Summit potvrdil supervizi nad bankami. V dalších reformách se ale politici neshodují

Evropští ministři financí se ve čtvrtek nad ránem dohodli na společném bankovním dohledu, který bude Evropská centrální banka vykonávat nad bankami v eurozóně.

Podívejte se na přehledný popis, na čem že se to EU dohodla a co ta bankovní unie je:

Co prosadilo Česko a jak bude EU dohlížet na banky?

Jeden z původních záměrů projednávaných návrhů, tj. řešit problémy bank přímo, a nikoli přes rozpočty států, ve kterých sídlí, se zřejmě v dohledné době nepodaří naplnit. Přesto je pravděpodobné, že zpráva o dohodě bude mít zklidňující dopad na bankovní systém v Evropě.

Celý komentář Ivana Pilipa si přečtěte ZDE

Ministři financí zemí eurozóny se na mimořádném zasedání v Bruselu rozhodli uvolnit více než 34 miliard eur (přes 860 miliard korun) ve formě půjček pro Řecko. Peníze, které byly blokovány od léta, by do země sužované krizí měly dorazit ještě v prosinci. Další miliardy by pak měli Řekové dostat do března.

Atény tyto peníze nezbytně potřebují. Kdyby je nezískaly, hrozil by jim chaotický bankrot. Rozhodnutí ministrů se proto očekávalo.

Šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker řekl, že peníze z balíku ve výši 34,4 miliardy eur do Řecka začnou proudit už příští týden. Peníze by měly zamířit například na rekapitalizaci řeckých bank. Další prostředky pak Atény získají na počátku příštího roku. Celkem by do konce března měly Řekové získat celkem 49,1 miliardy eur.

Víc peněz na odkup dluhopisů

Uvolnění peněz souvisí s realizací zpětného odkupu dluhopisů, k němuž Řecko v minulých dnech přistoupilo. Atény odkoupí vlastní dluhopisy v objemu 31,9 miliardy eur (přes 800 miliard Kč). Zaplatí za ně zhruba třetinu nominální hodnoty. Jeho dluh tak klesne o více než 20 miliard eur (přes půl bilionu Kč).

Řecko na odkup dluhopisů vynaloží 11,29 miliardy eur namísto původně plánovaných deseti miliard. O dodatečných 1,29 miliardy eur možná požádá mezinárodní věřitele.

Prohlášení euroskupiny k Řecku najdete ZDE

Zatímco Řecko pomoc dostane, Kypru ji ministři financí eurozóny zatím neschválili.

Pochválili Kypr, že se začal snažit reformovat své bankovnictví, které je podle odborníků hojně využíváno pro schovávání a praní špinavých peněz.

Některé země mají taky problém s tím, že by pomáhaly zemím, do kterých se jejich firmy přesunují kvůli nižším daním. to je právě případ Kypru.

Prohlášení euroskupiny ke Kypru najdete ZDE

Na Kypru se kvůli (ne)pomoci eurozóny ve středu demonstrovalo

Šéf tzv. euroskupiny Jean-Claude Juncker označil dnešní jednání ministrů financí eurozóny za nejkratší jednání eurozóny v historii.

Ano, do rána jsme tentokrát čekali jen na ecofin ...

Těsně před summitem probíhá jednání největší evropské politické strany - Evropské lidové strany.

Already arrived at #EPP pre-summit: Berlusconi, Samaras, Katainen, Orban, Rheinfeldt. Merkel, Rajoy, Basescu, Borisov still missing #euco

— Georgi Gotev (@GeorgiGotev) December 13, 2012

Isn't it a sensation? Monti arrives at EPP pre-summit #euco #epp Berlusconi is here too

— Georgi Gotev (@GeorgiGotev) December 13, 2012

#euco Obviously #EPP leaders are going to put pressure on Berlusconi to back Monti as PM and not mess up Italian election. Big time!

— Georgi Gotev (@GeorgiGotev) December 13, 2012

RT @jfk_europa This is a first: Mario Monti at EPP lunch - clear indication he may be seriously thinking about running for prime minister.

