V úterý začne nová éra Kypru, řekl prezident. Banky radši zůstanou zavřené až do čtvrtka

- kyperský parlament přijal zákon, který umožňuje rozdělení bank na "dobré" a "špatné". Například banka Laiki převedla vklady do 100 tisíc eur do "dobré" banky, ty vyšší by pak nechala v té "špatné"

- parlament také schválil možnost kontroly pohybu kapitálu a vytvoření fondu solidarity

- ministři financí zemí eurozóny se k jednání sešli až po půl jedné ranní místo plánovaných 18:00

- jednání komplikovaly zejména neshody kyperského prezidenta N. Anastasiadise s šéfkou Mezinárodního měnového fondu Ch. Lagardéovou

Ministři financí eurozóny dnes schválili záchranný plán pro Kypr, který by měl zabránit bankrotu země. Oznámil to šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Na rozdíl od předchozího návrhu neobsahuje plošné a kontroverzní zdanění vkladů. Velcí střadatelé na Kypru, mezi nimiž je mnoho Rusů, ale pravděpodobně utrpí těžké ztráty. Část jejich peněz půjde na záchranu problémového finančního sektoru v zemi.

Nový plán, který přinese Kypru pomoc deseti miliard eur (260 miliard korun), nepostihne pojištěné vklady do 100.000 eur (asi 2,6 milionu korun). Vklady nad 100.000 eur naopak budou zmraženy, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát. Dohoda, jež předpokládá "hlubokou restrukturalizaci" dvou největších bank na ostrově, nebude vyžadovat schválení kyperského parlamentu.

"Dosáhli jsme politické dohody a ukončili jsme nejistotu, která v posledních dnech zasáhla Kypr a eurozónu," řekl Dijsselbloem. Dohody bylo dosaženo několik hodin před vypršením lhůty, po němž hrozilo zastavení finanční pomoci Evropské centrální banky a zřejmě i bankrot země.

Podle Dijsselbloema dvě největší banky čeká "hluboká restrukturalizace". Bude uzavřena banka Laiki, která je druhým největším finančním ústavem na Kypru a kterou nešlo zachránit, řekl také šéf Euroskupiny.

Banky na Kypru jsou zavřené již déle než týden a zatím se neví, kdy budou znovu otevřeny. Podle evropských činitelů se během dneška rozhodne, kdy to přesně bude. Jasné je ale, že se již neotevře Laiki.

Kypr dostane první část úvěrové pomoci na začátku května, až budou v průběhu dubna dojednány všechny formality. Řekl to šéf záchranného fondu eurozóny ESM Klaus Regling.

Ministři financí eurozóny dnes v noci schválili záchranný plán pro Kypr v objemu deseti miliard eur, který má zabránit bankrotu středomořské země. Skoro šest miliard eur ale ostrovní stát bude muset zajistit z vlastních zdrojů.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová po setkání s členy Euroskupiny řekla, že doporučí sboru MMF zapojit se do úvěrového programu pro Kypr. Výši částky, kterou by se MMF mohl na pomoci podílet, ale nesdělila.

Kypřané by se dnes mohli dozvědět datum, kdy se znovu otevřou banky v zemi. Středomořský stát si v noci na dnešek zajistil záchranný úvěr deset miliard eur (260 miliard Kč) od mezinárodních věřitelů, bez nějž mu hrozil bankrot.

Finanční ústavy na ostrově jsou zavřené od minulého týdne. Hrozilo totiž, že lidé budou masivně vybírat své vklady poté, co eurozóna k poskytnutí záchrannému programu před více než týdnem připojila podmínku zdanit všechny uložené částky.

Dohoda z dnešního rána tak kontroverzní bod neobsahuje. Nový plán nepostihne pojištěné vklady do 100.000 eur (asi 2,6 milionu korun). Vklady nad 100.000 eur ale budou zmraženy, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát.

Minulý týden se předpokládalo, že kyperské banky by se mohly znovu otevřít v úterý. Již nyní je ale jasné, že druhá největší banka v zemi Laiki zůstane zavřená. Laiki utrpěla obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko, čeká ji hluboká restrukturalizace a podle šéfa ministrů financí eurozóny Jeroena Dijsselbloema ji nešlo zachránit.

