Vláda schválila novelu, která má zlepšit platební morálku firem. Stanoví úrok z prodlení

Vláda ve středu schválila návrh novely obchodního zákoníku, který má zlepšit platební morálku firem.

Nově určuje maximální dobu splatnosti na 60 dnů a stanoví sazbu z úroku z prodlení na minimálně osm procentních bodů nad sazbou centrální banky.

Podle podnikatelů je především nově stanovená sazba z úroků zásadní změnou, která omezí spekulace s pozdními platbami. O předloze rozhodne parlament.

Návrh je promítnutím nové směrnice Evropského parlamentu o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.

"Směrnice si klade za cíl reagovat na nešvar, kterým je, že mnohé dodané zboží či služby jsou zaplaceny mnohem později, než bylo ujednáno. To komplikuje finanční řízení podniku a důsledkem je druhotná platební neschopnost dodavatelů zboží a služeb," uvedlo ministerstvo spravedlnosti.

Maximální délka splatnosti faktur dosud v obchodním zákoníku nebyla stanovena, pouze u odběratelů "s velkou tržní silou" - tedy hlavně obchodních řetězců - je určena na 30 dní.

České firmy letos zkrátily předepsanou dobu splatnosti faktur na 44 dní, ještě loni na podzim to bylo 50 dní. Každá třetí faktura je však uhrazena později - nejčastěji do patnácti dní po splatnosti. Vyplývá to z průzkumu pojišťovny pohledávek Atradius.

Prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček řekl, že maximální 60denní lhůta vůči státu je v pořádku, mezi firmami to zřejmě půjde i nadále upravit dle dohody.

"Nicméně tento nešvar u státu u nás není nijak rozšířen a firmy, které peníze nemají, stejně nezaplatí. Je to spíše pojistka pro horší doby," dodal.

Zvýšení minimální úrokové sazby z prodlení plateb je prý zásadní změnou. Částka osm procentních bodů nad referenční sazbou je dost silný instrument, kterým se podle něj v podstatě neumožní úvěrovat se přes lhůtu splatnosti na úkor dodavatelů, neboť to bude výrazně dražší než v bance.

"Sazby za prodlení jsou hrozbou a omezí spekulace s pozdními platbami," podotkl Havlíček.

Směrnice dává rovněž povinnost nad rámec úroku z prodlení umožnit věřiteli vymáhat po dlužníku částku představující náklady na vymožení pohledávky v paušální výši. Stanovuje také maximální dobu trvání přejímky zboží nebo služeb, která by neměla překročit 30 dnů.