— Chris Adams (@chrisadamsmkts) December 13, 2012

Dutch Christian Democrats want #Berlusconi out of European People's Party #EPP #NRC tinyurl.com/c6b8zx6

— Mark Beunderman (@markbeunderman) December 13, 2012

Před summitem se scházejí i evropští socialisté. Jejich schůzku však patrně nestihne francouzský prezident Francois Hollande, který do Bruselu cestuje vlakem.

Francois Hollande to miss #pes pre-summit meeting due to "bad train connection", PES source said #euco

— Georgi Gotev (@GeorgiGotev) December 13, 2012

V domácí debatě o bankovní unii se objevilo několik mýtů. Tři z nich viceguvernér ČNB a člen bankovní rady Mojmír Hampl uvádí na pravou míru

Jeho komentář si přečtěte ZDE

Státníci začali přijíždět do budovy Evropské rady v Bruselu. Všichni jsou dobře naladěni.

Kancléřka Angela Merkelová má důvod k úsměvu

Stejně tak i britský premiér David Cameron

Tak doufejme, že jim zůstanou i po společné večeři..

Foto: Reuters

Česká republika se zatím nepřipojí k jednotnému bankovnímu dohledu, na kterém se v noci na dnešek země EU po zdlouhavých jednáních dohodly. V Bruselu to před summitem prohlásil premiér Petr Nečas. Praha pro takový krok nemá podle něj důvod.

Very pleased our 27 finance ministers reached agreement this morning on a single supervisory mechanism for banks #euco twitter.com/euHvR/status/2…

— Herman Van Rompuy (@euHvR) Prosinec 13, 2012

Podobnou vyčkávací pozici jako Češi zvolila podle premiéra Nečase i řada dalších zemí. Konkrétně jmenoval například Polsko, Švédsko či Maďarsko. "V tom nejsme osamoceni," zdůraznil.

Dohled, který bude mít na starosti Evropská centrální banka (ECB), se primárně týká eurozóny. Ostatní státy se ale budou moci na dobrovolné bázi zapojit.

Česko, v němž naprostá většina bank je v rukou finančních ústavů sídlících v eurozóně, usilovalo při dojednávání o určité záruky pro Českou národní banku (ČNB) a o vyjasnění situace kolem dceřiných společností zahraničních bank a jejich poboček. Praha tak kvůli tomu s partnery dojednala text, který bude součástí dané normy.

Text říká, že by nová legislativa neměla vést k podnětům, aby banky své dcery v zemích, které se společného dohledu účastnit nebudou, měnily na pobočky. Respektována by měla v tomto směru být odpovědnost národních dohledových orgánů, tedy v českém případě České národní banky (ČNB).

Důležité je otázka dcer a poboček kvůli tomu, že zatímco u dcer je dohledová pravomoc jasně v rukou ČNB, u poboček nikoli, třeba co se převodů různých aktiv týká. U pobočky se také na střadatele nevztahuje český fond pojištění vkladů, nýbrž ten ze země mateřské společnosti.

Dear colleagues: welcome to our last meeting of the year! Since the summer, we have
made a lot of progress in our efforts to overcome the immediate crisis in the eurozone. The
worst is now behind us, but of course much still needs to be done.

I'm very pleased that our 27 finance ministers reached an agreement early this morning on
a single supervisory mechanism for banks. We had asked for this agreement at our last
meeting; our ministers delivered.

This agreement is a real milestone in the strengthening of our Economic and Monetary
Union. It will help provide more stability, which in itself is a major contribution in our
fight for growth and jobs.

Our objective for today is to map out our next steps towards a genuine Economic and
Monetary Union. We must implement our agenda on competitiveness and on growth.

Earlier this week in Oslo, I quoted Jean Monnet: "It's better to fight around the table than
on a battlefield." But around such tables, it's even better to reach agreements, and that's
what I now propose for today and tomorrow!

We started the week well in Oslo. Let us end it well here in Brussels with further positive
outcome.

Akcie na klíčových burzách v západní Evropě dnes oslabily, a jejich hlavní index tak sestoupil z 18měsíčního maxima. Nejvíce klesali poskytovatelé zdravotní péče, kteří mají v hlavním indexu výrazné zastoupení, k poklesu ale přispěla přetrvávající nejistota v reakci na slabý postup v jednání o řešení fiskálního deficitu ve Spojených státech.

