Zájemci o dostavbu Temelína se trumfují. Náš reaktor vydrží pád letadla, chlubí se Škoda

Petr Lukáč, redaktor Hospodářských novin

Své nabídky do tendru podají tři účastníci. Francouzská státní společnost Areva, americká firma Westinghouse, kterou vlastní japonská Toshiba, a rusko-české konsorcium MIR.1200. To založila česká firma Škoda JS a dvě dceřiné firmy ruského Rosatomu, Atomstrojexport a Gidopress

Základním parametrem, kterým se od sebe tři nabídky liší, je výkon jejich reaktorů. AP1000 amerického Westinghousu dosahuje výkonu 1150 MW, MIR.1200 zhruba 1200 MW a EPR od Arevy až 1650 MW. ČEZ si tak bude muset vybrat nejen podle ceny, ale i potřebného výkonu a poměru nákladů na jeden megawatt výkonu.

VÍCE ČTĚTE ZDE

Americko-japonský Westinghouse, francouzská Areva a rusko-české konsorcium MIR.1200 (Atomstrojexport, Gidropress a Škoda JS) slibují 70procentní podíl českých firem na dostavbě Temelína, která ma vyjít nejméně na 200 miliard korun.

V posledních měsících podepsali s českými firmami memoranda a smlouvy na subdodávky z Česka. Firmy si svými sliby o zaměstnání českých partnerů snaží vylepšit vyjednávací pozici vůči konkurenci.

Zájemci o dostavbu Temelína volí také jiné cesty, jak na ČEZ zapůsobit. Areva začátkem roku podepsala smlouvu se společností TS Plzeň na výstavbu kovacího lisu ve Francii za více než 500 milionů korun.

Mezi ekonomy a průmyslníky ale stále panují obavy, že zájemci o jaderný tendr české firmy nakonec obejdou.

Jaderný průmysl přestává být pro řadu firem zajímavý, vyrábí se pár reaktorů, staví se málo staveb a v západní Evropě má i velmi negativní PR, řekl v půlce června v rozhovoru pro HN vládní zmocněnec pro rozšíření Temelína Václav Bartuška.

HN: Je ČEZ finančně i organizačně připraven pustit se do tak náročného a nákladného projektu?

ČEZ je organizačně i finančně připravený, stát politicky také.

HN: Všichni uchazeči se snaží pojistit si pozici tím, že slibují práci českým subdodavatelům. Věříte jim?

Ne.

HN: Proč ne?

Protože věřit můžu něčemu, co bude na papíře v nabídkách, které přijdou 2. července. Do té chvíle jsou to všechno pouhá slova.

HN: Firmy se tato slova snaží podložit exkluzivními smlouvami a smlouvami o smlouvách budoucích.

Dovolte mi jistou míru skepse vzhledem k tomu, že jsem objel stavby všech tří uchazečů a vidím, jak moc se liší realita od původních plánů. A to i v tak organizovaných zemích, jako je Čína nebo Rusko.

HN: Jak konkrétně se liší plány od reality?

Klíčový problém, který dneska postihuje celý jaderný průmysl, je rozpad dodavatelského řetězce. Představte si, že dnes učiníte nabídku na rozšíření Temelína. Ať jste kterýkoliv ze tří uchazečů, nebudete vyrábět celou elektrárnu sami, ale budete v řadě věcí potřebovat subdodavatele.

Elektrárna obsahuje desetitisíce součástí a tisíce velkých dílů, které budete poptávat teď, ale fakticky je objednáte za čtyři roky. A tehdy zjistíte, že výrobce kompletně opustil jadernou výrobu, nebo ho to přestalo zajímat.

Jaderný průmysl přestává být pro řadu firem zajímavý. Vyrábí se pár reaktorů, staví se málo staveb. Zároveň to má v západní Evropě velmi negativní PR. Typický příklad je třeba Siemens, který loni jaderný průmysl kompletně opustil.

