Hlavním bitevním polem krize eurozóny je Španělsko. Hrozí mu pád do pasti utahování?

Od počátku se dalo čekat, že hlavním bitevním polem krize v eurozóně bude Španělsko. Pokud bude strategie fiskálního utahování fungovat v této zemi, bude tomu tak pravděpodobně i jinde. Jestliže fungovat nebude, pak výhled pro celou eurozónu není dobrý.

Zvýšení prostředků v záchranných fondech EFSF a ESM, které bylo ohlášeno minulý týden, znamená, že do července 2013 bude pro další boj s krizí k dispozici 420 miliard eur a následující rok 500 miliard eur.

více k tématu

Finanční pomoc Španělsku? To nejhorší, co by se mohlo zemi stát, varuje tamní ministr financí – čtěte ZDE

Podvádělo Španělsko s makrodaty? Ví, že rozpočtové cíle plnit nebude? – čtěte ZDE

Odpověď na klíčovou otázku: Jsou Itálie a Španělsko v krizi likvidity, nebo solvence? – čtěte ZDE

V případě, že by Španělsko postihla středně velká krize zasahující vládní finance i bankovní sektor, většina z uvedených zdrojů by se použila na boj s touto krizí.

Minulý rok Španělsko nedosáhlo svého rozpočtového cíle, tedy snížení deficitu na 2,5 % HDP.

Částečně leží na vině nedostatečný růst HDP, částečně váhavost místních vlád, které neplnily stanovené rozpočtové cíle.

Nová konzervativní vláda pak pro letošek ohlásila obrovské utažení fiskální politiky s cílem dosáhnout deficitu ve výši 5,3 %. Jen málokdo ale věří v úspěch.

Klíčová data shrnuje následující tabulka:

Ve druhém sloupci vidíme odhadovaný fiskální deficit od MMF, ve třetím od JPMorgan, ve čtvrtém sloupci primární deficit od MMF, v pátém od JPMorgan, v šestém sloupci odhadované fiskální utažení od MMF a v dalším sloupci od JPMorgan. V posledním sloupci je hrubé zadlužení v poměru k HDP od MMF:

Nejen dluhy a deficity

Španělský týden na HNB

Španělé nezvládají dluhy a hypotéky. Vyměňují si rady, jak vyzrát na banky - čtěte ZDE

Krize je ve Španělsku všudypřítomná. Před krachem je po 83 letech i soutěž Miss - čtěte ZDE

Španělské vesničce Villamayor pomáhají přežít v těžkých časech krize stará peseta - čtěte ZDE

Španělsko začíná chápat, jak těžká bude politika fiskálního utahování, protože cílů se nedaří dosáhnout kvůli slábnoucí ekonomické aktivitě. Vláda se tak honí za vlastním ocasem, a to neúspěšně.

Z vývoje ve Španělsku je tak vidět, jak nebezpečné je vnímat celou krizi v eurozóně pouze z perspektivy dluhu a deficitů. Eurozóna totiž čelí třem vzájemně provázaným krizím: Krizi v oblasti vládního dluhu, nesolventním bankám a nedostatečnému růstu HDP.

V případě Španělska je pak možné přidat příliš vysoké zadlužení soukromého sektoru a nerovnováhu běžného účtu.

S uvedenými problémy lze jen těžko bojovat pouze jedním nástrojem, kterým je fiskální utahování. To působí největší problémy u růstu.

Následující graf ukazuje, jak velký negativní vliv má fiskální konsolidace v jednotlivých zemích na reálný HDP:

Pokud chce Španělsko stabilizovat své veřejné zadlužení, muselo by při sazbách ve výši 4,5 % přeměnit svůj primární deficit ve výši 3 % na přebytek ve výši 1 %.

I poté by ale jeho dluh zůstal o 20 procentních bodů nad limitem ve výši 60 %, který eurozóna pro své členské země stanovila. Utahování pak bude mít negativní vliv na nezaměstnanost, ceny nemovitostí i bankovní sektor.