Panevropský index FTSEurofirst 300 podle předběžného závěru odepsal zhruba 0,5 procenta a uzavřel na hodnotě 1133,89 bodu. Zůstává ale blízko nejvyšší hodnoty za rok a půl, která činí 1141,32 bodu a na které se ocitl začátkem tohoto týdne. Užší index Euro Stoxx 50, který sleduje obchodování pouze v eurozóně, klesl o 0,3 procenta na 2623,30 bodu.

S výjimkou dneška západoevropské akcie tento měsíc ještě neoslabily, pokud se nebere v úvahu jeden den, kdy skončily prakticky beze změn. Ve všech ostatních případech rostly. Investoři tak podle analytiků mají důvod prodávat, aby si udrželi dosažené zisky.

Zástupci Evropské unie a evropského parlamentu se předběžně dohodli na odložení termínu zavedení přísnějších pravidel kapitálové přiměřenosti známých jako Basel III a na omezení odměn bankéřů. Nová pravidla budou odložena o rok na leden 2014.

Navzdory pokroku v důležitých otázkách se však zatím stranám nepodařilo dohodnout na celkové podobě nového zákona, který má posílit finanční systém. Jednání o detailech budou pokračovat v úterý. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na parlamentní zdroje.

Nová kapitálová pravidla zvaná Basel III jsou odpovědí na finanční krizi z let 2007 až 2009. Původně se měly začít zavádět od ledna příštího roku a mají zajistit, aby banky měly dostatečný kapitálový polštář pro krytí ztrát z rizikových investic, aby je nemusely zachraňovat vlády.

Evropské banky však již žádaly EU, aby odložila zavedení pravidel, mimo jiné i proto, že odložení plánují i Spojené státy.

Jedním ze sporných bodů nového finančního zákona je omezení odměn bankéřů. Parlament trval na tom, že odměny bankéřů by neměly být větší než mzdy. Podle zdroje však byl dohodnut kompromis a předběžná dohoda počítá s tím, že by odměny bankéřů mohly v případě, že s tím budou souhlasit akcionáři, činit až dvojnásobek mzdy.

O dohodě budou členské země jednat ještě příští týden. Parlament by o konečné podobě zákona měl hlasovat v únoru.

Prezident EU Herman Van Rompuy přivítal včerejší dohodu o bankovního dohledu: "Ta jednání potvrzuje to, že nejhorší z krize eurozóny je už za námi. Čeká nás ale ještě sopusta práce".

Švédský ministr financí Anders Borg řekl, že to byl dnes „smutný den pro Evropu, která se blíží k eurobankám, eurodaním, eurotransferům a eurokomisím".

Poněkud realisticko-skeptický pohled nabízí i Leszek Balcerowicz. Podle něj se budoucnost Evropy bude odvíjet od toho, jak úspěšně se budou ekonomicky reformovat velké národní státy, především Francie.

Bankovní unie podle něj může být užitečná, ale nemůže nahradit vylepšení politik v jednotlivých zemích, zvláště těch velkých.

Celý text čtete - ZDE

Společnost Nasdaq OMX, která provozuje akciový trh Nasdaq a další burzy po obou stranách Atlantiku, anulovala obchody s akciemi devíti velkých společností, včetně banky Citigroup a počítačové skupiny Hewlett-Packard. Vedly ji k tomu abnormální výkyvy kurzů před začátkem řádného obchodování, kdy jsou povoleny transakce v elektronických sítích.

"Kromě našeho verdiktu nemáme žádný další komentář," reagoval mluvčí Nasdaq OMX Robert Madden na dotaz o bližší informace. Nasdaq v tiskové zprávě pouze uvedl, že anuloval obchody, kde výkyvy kurzů proti závěru z předchozího dne přesáhly deset procent. Ze sdělení Nasdaqu není jasné, zda má provozovatel trhu podezření na cenovou manipulaci.

Celý článek najdete ZDE.

O co víc se finanční trh připravuje na hibernaci, o to zábavněji je na politické scéně. Ministři financí EU se již definitivně usnesli nad bankovní unií. Spokojeni jsou po malém stavění se na zadní i Češi. Ke štěstí české delegaci stačilo ujištění, že na české banky nebude nový centrální regulátor vyvíjet nátlak, aby se přeměnily v pouhé pobočky mateřských bank, což by znamenalo jiná pravidla pro dohled.

