Investoři půjčili Španělům další miliardy. Doufají, že bankám pomůže eurozóna

Španělská vláda ve čtvrtek při silné poptávce investorů prodala víceleté dluhopisy za 2,1 miliardy eur (53 miliard korun), což je o něco více, než plánovala získat. Výnosy se sice proti dubnu podle očekávání zřetelně zvýšily, byly ale nižší než na sekundárním trhu. Tam v posledních týdnech výrazně vzrostly a u desetiletých obligací se přiblížily kritické hranici sedmi procent.

Aukce byla podle analytiků relativním úspěchem, protože ukázala, že Madrid je stále schopen chodit si pro peníze na trh. V úterý španělský ministr financí Cristóbal Montoro řekl, že trhy dluhopisů zavírají Španělsku dveře a kvůli rizikové přirážce jsou zápůjční náklady pro vládu už neúnosně vysoké.

Vláda prodávala dluhopisy se splatností za dva, čtyři a deset let a chtěla získat jednu až dvě miliardy eur. Průměrný výnos klíčových desetiletých papírů, jichž se prodalo za 611 milionů eur, dosáhl 6,04 procenta proti výnosu 5,74 procenta z dubnové aukce. Na sekundárním trhu tento týden jejich výnos vystoupil až na 6,5 procenta, v posledních dvou dnech ale klesl a ráno byl na 6,14 procenta.

Poptávka byla vyšší než v předešlých aukcích. Poměr poptávky k nabídce vzrostl na 3,3 z dubnové úrovně 2,4.

Analytici podle agentury Reuters upozornili na to, že ve středu a před aukcí šly španělské výnosy na trhu výrazně dolů, což se příznivě projevilo i na čtvrteční aukci. Trh podpořily dohady, podle nichž eurozóna připravuje podporu ohrožených španělských bank.

Španělsko už má pokryty potřeby refinancování letos splatných dluhů z téměř 60 procent, protože vydávání nových dluhopisů se soustředilo do prvních měsíců roku, kdy byla situace na trhu díky masivní úvěrové podpoře Evropské centrální banky vůči bankám v eurozóně krajně příznivá.

Vláda musí letos získat 82 miliard eur, navíc ale potřebuje peníze na záchranu padajících bank a pomoc zadluženým autonomním oblastem. To vyvolává obavy, že Španělsko by se mohlo stát další zemí eura, která bude muset požádat mezinárodní finanční pomoc.

Španělské úřady zahájily vyšetřování zestátňované Bankie

Protikorupční odbor španělské prokuratury zahájil vyšetřování zestátňované bankovní společnosti Bankia, která je nyní v centru španělské bankovní krize. Sdělil to dnes mluvčí úřadu. Bankia minulý měsíc požádala vládu o finanční záchranu a dnešní krok je další komplikací v prosazení tohoto plánu.

Vyšetřování by podle mluvčího mělo zjistit, zda banka udělala něco nelegálního, z čeho ji obviňují zejména skupiny rozhořčených drobných akcionářů. Ti nyní organizují veřejné protesty a sbírky na podání hromadné žaloby proti vedení BFA, mateřské firmy Bankie, a proti jejímu bývalému šéfovi Rodrigu Ratovi, který nedávno odešel z funkce, těsně předtím, než banka požádala o státní pomoc.

Bankia vznikla loni spojením několika menších regionálních spořitelen, které jsou nejslabším článkem bankovního sektoru v zemi. V létě vydala akcie na burze a pod vlivem agresivní reklamní kampaně si je koupilo velké množství drobných investorů. Nyní jim hrozí, že ztratí i zbytek svých investic, protože vláda chce banku převzít za pomoc celkem 23,5 miliardy eur (asi 600 miliard Kč) na pokrytí většiny ztrát.

Příprava hromadné žaloby vyvíjí tlak na politiky, aby zahájili vyšetřování Bankie v parlamentu, dvě hlavní politické strany se tomu ale vyhýbají. Rato byl ministrem financí za předešlé vlády nynější vládní Lidové strany, zatímco prodej akcií Bankie se odehrál za vlády nyní opozičních socialistů.

Bankia je čtvrtou největší bankou ve Španělsku a ve správě má zhruba deset procent vkladů celého bankovního sektoru. Je rovněž druhým největším hypotečním ústavem v zemi.