Zajišťovacím převodem práva se rozumí situace, kdy například podnikatel Novák, který si od jiného podnikatele Kratochvíla půjčí 300 tisíc korun. Pro zajištění této půjčky pan Novák převede na podnikatele Kratochvíla vlastnické právo ke svému automobilu s tím, že po splacení dluhu dojde k zpětnému převodu vlastnického práva k automobilu zpět z pana Kratochvíla na podnikatele Nováka.
Ačkoli je v praxi zajišťovací převod práva velmi často využíván, jeho legislativní ukotvení je v podstatě minimální. Nynější občanský zákoník o něm „ztratil pár slov“ v jediném ustanovení – to však neříká v podstatě nic kromě toho, že tento institut existuje. Přesto patřil a patří spolu se zástavním právem k nejvýznamnějším zajišťovacím institutům.
Původní koncepce zajišťovacího převodu práva spočívala v tom, že dlužník převedl na věřitele vlastnické právo k určité své věci s tím, že po splnění zajištěného dluhu mu jej byl věřitel povinen zase převést zpátky.(viz příklad vpravo)
Nazývalo se to fiduciárním převodem práva od slova fiducia, neboli věrnost, neboť dlužník projevoval touto dispozicí věřiteli důvěru, že s věcí naloží řádně a nikterak svého nově nabytého postavení vlastníka nezneužije.
Vůči rozmarům věřitele však dlužník příliš chráněn nebyl – pokud věřitel věc např. převedl na třetí osobu, mohl po něm dlužník požadovat maximálně náhradu škody, avšak věc se už definitivně stala vlastnictvím třetí osoby.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