Bankovní unie byla vymyšlena proto, aby banky byly odolnější proti šířícímu se dluhovému požáru. Aby nezačaly padat jako domino, jakmile se u jedné z nich objeví problém. Jenomže rádoby chytrý bruselský úředník poněkud pozapomněl, že nákaza se šíří tím víc, čím víc jsou nemocní provázaní. Celá desetiletí se vyspělý svět snažil vystavět mezi jednotlivými bankami zdi, aby se tak snadno v případě problémů navzájem neinfikovaly.

Co víc, dokonce se stavěly takzvané čínské zdi i v rámci jednotlivých bank. To aby se nemohly navzájem oslabovat různé divize banky věnující se rozdílným činnostem. Hříčkou historie je, že toto rozdělování bank bylo důsledkem velké hospodářské krize z 20. let minulého století v USA. Banky se rozdělením měly stát odolnější.

Je tedy legrační, co dnes řekla německá kancléřka A. Merkelová po ukončení jednání. Prý je „ráda, že se EU ohledně svého bankovnictví již poučila". Jinými slovy teď tu máme jinou krizi, která svým rozsahem často bývá k oné „Velké" přirovnávána. A Brusel má nápad jako hrom: Co takhle krizi porazit tím, že banky pospojujeme? Ale tentokrát nebudeme přízemní, nebudeme jen spojovat všechny činnosti v rámci jedné banky. Půjdeme ještě dál: Propojme co možná nejvíc všechny velké banky v rámci EU! Prý pak banky jistě budou odolnější.

Nebudou. 

rodní ratingová agentura Standard & Poor's zhoršila výhled hlavního úvěrového ratingu Velké Británie ze stabilního na negativní. Zdůvodňuje to rizikem, že oživení tamní ekonomiky by mohlo trvat déle, než agentura předpokládala. Británie má u S&P rating na nejvyšším možném stupni AAA, krok agentury tudíž znamená, že by země o ceněný rating mohla přijít.

Změna ratingu odráží názor agentury, že zadlužení britské vlády ve vztahu k hrubému domácímu produktu země se bude až do roku 2015 zvyšovat a teprve pak lze čekat postupný pokles.

"Z toho důvodu měníme výhled dlouhodobých ratingů Velké Británie ze stabilního na negativní. Odráží to náš názor, že existuje pravděpodobnost jedna ku třem, že bychom rating mohli snížit, pokud ekonomická a fiskální výkonnost Británie bude slabší, než nyní očekáváme," píše agentura ve svém oznámení.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová přivítala "přelomovou dohodu", která podle ní dává Evropské centrální bance nové pravomoci dohledu nad bankami.

Dohoda evropských vlád "podpořila důvěru v jednotnou měnu, vstupujeme přeci do čtvrtého roku dluhové krize," řekla.

"Na úrovni EU došlo k velmi významnému pokroku v dohledu nad bankami. Vítám dohodu, které bylo dosaženo," řekla Lagardeová během tiskové konference v Chile.

Our blueprint is just the start of the process – opening the longer-term debate for a deeper economic union. #EUCO #emu

— European Commission(@EU_Commission) Prosinec 13, 2012

Working dinner about to start #euco

— Herman Van Rompuy (@euHvR) Prosinec 13, 2012

Nejdříve bankovní unie, pak společný fond pro záchranu bank a nakonec společné daně a rozpočet.

Evropská unie i eurozóna udělaly podstatný krok k vytvoření paktu, který by se v choval v ekonomické oblasti jako jeden stát," píše přímo z Bruselu zpravodaj HN Marek Hudema.

Více o tématu najdete v pátečních Hospodářských novinách.

- marinovaný losos s bylinkovým tvarohem

- filet z kambaly a dýňové pyré

- čokoládový dortík se strouhaným pomerančem

HN: Co vlastně vyjednala Česká republika, že se rozhodla nepoužít svého práva veta a nezablokovat vznik bankovní unie?

Česká republika vyjednala dostatečné záruky a pojistky, aby fungování jednotného bankovního dohledu, který bude vykonávat Evropská centrální banka, v žádném případě nemohlo ohrozit dohledové pravomoci a stabilitu finančního sektoru v České republice.