Na oznámení dohody o řešení kyperské dluhové krize reagovalo euro, když vůči americkému dolaru stouplo o 0,4 procenta na 1,3043 USD. Před oznámením dohody se jednotná evropská měna pohybovala kolem 1,2985 USD. Vůči japonskému jenu euro během obchodování stouplo o 0,8 procenta na 123,75 JPY.

Eurozóna zdůraznila, že kyperský bankovní sektor bude výrazně omezen a do roku 2018 se musí svou velikostí dostat na průměr EU. Finanční sektor na ostrově je několikanásobně větší než hrubý domácí produkt země a jeho předimenzovanost je považována za klíčovou příčinu nynější krize.

Kypr požádal o pomoc už loni v červnu. Laiki i Bank of Cyprus totiž utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na zadlužené Řecko a byly nuceny požádat o pomoc stát. Mezitím se ekonomická situace země zhoršila a Kypr potřebuje finance i pro svůj rozpočet, protože už déle než rok nemá přístup na kapitálové trhy.

Snaha o současnou záchranu Kypru zvyšuje obavy, že by Rusko mohlo podniknout "odvetná" opatření. Rusové totiž mají v kyperských bankách uloženo, podle odhadů, zhruba 30 miliard eur. O část z nich by přišli, a to kvůli plánovanému zdanění nepojištěných vkladů, které je podmínkou pro získání desetimiliardové pomoci od mezinárodních věřitelů.

"Pokud bude na bankovní vklady vyšší než 100 000 eur uvalena daň ve výši 25 %, hodně Rusů tím bude hodně poškozeno," řekl ještě v sobotu bývalý poradce Kremlu Alexander Někrasov. Kyperští zákonodárci se nakonec v sobotu večer dohodli na zdanění bank s trochu odlišnými parametry.

"Samozřejmě Rusko bude hledat cesty, jak potrestat EU. V Rusku je například mnoho německých firem. Může dojít ke zmrazení jejich aktiv nebo k jejich určitému zdanění," vypočítal pro britský list The Guardian Někrasov.

Celý článek - čtěte ZDE.

Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová po setkání se členy Euroskupiny řekla, že plán je "komplexní a důvěryhodný" a že doporučí výkonné radě MMF zapojit se do úvěrového programu pro Kypr. "Tato dohoda poskytuje základ pro obnovení důvěry v bankovní systém, který je důležitý pro podporu růstu," uvedla Lagardeová. Výši částky, kterou by se MMF mohl na pomoci podílet, ale nesdělila.

Finanční sektor na ostrově je několikanásobně větší než hrubý domácí produkt země a jeho předimenzovanost je považována za klíčovou příčinu nynější krize. Celkové vklady u bank činí 68 miliard eur, z toho 38 miliard je na účtech nad 100.000 eur.

Nejbohatší miliardář na Kypru, John Fredriksen, není rozený Kypřan, ale za pohádkově nízkým zdaněním a přijemnějším podnebím se sem přestěhoval až z dalekého severu - z Norska.

John Fredriksen je podle žebříčku mezinárodního vydání časopisu Forbes 89. nejbohatší člověk na světě.

Patří mu společnost Seadrill, která je jedním z největších přepravců ropy na světě. Fredriksen se sice narodil v Norsku, dlouho se v něm však nezdržel. V šestnácti letech odjel do Bejrútu, aby zde obchodoval s ropou.

Nejdříve zásoboval vojáky ve Vietnamu; v íránsko-irácké válce zásoboval íránskou stranu. Na Kypr se odstěhoval, aby si v důchodu užil vydělané peníze.

Celý článek - čtěte ZDE.

V podstatě od počátku kyperské kauzy bylo jasné, že manévrovací prostor malé ostrovní ekonomiky ve Středozemním moři při jednání o záchranném balíku s MMF a EU je s ohledem na nízký potenciál k nákaze velmi malý. Jinak řečeno, poté co Kypr před týdnem odmítl záchranný plán "A" bylo vcelku jasné, že jediný možný plán "B" je přijmout modifikovaný plán "A".

