Daně z příjmů, spotřeby a majetku se vyvinuly jako tři nejčastěji používané způsoby zdanění. Umělé snižování příjmů, nepřiznávání spotřeby a problémy při stanovování hodnoty majetku však výběrčí daní, ať už to byli králové, diktátoři či demokratické vlády, často nutily vymýšlet úplně absurdní daně.

Zde je výběr deseti nejkurióznějších daní historie a dneška.

Nejprve šest daní z historie: Močová daň. Důkaz toho, že výběrčí daní se neštítili téměř žádného zdroje. V prvním století našeho letopočtu ji zavedli římští císaři Nero a Vespasián. Odtud pochází rčení, které se zachovalo do dnešních dnů: Peníze nesmrdí.

Daň za zbabělost nebo nezávislost. Přesný název závisí na úhlu pohledu. V 12. století ji platili ti poddaní anglického krále, kteří se chtěli vykoupit z povinnosti bojovat za krále na bitevním poli.

Dále daň z vousů. Zavedl ji v 16. století v Anglii král Jindřich VIII., aby získal dodatečný zdroj příjmů a v 18. století také car Petr Veliký v Rusku, aby donutil své poddané holit se.

Daň z oken. Platili ji v britském království 17. a 18. století všichni, kteří vlastnili domy s deseti a více okny.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se