Nabídky jednotlivých firem čítají tisíce stran. Například ta od Westinghousu má 12.000 stran, které do centrály provozovatele Temelína ČEZ dorazily ve 14 krabicích o celkové váze 250 kilogramů. Nabídka česko-ruského konsorcia čítá 80.000 stran, největší je část o technologii elektrárny. Její materiály važí téměř jednu tunu.

Odborníci ze společnosti ČEZ budou nabídky posuzovat po většinu druhého pololetí. "V tuto chvíli samozřejmě nelze ještě říci, která nabídka je nejlepší. Posuzování nabídek bude trvat měsíce," řekl novinářům vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína Václav Bartuška.

Zhruba v listopadu či v prosinci by měl mít ČEZ nabídky prostudované a firma bude mít představu o předběžném pořadí uchazečů. Ti pak budou znovu osloveni a dostanou možnost doplnit své nabídky do jara 2013. Výběr dodavatele a podpis smlouvy je plánován na konec roku 2013.

Po získání povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, stavebního povolení a další dokumentace by se mělo začít stavět v roce 2016 či 2017. Třetí a čtvrtý blok Temelína má být dokončen do roku 2025.

Areva uvedla, že její nabídka zahrnuje návrh, inženýrské práce, výrobu a nákup strojních zařízení až po uvedení obou bloků do provozu. Firma nabízí reaktory EPR, které staví ve Francii, Finsku nebo Číně.

Ředitel firmy pro ČR Thomas Epron uvedl, že během výstavby bloků v Temelíně očekává vznik více než 10.000 pracovních míst. Dodal, že až 70 procent prací je otevřeno tuzemským firmám. To deklarují i ostatní zájemci.

"Byly to především české firmy, které se významnou měrou podílely na přípravě výchozích údajů pro nabídku. Tyto společnosti poté v případě vítězství konsorcia naleznou široké uplatnění při dostavbě jaderné elektrárny," uvedl generální ředitel a předseda představenstva ŠKODA JS Miroslav Fiala.

Česko-ruské konsorcium, které nabízí reaktory VVER-1200, je připraveno projekt realizovat ve spolupráci s 350 českými firmami. Jím uskutečněná dostavba Temelína by prý do českého rozpočtu přinesla do roku 2035 na daních asi 1,5 miliardy eur (38 miliard korun). Další daňové příjmy díky lokalizaci projektu konsorcium odhaduje na 842 milionů eur.

Jak dlouho se budou odevzdané nabídky tří zájemců  o dostavbu Temelína posuzovat? Kolik lidí vůbec sedí v komisi? Kdo jimi jsou? A jak se zajistí, aby informace z probíhajícího tendru neprosakovaly na veřejnost?

Nejen na to se budete mít možnost zeptat vládního zmocněnce pro dostavbu JE Temelín Václava Bartušky.

Odpovídat na serveru IHNED.cz začne zítra od 11:00.

Radek Škoda, fyzik

Nezávislá energetická komise II (NEK II) připravila nezávislý pohled na perspektivy české energetiky. NEK II nemohla připravit Státní energetickou koncepci (SEK), jak se píše v některém tisku, a také ji nepřipravila. Práce komise nezačala z bodu nula a NEK II samozřejmě využila materiály z práce NEK I (tzv. Pačesova komise) a předchozích SEK.

CELÝ BLOG ČTĚTE ZDE

V rozhovoru pro Hospodářské noviny ze začátku června šéf Westinghousu pro Evropu, Střední východ a Afriku Yves Brachet uvedl, že si nemyslí, že by Evropa odstoupila od jádra. "Pokud by se pro obnovitelné zdroje rozhodla celá Evropa, není to udržitelné, protože bez dovozu té stabilní jaderné elektřiny či elektřiny z uhlí to jednoduše nejde," řekl.

HN: Pokud se podíváte na ČEZ, vypadá to, že se dostavby Temelína zalekl. Nejdříve začal mluvit o zavedení garantovaných výkupních cen elektřiny z jádra, nyní hovoří o výběru strategického partnera. Je dnes vůbec možné postavit jadernou elektrárnu čistě na základě ekonomických podkladů, nebo musí jít o politické rozhodnutí?

