média, nejsou v čínských ulicích vidět. Číňané se na ně dívají s podobnou nedůvěrou jako Evropané. Žebříčkům prodejů kralují modely západních výrobců a čínské vozy s originálním designem.

Okaté kopie ale často nejsou dílem lokálního výrobce, který nedokáže vyvinout vlastní auto. Některé jsou dílem automobilek, které pro čínský trh vyrábí i originály. Příkladem z poslední doby je záplava falešných BMW, které představila automobilka Brilliance. Ta přitom vozy BMW pro čínský trh sama vyrábí. Ani tak se ale kvalitou k originálu nepřiblížila.

Evropské automobilky končí v čínských rukou

Britský Rover ze světa nezmizel. Koupili jej Číňané, odvezli si stroje a mírně modernizované původní modely vyrábějí pod značkami Roewe a MG dál. Vozy se dokonce objevují i na evropském trhu.

Automobilka Geely je zase novým majitelem švédského Volva. Číňané si od nákupu evropských automobilek slibují snadnější cestu na evropský trh i způsob, jak se snadno (byť draho) dostat k nejnovějším technologiím.
Číňané stáli i o automobilku Saab, z obchodu ale sešlo. A předlužená firma skončila v konkurzu.

Před rokem se také mluvilo o tom, že by se skupina General Motors ráda zbavila německého Opelu. I kolem této značky tehdy okamžitě kroužilo několik čínských zájemců. Obchod se sice neuskutečnil, ale ukázalo se, že kdykoliv je v Evropě k mání automobilka, objeví se čínská firma, která by ji ráda koupila. A když ne čínská, tak indická. Tata Motors vlastní automobilky Jaguar i Land Rover.

Nezměněné prodeje ukazují i to, že zákazníkům Volva, Jaguaru i Land Roveru je v podstatě jedno, kdo jejich vozy vyrobil.

Čínská vláda intervenuje za domácí výrobce

Domácí automobilky v Číně nerostou, jak si naplánovaly, a ztrácejí podíl na trhu. Předpovědi pro letošek čekají, že trh s osobními auty poroste zase jen jednociferným tempem. Na čínské poměry jde o chmurné výhledy, kapacity jsou nastaveny na mnohem silnější růst.

Příčinou zpomalení je hlavně konec dotací na malé vozy a zavedení limitů na prodej aut v některých městech. Například v Pekingu auta přibývala příliš rychle.

Domácí výrobci se ale dočkali kompenzací. Vláda nejprve rozhodla, že zahraniční výrobci se budou muset s těmi čínskými dělit o své technologie týkající se úsporných pohonů. Čínský trh je pro všechny světové automobilky tak důležitý, že tento požadavek akceptovaly.

Koncem loňského roku přišel německý Die Welt s informací, že čínská vláda miliardami eur podpoří vznik dalších obřích automobilek, aby vyvinuly nové modely pro další expanzi. Vše završil minulý měsíc seznam vozů, které mohou kupovat státní úřady. Ač si dosud pořizovaly hlavně vozy zahraničních značek, ty na seznamu nově chybí.