Tak se také nakonec stalo, byť konečná dohoda je přece jenom postavena na poněkud rozdílných základech než ta originální. Ta počítala s tím, že bude uvalena plošná daň ve výši 6,75% na vklady do 100 tisíc euro a 9,9% na vklady nad výše uvedenou sumu. Dnes nad ránem se kyperské vládní autority dohodly s MMF a EU na radikální restrukturalizaci bankovního sektoru, která sice nebude vyžadovat uvalení daní na depozita, avšak subjekty s nepojištěnými vklady nad 100 000 budou i tak ve většině případů čelit drastickým ztrátám. Druhá největší banka na Kypru - Popular Bank of Cyprus (Laiky) bude totiž zcela uzavřena a budou z ní zachráněny "jen" vklady do 100 tisíc euro, které budou převedeny do The Bank of Cyprus. Ostatní položky na pasivní straně Popular Bank of Cyprus budou více méně zlikvidovány - tzn. i vklady oněch subjektů, jež zde měly uloženo více než 100 tisíc euro. Zároveň však ani bohatí střadatelé, resp. firmy s vklady nad 100 tisíc euro v The Bank of Cyprus nepřijdou "zkrátka", neboť i jejich vklady budou zmrazeny do té doby, než bude bankovní sektor rekapitalizován.

Asi největší výhodou výše uvedené dohody je, že nemusí být dodatečně schválena kyperským parlamentem. Neobsahuje totiž žádnou novou daň, ale plán na drastickou restrukturalizaci dvou největších kyperských bank, jež držely více než polovinu depozit na Kypru. Spokojeni musí být navíc i němečtí a francouzští politici, kterým byl Kypr jakožto daňový ráj na území eurozóny vždy trnem v oku. Restrukturalizační dohoda, která nese silné rysy původního návrhu MMF, totiž definitivně likviduje sen Kypru, že jeho ekonomika bude v podstatě především daňový ráj s nabobtnalým finančním sektorem. Věřitelé v eurozóně navíc nyní mohou použít Kypr jako exemplární výstrahu pro ty země, které by se chtěly vydat podobnou cestou.

16. března - Ministři financí eurozóny se dohodli na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (asi 256 miliard korun). Kypr má k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur (150 miliard Kč) jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad 100.000 eur (2,6 milionu korun) a 6,75 procenta u vkladů nižších. Zvýšit by se měla také firemní daň z deseti na 12,5 procenta a rozšířit privatizace.

19. března - Kyperský parlament odmítl jednorázové zdanění vkladů. Kyperská vláda přitom parlamentu předložila upravený návrh, podle něhož vklady do 20.000 eur (půl milionu Kč) mají být od daně osvobozeny. Bez pomoci hrozí ostrovu státní bankrot.

20. března - Pomoc státu nabídla kyperská ortodoxní církev, která nabídla vládě úvěr zastavený značným církevním majetkem. Církev je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank. Pozornost upoutala zpráva německého serveru Deutsche Wirtschafts Nachrichten, podle které si kyperští politici před rozhodnutím o zdanění vkladů poslali do zahraničí 4,5 miliardy eur (115 miliard Kč).

21. března - Kyperská vláda předložila parlamentu tři návrhy zákonů v rámci opatření na záchranu země před bankrotem. Zřízen by měl být takzvaný fond solidarity, jehož prostřednictvím bude mimo jiné zastaven státní majetek. Vláda také navrhla restrukturalizaci druhé největší a vysoce zadlužené banky Laiki.

22. března - Kyperský parlament schválil první body záchranného plánu - zákony o dohledu nad pohybem kapitálu, o zřízení fondu solidarity a o restrukturalizaci bank.

23. března - Kypr se dohodl se zástupci věřitelské "trojky" na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů nad 100.000 eur. U největšího kyperského ústavu Bank of Cyprus mají být zdaněny 20 procenty, u ostatních bank čtyřmi procenty.

24. března - Výběry peněz z bankomatů Laiki a Bank of Cyprus začaly být omezené na nejvýše 100 eur denně (asi 2600 korun).

25. března - Ministři financí eurozóny schválili záchranný plán pro Kypr, který nepostihne pojištěné vklady do 100.000 eur. Vklady nad 100.000 eur budou zmraženy, dokud se nevypočítá, jaká část z nich připadne na pokrytí ztrát. Dohoda, jež předpokládá restrukturalizaci" dvou největších bank na ostrově, nebude vyžadovat schválení parlamentu. Banka Laiki bude uzavřena, její dluhy i některé vklady budou přesunuty do Bank of Cyprus, která se výrazně zmenší. První část úvěrové pomoci by měl Kypr dostat na začátku května.