Velké energetické firmy, stejně jako státy musí zvažovat mix svých zdrojů. Plyn, obnovitelné zdroje a tak dále. A jádro tam má své jasné místo. Dnes se možná zdá, že je plyn výhodnější, ale nikdo neví, jak to bude vypadat za dvacet let. Navíc potřebujete určité množství stálé, stabilní elektřiny, kterou vám slunce ani vítr nezaručí. Slunce nikdy stejně nesvítí a větru také neporučíte.

HN: Je to tedy politické rozhodnutí.

Ano. Není pro mne příjemné takto odpovědět. Ale na úrovni státu strategicky myslet musíte. Stejně tak musí přemýšlet velké společnosti.

HN: Tedy, kdybyste byl energetickou společností a měl 200 miliard korun, tak byste je do jádra jen tak neinvestoval?

No, že bych je měl, není příliš realistická představa. Společnost jako ČEZ by je investovat měla. Je tu ovšem riziko, a i proto se dnes bavíme i o strategických partnerech. Všechny firmy se snaží nějakým způsobem rizika snižovat.

HN: Co britský projekt Horizon, kde jste také plánovali podat nabídku? Proč byl zastaven?

Bohužel firmy E.ON a RWE letos od projektu odstoupily. Bylo to pro nás velmi nemilé překvapení. Soutěžili jsme v projektu s Arevou a stálo nás to dva nebo tři roky nemalého úsilí. I do přípravy projektu jsme museli investovat desítky milionů dolarů.

HN: Proč od něj odstoupily?

Pokud jste německá firma, tak je asi těžké stavět v zahraničí jaderné elektrárny, když u vás doma veškeré jádro končí. Doufali jsme, že své zahraniční projekty dokončí, bohužel jsme se ale mýlili.

HN: Co říkáte celkově na odchod Německa od jádra?

Němci byli vždy v zásadě protijaderně zaměření. Podívejte se například na každoroční převoz vyhořelého paliva, který tam musí střežit na patnáct tisíc policistů. Myslím si ale, že ekonomicky je odstoupení od jádra velmi špatné rozhodnutí. Ceny elektřiny již rostou. Němci jsou nicméně pravděpodobně dostatečně bohatí, aby si to mohli dovolit. Na co se ale musíme podívat, je to, že pokud by se pro obnovitelné zdroje rozhodla celá Evropa, není to udržitelné, protože bez dovozu té stabilní jaderné elektřiny či elektřiny z uhlí to jednoduše nejde.

HN: ČEZ nedávno oznámil, že bude hledat strategického partnera, který by v projektu na dostavbu Temelína odkoupil minoritní podíl. Měli byste zájem?

Očekáváme, že volba partnera bude oddělená od výběru dodavatele. Jde o dva nezávislé procesy. Pokud chce ČEZ finančního partnera, je to jejich volba. Nejsem si jistý, jestli je Westinghouse dostatečně silný, aby byl partnerem s nějakým větším procentním podílem. Něco jiného by to ale bylo s Toshibou, naším majoritním vlastníkem. Partnerem ale bude pravděpodobně velká energetická společnost nebo finanční instituce.

HN: Jaké jsou kromě Temelína vaše vyhlídky v Evropě?

Doufáme, že se opět rozjede zmiňovaný projekt Horizon. Kandidáty na stavbu jaderné elektrárny hledají i v Polsku a pak máme v různých zemích další možnosti, které se ale ještě nedostaly do fáze výběrového řízení. Můžu jmenovat Slovensko, Maďarsko, ale jedná se spíše o předběžná jednání, stejně tak například v Jižní Africe či Jordánsku.

