Němečtí ústavní soudci schválili záchranný fond ESM. O co v něm jde?

Německo může přijmout stálý záchranný fond eurozóny ESM a fiskální pakt Evropské unie. Rozhodl tak dnes Spolkový ústavní soud v Karlsruhe.

Kritici tvrdili, že pokud Německo návrh podepíše, sníží se tím ústavní pravomoci parlamentu při rozhodování o způsobu využití peněz daňových poplatníků.

Co je to ESM?

ESM vznikl proto, že záchranné fondy EFSF a EFSM byly - kvůli nedostatečné legislativní opoře ve smlouvách EU - od počátku plánovány jako dočasné řešení.

Německá vláda chtěla prosadit dodatek k základním unijním smlouvám, který by situaci vyřešil. Proti dodatku se postavila Velká Británie a výhrady v průběhu projednávání projevily i další státy včetně Česka.

Výsledkem je mezivládní dohoda platná pro země eurozóny, kterou podepsalo 25 zemí EU kromě Velké Británie a Česka.

ESM bude moci poskytnout zemím eurozóny ve finančních problémech půjčku až sedm set miliard eur (17 bilionů korun). Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond EFSF.

Proč řešil budoucnost ESM německý ústavní soud?

Spuštění ESM bylo původně naplánováno na 1. července, avšak prezident Joachim Gauck požádal ústavní soud, aby projednal všechny námitky. Do té doby odložil ratifikaci ESM a fiskálního paktu.

"Bundestag musí zůstat v centru politického rozhodování, zejména co se týče klíčových kompetencí, mezi něž patří zodpovědnost za spolkový rozpočet," prohlásil na začátku července bývalý soudce ústavního soudu Udo di Fabio.

A tak se i stalo - ústavní soud si schválení ESM podmínil tím, že Německo nedá víc než 190 miliard eur. Pokud by bylo částku třeba navýšit, je třeba souhlas Bundestagu.

Už v  minulosti ústavní soud několikrát potvrdil svými rozhodnutími, že nepovažuje za vhodné, aby byly pravomoci parlamentu obětovány za zrychlení evropského integračního procesu.