Kolega Marek Hudema (se kterým zítra přinesem on-line rozhovor přímo z Kypru) vyrazil na Kypr z redakce HN včera kolem čtvrté odpoledne. Na místě ale ještě stále není - letecké spojení na tento ostrov je totiž mimo turistickou sezonu velmi komplikované. První možný spoj, který odlétá z Ruzyně, letí 9 hodin a 15 minut a jsou u něj nutné dva přestupy.

Majitelé účtů u Bank of Cyprus zřejmě přijdou o 30 procent svých vkladů nad 100.000 eur (2,6 milionu Kč). V případě druhé největší kyperské banky Laiki budou zřejmě ztráty ještě vyšší. Uvedl to dnes v rozhovoru pro irské rádio šéf kyperského parlamentního výboru pro finanční záležitosti Nicholas Papadopulos.

"Neslyšel jsem formální oznámení o škrtech, ale tohle je číslo, které jsem slyšel," prohlásil.

Střadatelé mají výměnou za škrty získat akciové podíly v bance. U Laiki budou škrty vyšší, protože je potřeba získat od střadatelů této banky v rámci bankovní restrukturalizace 4,2 miliardy eur, napsala agentura Reuters. Bank of Cyprus by měla přispět částkou 1,2 miliardy eur.

Koruna v úvodu týdne dopoledne posílila k oběma hlavním světovým měnám. Kolem 10:30 se proti pátku obchodovala k euru i dolaru o pět haléřů silnější na 25,77 Kč/EUR a na 19,82 Kč/USD, vyplývá z údajů serveru Patria Online.

Podle Tomáše Vlka z Patria Finance posiluje česká měna při celkově pozitivním vývoji v regionu.

"Zdejší měny reagují především na pohyb hlavních trhů, jež odrážejí snížení nejistoty ohledně budoucnosti Kypru," uvedl Vlk. Žádné zásadní zprávy z domácí ekonomiky nejsou, indexy důvěry nemají potenciál hýbat s trhem, dodal.

Reakce finančních trhů je po týdnu nejistoty logicky pozitivní, ale měla by být omezená, míní Vlk. "Ani zvraty v předchozích dnech totiž nepřinesly hlavním trhům velké škody. Euro začalo týden téměř na 1,3050 USD/EUR, ale své zisky už zmenšilo a nyní se kurz k dolaru pohybuje u 1,3000," poznamenal Vlk.

V reakci na schválení pomoci Kypru se v Evropě daří bankám a ostatním titulům z finančního sektoru. "Na pražské burze tak můžeme vidět posilování akcií Komerční banky (+1,79 %) i Erste (+1,30 %). Dobře je na tom také mediální CETV (+1,73 %) a AAA Auto (+1,71 %). Akcie ČEZ přidávají 0,96 %. Ztrácí developer Orco (-0,75 %)," píše v komentáři Lukáš Brodníček z Fio banky.

Plán pomoci, který dnes časně ráno schválili ministři eurozóny, odvrátí hrozbu státního bankrotu, ale přinese Kypru hlubší hospodářskou recesi. Napsal to dnes list The Wall Street Journal (WSJ), zatímco stanice BBC tvrdí, že dohoda má "jen málo vítězů" a že poškodila reputaci eurozóny.

Objevují se i názory, že by ekonomika této ostrovní země mohla letos vykázat až desetiprocentní propad.

Záchranný plán kyperskou ekonomiku tvrdě zasáhne - přinejmenším v krátkodobém horizontu. Stejně jako u dalších záchranných plánů eurozóny i tato pomoc prohloubí recesi a zvýší nezaměstnanost. Kombinuje utahování opasků se zmenšením velikosti bankovnictví, které je klíčovým sektorem kyperské ekonomiky, uvedla BBC.

WSJ cituje ekonomy, podle nichž by se kyperská ekonomika mohla v příštích letech propadat i o více než deset procent. "Blízká budoucnost bude pro zemi a její obyvatele velmi obtížná," připustil po jednání evropský komisař Olli Rehn.

Ruský premiér zkritizoval dnešní dohodu o pomoci pro Kypr, jejímž výsledkem budou vysoké ztráty pro zahraniční majitele vkladů u kyperských bank.

Naopak Německo dohodu chválí a považuje ji za nejlepší způsob, jak dostat zemi zpátky na nohy.

"Podle mě tam (na Kypru) pokračují v rozkrádání nakradeného," řekl podle agentury ITAR-TASS ruský premiér Dmitrij Medveděv na dnešní poradě s vicepremiéry věnované situaci kolem Kypru.