"Projekty všech zájemců musejí splňovat zákonné požadavky České republiky a Evropské unie, dále bezpečnostní nároky Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Asociace západoevropských jaderných dozorů. Projekty musejí mít také licenci v zemích svého původu nebo v některé ze zemí EU. Splnění tohoto souhrnu požadavků vytváří předpoklad pro získání všech potřebných licencí v ČR," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Oba dva současné bloky Temelínu jsou v plném provozu. O víkendu totiž skončily energetické testy druhého bloku na 80 procentech výkonu, které se provádí po odstávce. Poté se zvýšil na plný výkon. Novinářům to potvrdil mluvčí elektrárny Marek Sviták.

V Hospodářských novinách se na začátku června objevil rozhovor s obchodním ředitelem Arevy Rubenem Lazem. Jednu z odpovědí nabízíme níže. Zbytek si můžete přečíst zde.

HN: Vaše reaktory mají nejvyšší výkon. Podle kritiků to může být příliš a část elektřiny by musela jít na export. Hlavně po Fukušimě ale Německo a Rakousko uvažují o legislativě, která by dovoz elektřiny z jádra omezila. Není tak vysoký výkon spíše nevýhoda?

Ale omezit vývoz elektřiny z jádra není technicky možné. Bude okolo toho hodně humbuku, ale problém to nebude. Němci navíc elektřinu z jádra potřebují – když ne vlastní, tak od sousedů.

Nálady v Německu jsou hodně proměnlivé. Bydlím na jihu Německa a ta samá strana Zelených, která před dvaceti lety velmi hlasitě bojovala za výstavbu větrných farem v Černém lese, nyní otočila. Farmy se jim najednou nelíbí a chtějí, aby se přesunuly na pobřeží Severního moře.

Německé kroky jsou proto neuvěřitelně nekoncepční. Nikdo například nepromyslel výstavbu vedení, kterého je potřeba více než 4000 kilometrů, zatím ale byli schopní postavit jen 100 kilometrů. Němci nemají jiné řešení než dovážet jadernou elektřinu z Francie či z České republiky.

Po odevzdání nabídek se dá očekávat, že komise expertů, která by měla materiály posuzovat, bude po celou dobu procesu v ostrém režimu sledování. ČEZ totiž musí zajistit, aby do nepovolaných rukou a na veřejnost neunikly žádné citlivé informace.

O zavedení opatření, která by měla takovému úniku zabránit, se jistě dozvíme v následujících dnech.

Všichni uchazeči vyzdvihují přednosti svých technologií.

Česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport dnes uvedlo, že jeho reaktory mohou být v provozu téměř 100 let a jejich struktura vydrží i pád letadla.

Ředitel Arevy pro ČR Thomas Epron upozornil, že součástí nabídky není způsob nakládání s jaderným odpadem, protože jde o věc, kterou má na starosti Správa úložišť radioaktivních odpadů, ale že firma je připravena v této věci poskytnout případné konzultace.

Westinghouse nabízí dva reaktory AP1000 a jako reference uvádí své jaderné projekty v Číně a USA.

Desítky milionů korun budou stát společnost ČEZ bezpečnostní opatření v sovislosti s přísně tajným obsahem podrobných nabídek zájemců o dostavbu Temelína. Pro IHNED.cz to uvedla Michaela Chalopuková, šéfka divize nákup společnosti ČEZ, která na hodnocení dohlíží.

Dokumentace bude ve dvou střežených místnostech s trezory, jedné v budově ČEZ v Praze a druhé přímo v jaderné elektrárně Temelín.

"Je tam fyzické zabezpečení, tedy ostraha 24/7, když tam příjdete, tak u ostrahy necháte všechna elektronická zařízení, včetně mobilů. Ale například i tužky, abyste v ní neměl ukrytou kameru," dodala Chaloupková.

Jak dlouho se budou odevzdané nabídky tří zájemců  o dostavbu Temelína posuzovat? Kolik lidí vůbec sedí v komisi? Kdo jimi jsou? A jak se zajistí, aby informace z probíhajícího tendru neprosakovaly na veřejnost?

Nejen na to se budete mít možnost zeptat vládního zmocněnce pro dostavbu JE Temelín Václava Bartušky.

Odpovídat na serveru IHNED.cz začne zítra od 11:00.