Kromě recitálu, tedy jakési preambule, je ještě velkým pozitivem, že Česká republika má dostat další dodatečné záruky, stejně jako další země, v oblasti hlasování v tak zvané Evropské bankovní autoritě (EBA). V EBA se vytváří jednotná pravidla pro banky platné v celé Evropské unii.

A navíc má Česká republika stejně jako ostatní země neúčastnící se nyní bankovní unie, tedy její první části, společného bankovního dohledu, další pojistku: pokud by se někdy v budoucnu chtěla připojit k jednotnému evropského bankovnímu dohledu a rozhodnutí ECB by mohlo mít negativní rozpočtové dopady, tak má možnost z této formy spolupráce vystoupit.

HN: Znamená to tedy, že v EBA nemůže být Česká republika snadno přehlasována zeměmi eurozóny, jak se to ho v souvislosti se vznikem bankovní unie obávala?

Ano, v EBA vznikne tak zvaný systém odděleného hlasování s prostou většinou. A jsem rád, že toto je myšlenka, která původně vznikla v České republice a pak si ji osvojily některé země neurozóny. Znamená to, že rozhodnutí EBA bude muset být schváleno nejen většinou zemí eurozóny, ale současně také většinou zemí neplatících eurem.

Nejde přitom jen o to, že je to zvlášť hlasování hlasování eurozóna a neeurozóna. Podařilo se také prosadit pravidlo jedna země jeden hlas. Váha hlasu jednotlivých zemí nebude záviset na nějaké statistickém kritériu vyjadřující její velikost.

/Pokračování rozhovoru najdete v pátečních Hospodářských novinách./

Porovnat IHNED.cz a The Guradian? Snadno a rychle to můžete udělat ZDE. Poslední příspěvek se mi tak moc líbí, že ho tu ještě zvýrazním:

"Now it's time to shut up shop. We'll be back early Friday for more eurozone action."

First row from left to right: EU foreign policy chief Catherine Ashton, Slovakia's Prime Minister Robert Fico, Luxembourg's Prime Minister Jean-Claude Juncker, Italy's Prime Minister Mario Monti, European Parliament President Martin Schulz, Romania's President Traian Basescu, Cypriot President Dimitris Christofias, European Council President Herman Van Rompuy, Lithuania's President Dalia Grybauskaite, French President Francois Hollande, European Commission President Jose Manuel Barroso, Greek Prime Minister Antonis Samaras, Latvian Prime Minister Valdis Dombrovskis, Dutch Prime Minister Mark Rutte, and the Secretary-General of the EU Council Uwe Corsepius.

Top row: Croatia's Prime Minister Zoran Milanovic, Denmark's Prime Minister Helle Thorning-Schmidt, Poland's Prime Minister Donald Tusk, Hungarian Prime Minister Viktor Orban, Belgium's Prime Minister Elio Di Rupo, Spain's Prime Minister Mariano Rajoy, Swedish Prime Minister Fredrik Reinfeldt, Czech Republic's Prime Minister Petr Necas, Slovenia's Prime Minister Janez Jansa, Portugal's Prime Minister Pedro Passos Coelho, German Chancellor Angela Merkel, Finland's Prime Minister Jyrki Katainen, Austrian Chancellor Werner Faymann, Bulgarian Prime Minister Boyko Borissov, Estonia's Prime Minister Andrus Ansip, British Prime Minister David Cameron, and Malta's Prime Minister Lawrence Gonzi.

/Klikem na fotku ji zvětšíte./

Lídři Evropské unie na summitu formálně potvrdili dohodu z maratonského nočního jednání, na němž se v noci na čtvrtek ministrům financí podařilo shodnout na jednotném bankovním dohledu. Jednání šéfů států a vlád ale také ukázalo, že pohledy na další zvažované reformní kroky, které by měly vést k prohloubení fiskální a ekonomické unie, se zatím odlišují.

Jednotný bankovní dohled, který má být základním kamenem rodící se bankovní unie, bude platit pro eurozónu. Supervize pod záštitou Evropské centrální banka (ECB) ale bude otevřena i pro další země. V tuto chvíli ještě není ta chvíle, aby se nečlenové eurozóny "přihlásili", zda se přidají či nikoli. K tomu, aby se tak mohlo stát, by bylo nejprve nutné třeba i uzpůsobit národní legislativu.