"Proto je nutné pochopit, v co se to všechno nakonec obrátí a jaké budou důsledky pro celý mezinárodní finanční a měnový systém, tedy i pro naše zájmy."

Podle německého ministra financí Wolfganga Schäubla je před Kyprem dlouhá a obtížná cesta k obnovení ekonomiky, ale dohoda o evropské pomoci nabízí zemi nejlepší způsob, jak se znovu postavit na nohy.

Uzavřená dohoda je z pohledu Německa podle ministra mnohem lepší, než dohoda z minulého týdne. Tu odmítl kyperský parlament a o své peníze podle ní měli přijít i drobní střadatelé.

Ruský prezident Vladimir Putin pověřil vládu jednáním o restrukturalizaci ruské půjčky pro Kypr. Oznámil to prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Podle agentury Reuters zahájení jednání může znamenat, že Moskva podporuje dohodu o záchranném úvěru, kterou dnes brzy ráno Kypr dojednal s představiteli Evropské unie.

Dohoda se patrně citelně dotkne ruských občanů, kteří mají své vklady na Kypru. Předtím ji zkritizoval premiér Dmitrij Medveděv.

Kypr požádal o prodloužení splatnosti úvěru 2,5 miliardy eur (asi 64,4 miliardy Kč) z roku 2011, a také o snížení úrokové sazby na 2,5 procenta ze současných 4,5 procenta. O restrukturalizaci úvěru jednali představitelé Kypru v Rusku už minulý týden, avšak bez úspěchu, připomíná agentura Reuters.

Kypr dostane od eurozóny záchranný úvěr deset miliard eur. Výměnou za to slíbil zdanit bankovní vklady nad 100.000 eur. Podle některých odhadů by Rusové mohli mít na Kypru uloženo až 30 miliard eur.

Dohoda o pomoci Kypru má nejen zajistit finanční stabilitu země, ale také pomoci restartovat "skutečnou ekonomiku". Prohlásil to dnes předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Podle něj by bez dohody Kypr čekal během několika dní bankrot. Barroso zároveň připustil, že komise přesně neví, jaké bude mít záchranný plán dopady na kyperskou ekonomiku a na případné prohloubení recese.

"Jde o mimořádně komplikované okolnosti a je těžké dělat prognózy," řekl Barroso. Záleží i na tom, jaký bude společenský konsensus na Kypru a jak bude země záchranný plán realizovat. "Máme různé scénáře, ale není vhodné dělat přesné ekonomické prognózy," řekl šéf komise.

Zvažovali jsme různé alternativy, ale bylo jasné, že některé členské státy nebyly s to podporovat Kypr, pokud si zachová tento obchodní model, řekl Barroso.

Dohoda je "klíčová pro zajištění udržitelné budoucnosti Kypru v eurozóně". "Musíme usilovat o to, abychom zmírnili sociální dopady krize na Kypru a mobilizovali evropské fondy, jako je fond na podporu zaměstnanosti mládeže," uvedl Von Rompuy.

Kypřané si začali uvědmovoat, jaké bude mít krize dopady na jejich budoucnost a i budoucnost jejich dětí. Na povrch začínají vyplouvat v novinářském žargonu takzvaná "há-el-péčka", tedy hluboké lidské příběhy.

Zahraniční ekonomický novinář Faisal Islam přímo z Kypru informuje, jak potkal na vojenské přehlídce učitelku, která si mu zoufala. "To se nemělo stát. Životy našich dětí teď budou v ruinách." Dodal, že chtěla svou dceru poslat na studia do Německa. To teď nepůjde. Přijde o část úspor a zřejmě i o zaměstnání.

Vzpomínáte, kdo nedávno dostal Nobelovu cenu za mír? Jak asi teď na Kypřany působí tento nápis na Evropském domě v Nikósii?

Foto via Twitter: Faisal Islam

To, o čem jsme informovali v neděli, se dnes opakuje. Bývalý poradce Kremlu Alexandr Někrasov opět předeslal, že Rusko zmrazí účty německým firmám. To jako odplatu za pomoc Kypru.

I když oficiálně toto z úst ruských představitelů nikde nezaznělo, zřejmě to bude ještě zajímavé. Známe Rusy.

