Pro snížení úrokových sazeb na rekordní minima ve čtvrtek hlasovalo pět členů bankovní rady, dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Na tiskové konferenci o tom informoval guvernér Miroslav Singer. Rada snížila základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, na 0,25 procenta.
Singer uvedl, že bankovní rada diskutovala i o nestandardních nástrojích měnové politiky.
"Pokud bychom se rozhodli využívat i jiné nástroje než sazby, tak by to byl kurzový kanál, přes který bychom se rozhodli pracovat. Nevím jestli ta doba nastává nebo nastane. To jsme neřešili," řekl. Zároveň dodal, že členové bankovní rady se neshodli na tom, že by chtěli v tuto chvíli využít například intervence na devizovém trhu.
Jedním z důvodů pro snížení sazeb byl podle Singera i fakt, že prognóze centrální banky odpovídá pokles tržních úrokových sazeb v nejbližších několika čtvrtletích a jejich růst až v roce 2014.
Celková inflace bude podle guvernéra v důsledku možných daňových změn lehce nad dvouprocentním cílem ČNB, měnověpolitická inflace ovšem bude v dolní polovině tolerančního pásma kolem tohoto cíle. Měnověpolitická inflace je inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní.
Hospodářství táhne dolů český pesimismus, tvrdí centrální bankéř Lízal - čtěte ZDE
Evropská debata jde kvůli krizi špatným směrem, tvrdí viceguvernér ČNB Hampl - čtěte ZDE
Rizika pro vývoj odhadovaný ČNB mohou podle Singera působit spíše protiinflačně. Ve prospěch růstu cen může podle ČNB působit jen vyšší světové ceny energetických a zemědělských komodit. Naopak proti růstu cen může působit silnější kurz koruny, slabší tuzemská ekonomická aktivita a nižší růst mezd a domácí cenový vývoj.
Kromě snížení úrokových sazeb došlo i ke snížení lombardní sazby o 0,75 procentního bodu na 0,75 procenta.
Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze oproti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, klesla o 0,15 procentního bodu na 0,1 procenta.
"Rozhodnutí to je vzhledem k velmi slabé ekonomice negenerující poptávkové inflační tlaky a relativně silné koruně logické. Další uvolňování měnové politiky vzhledem k doposud konzervativnímu chování ČNB nečekáme," uvedl analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Analytik: Lidem úvěry nezlevní, podnikům nepatrně
Uvolnění měnové politiky na současných úrovních sazeb nebude mít ovšem podle analytika UniCredti Bank Pavla Sobíška měřitelný dopad do české ekonomiky.
"Zřejmě se vůbec nedotkne klientských sazeb v drobném bankovnictví, zatímco pro podniky dojde k nepatrnému zlevnění úvěrů se sazbou navázanou na PRIBOR," uvedl. Zlevnění úvěrů ale podle něj nezvýší poptávku podniků po úvěrech, neboť jejich cena již dlouho není překážkou při financování podnikatelských záměrů.
"Mírně zlevnit mohou hypotéky, to však v důsledku dřívějšího poklesu dlouhodobých sazeb, nikoliv kvůli dnešnímu pohybu sazby ČNB," dodal Sobíšek.
Česká republika tak má jedny z nejnižších sazeb v regionu. Základní sazba Evropské centrální banky, která platí pro všechny země eurozóny včetně Slovenska, je 0,75 procenta. Americký FED má sazby nastaveny v pásmu nula až 0,25 procenta. Bank of England má základní sazbu na 0,5 procenta. Naopak Polsko má sazbu na 4,75 procenta a Maďarsko dokonce 6,50 procenta. Tento měsíc snížila úrokové sazby i švédská centrální banka, a to na 1,25 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení.
