Obchod jako takový skýtá celou řadu rizik a o obchodu se zahraničními partnery to platí dvojnásob. Před uzavřením obchodu by měla firma vzít na vědomí rizikové faktory a popřemýšlet, jakým způsobem je eliminovat. Obecně rozlišujeme tři základní druhy rizika, které se týkají obchodování se zahraničím:
Komerční | Teritoriální | Měnové |
Komerční rizika
představují nesplnění závazku obchodního partnera. V případě, že vaše firma vystupuje jako dodavatel, nejčastější riziko, které vám hrozí, je platební nevůle či neschopnost odběratele nebo odmítnutí odebrání objednaného zboží.
Z nedávného průzkumu inkasní agentury EOS KSI vyplynulo, že v souvislosti se zhoršenou ekonomickou situací došlo k poklesu platební morálky i v nejvýznamnějších českých exportních destinacích. Například v případě německých společností přichází téměř třetina plateb (27 procent) pozdě, polští obchodní partneři platí pozdě ve 34 procentech případů a slovenské firmy nedodržují datum splatnosti u 30 procent faktur.
Pokud v obchodním vztahu vystupujete jako dodavatel, vystavujete se riziku pozdní či neúplné dodávky, v extrémních případech i celkového nedodání. Způsobů, jak se zajistit proti komerčním rizikům dnes existuje celá řada a v případě, že neobchoduje s dlouhodobým partnerem nebo se jedná o obchod o velkém objemu, určitě se nezapomeňte zajistit.
Teritoriální rizika
souvisejí se zemí, se kterou obchodujete. Jedná se především o politickou a makroekonomickou situaci, ale patří sem také nebezpečí přírodních katastrof. S identifikací teritoriálních rizik v zemi obchodního partnera v České republice pomáhá například CzechTrade.
Předem určit tato rizika je velmi obtížné. Nejvýrazněji se projevují hlavně politická rizika, která mohou oblivnit další vývoj nejen obchodu. Může dojít k přerušení hospodářských vztahů a k následným škodám třeba na zboží nebo na nezaplacených pohledávkách, ztráty nákladů vynaložených na zpracování trhu, odnětí možnosti disponovat majetkem apod.
V současné době je důležité pozorovat také ekonomickou situaci a případnou nestabilitu, která taktéž vede často k používání různých forem administrativních opatření v oblasti hospodářské a obchodní politiky. Tato opatření mívají podobu zákazu či omezení dovozu nebo vývozu, odebrání dovozní nebo vývozní licence, zavedení antidumpingového celního řízení, zastavení nebo omezení transferu devizových prostředků do zahraničí apod.
Měnové riziko
vyplývá z pohybu úrokových sazeb, vývoje inflace a především z pohybu měnového kurzu. Každá společnost obchodující se zahraničím v měně obchodního partnera se vystavuje riziku ztrát způsobených nepříznivým pohybem měnového kurzu.
Vystupuje-li jako exportér, ztrátu utrpí v případě posílení domácí měny, importérům naopak škodí oslabení domácí měny. Proti kurzovému riziku se lze zajistit různými způsoby, jeden z nejobvyklejších a nejjednodušších nástrojů představují termínové operace, především forwardy.
V tomto článku se blíže zaměříme právě na měnové riziko v souvislosti s výkyvy kurzu a prostředky pro jejich zajištění - forwardy.
Forward je finanční derivát, kterým si dnes zajistíte (zafixujete) na určitou dobu pevný devizový kurz, přičemž vypořádání obchodu proběhne v budoucnu. Využitím forwardu se vyhnete pohybu kurzu po celou dobu fixace a zamezíte tak riziku ztráty plynoucí z nepříznivého vývoje kurzu, na druhou stranu se můžete připravit i o výnosy, které by vám přinesl pozitivní vývoj kurzu.
Zbývá vám ještě 50 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