KREMLIN TO "FREEZE ASSETS" OF GERMAN COMPANIES IN RUSSIA AS ANSWER TO EU ON CYPRUS - NEKRASSOV

— Cyprus Market (@russian_market) 25. března 2013

Potvrzeno. Kyperské banky v úterý znovu otevřou, kvůli finanční krizi byly deset dnů uzavřeny. Podle agentury DPA to oznámila tamní centrální banka.

Před novináře předstoupil před malou chvílí i francouzský ministr financí Pierre Moscovici. Podle něje je dosažená dohoda s Kyprem férová a "dobrá" pro EU.

"Kypr byl jeden z největších problémů v Evropě," řekl.

Já bych s takovými prohlášeními brzdil. Kyperské banky otevírají až zítra...

V Kypru se dnes slaví státní svátek Řecka - Den nezávislosti. V Kypru je klid, v Aténách ale došlo k potyčkám mezi demonstranty a policisty. Část metropole byla doknce uzavřena.

ECB říká, že pokud by mělo platit, že Kypr = Lehman Brothers, pak platí, že Lucembursko = AIG. Proč? Protože finační instituce v Lucembursku drží dle hodnoty 22x více aktiv, než je tamní HDP.

Mezitím dal rozhovor v Bruselu i holandský ministr financí a šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Ten trochu vystrašil trhy, když řekl, že se záchrana Kypru může stát šablonou pro záchranu dalších ekonomik.

Vlastně tím řekl, že pokud by další země (Španělsko, Itálie atd.) krachovala, střadatelé by se měli obávat v celé eurozóně o své vklady nad 100 000 eur.

Jsem zvědav, co to v následujících dnesch udělá s evropským bankovním sektorem.

@mauroippolito Looks like anyone with more than €100K in a Dutch bank also needs to move fast!

— Anatole Kaletsky (@Kaletsky) 25. března 2013

Švýcarská burza nám začala odpoledne nějak příliš padat...

Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

Dny středomořského finančního zázraku jsou definitivně sečteny. Dopady na kyperský finanční sektor budou bolestivé a těžko si představit, že se tamní banky obejdou bez zavedení dlouhodobější kontroly kapitálového účtu.

CELÝ KOMENTÁŘ JANA BUREŠE SI PŘEČTĚTE ZDE

Tak si tipněme, které země budou další na řadě? Tedy v tom smyslu, že budou potřebovat pomoc.

Mluví se o:

a) zadluženém Slovinsku

b) Francii, a to kvůli špatným úvěrům tamních bank

c) Lucembursku, které má podobně založenou ekonomiku jako Kypr

d) a pak už to jsou známě evergreeny jako Itálie, Španělsko atd..

Odpověď? Dozvíte se možná dřívě, než sami čekáte...

Podle zdroje agentury Reuters z kyperské centrální banky budou zítra otevřeny všechny banky v zemi, kromě dvou největších ústavů Bank of Cyprus a Laiki (neboli Popular Bank of Cyprus).

Poslední dvě zmíněné banky by měly být otevřeny ve čtvrtek 28. března.

Řekové a Kypřané se snaží v těžkých dobách držet pospolu. Tato fotka je z řeckého města Thessaloniki, pořízená během oslav řeckého Dne nezávislosti.

Dav drží banner s nápisem "Všichni jsme Kypřané. Společně pošleme Trojku pryč."

Tak šéf euroskupiny si asi uvědomil, co svými výroky způsobil a už z toho couvá.

Jeho mluvčí novinářům řekla, že slova o "vzoru Kypru pro záchranu dalších ekonomik byla vytržena z kontextu".

But if Reuters' 'template' is not correct, what about the FT's use of the word 'model'? And what is the difference? #Dijsselbloem

— durk veenstra (@durkveenstra) 25. března 2013

Akcie v Evropě začaly ztrácet po vystoupení šéfa euroskupiny. A ze ztrát už se nevymanily.

Kyperská pohraniční stráž začala prohledávat zavazadla lidí, kteří chtějí překročit hranice. Hledají tak peníze, které by mohly lidé vynášet ven ze země.

PŘEČTĚTE SI VÍCE ZDE

Evropská centrální banka právě oznámila, že bude posílat likviditu (tedy "virtuální" peníze) kyperskému bankovnímu sektoru. Ostrovní banky se tedy kolapsu nemusí zatím bát.

Rozhodnutí samozřejmě navazuje na včerejší schválenou dohodu ohledně uzdravení kyperských bank.

A zde je vyjádření ECB v anglickém znění:

"The Governing Council of the European Central Bank (ECB) acknowledges the agreement reached by the Eurogroup with the Cypriot authorities, which outlines the necessary key elements of the EU/IMF adjustment programme for Cyprus.

The Governing Council also notes the agreement reached on restoring the viability of the Cypriot financial system in order to finance the Cypriot economy.

Now steadfast implementation is key for Cyprus to regain access to financial markets and return to growth as soon as possible.

Today, the Governing Council decided not to object to the request for provision of Emergency Liquidity Assistance (ELA) by the Central Bank of Cyprus, in accordance with the prevailing rules. It will continue to monitor the situation closely."

Euro se dnes navzdory počátečnímu růstu propadlo na čtyřměsíční minimum vůči dolaru. Optimismus investorů pramenící z dohody o pomoci Kypru se rychle změnil v obavy z důsledků této záchranné akce. Jednotná evropská měna klesla o více než procento na 1,2829 USD, napsala agentura Reuters.

Ministři financí eurozóny dnes schválili záchranný plán pro Kypr, který by měl zabránit bankrotu země. Euro se po oznámení dohody dostalo nad hranici 1,3 USD, později se však vývoj na trhu otočil.

Není to tak dlouho, co vystoupil šéf euroskupiny Dijsselbloem před novináře a řekl jim, že od současné zácrhany Kypru se bude eurozóna inspirovat při dalšíích možných problémech v rámci měnové unie.

Znamenalo by to tedy, že by se střadatelé podíleli na finanční pomoci.

Od jeho vyjádření šly trhy dolů, poté přispěchala jeho mluvčí, že slova šéfa euroskupiny byla vytržena z kontextu.

Nestačilo to, Dijsselbloem přišel s vlastním prohlášením, v kterém mimo jiné říká:

"Kypr je specifický případ s mimořádnými výzvami, které si vyžadují opatření, která jsme schválili v neděli."

No nevím, v čem je Kypr tak specifický... Když prostě nebudou peníze na zácrhanu například Itálie, tak kam evropské špičky sáhnou? Odpovězte si sami.

Na falešném profilu šéfa ECB Maria Draghiho se objevil trefný tweet.

I deny what I deny that I deny when I deny why I deny where I deny and whom I deny. #Dijsselbloem

— Mario Draghi (not) (@mariodragi) 25. března 2013

Zítra se čtenářům IHNED.cz bude věnovat redaktor Hospodářských novin Marek Hudema. Chce se tím odvděčit za to, že nám dneska v zápalu shánění informací pro HN nebyl schopen přispět.

Takže zítra se můžete Marka ptát, jaké má dojmy z Kypřanů, jestli budou atakovat znovuotevřené banky a vůbec na zajímavé životní příběhy, na které narazil.

Marek Hudema bude odpovídat v on-line rozhovoru na IHNED.cz v úterý od 13:00.

Kyperský prezident poprvé po schválené záchraně kyperského bankovního sektoru vystoupil na veřejnost. Podle něj jsou přijatá opatření v podobě kontroly pohybu kapitálu jen dočasná, řekl Anastasiadis v kyperské televizi. dodal také, že věřitelé mají v Kypřanech důvěru.

"Od zítřka začíná nová éra Kypru, musíme se dívat dopředu. I přes hořkost a naše zklamání v některých našich partnerech si nemyslím, že bychom měli opouštět naši rodinu v podobě EU. V následujících dnech budou učiněna těžká rozhodnutí. Povede se kriminální vyšetřování ohledně toho, jak se Kypr do této krize dostal."

Dnes už se nic zásadního neočekává. Zítřek ale bude jistě zajímavý, jelikož se otevřou kyperské domy. Ne tedy všechny, dva největší budou zavřeny. Bude ale zajímavé sledovat, jestli se ekonomicko-psychologické teorie naplní.

Ministertvo financí v noci nařídilo, aby proti původnímu plánu zůstaly zavřené všechny bankovní domy. A to až do čtvrtka.

Podle agentury Reuters tento krok ministerstvo zdůvodnilo snahou zajistit "hladké fungování celého bankovního systému".

Podle kyperského listu Kathimerini nemá pro znovu otevřené banky platit žádné omezení při výběru vkladů, což má prý napomoci co nejrychlejšímu obnovení důvěry v kyperské bankovnictví. Situace by se ale může změnit podle toho, jak majitelé kont zareagují.