Odborník z IBM vytváří se svým týmem inteligentní města. Díky datům z mobilů

Radí městům, aby přizpůsobila veřejnou dopravu obyvatelům a omezila množství aut, která jejich centry projíždí. Spolu s dalšími členy týmu pro inteligentní analýzu informací při IBM k tomu Milind Naphade využívá analýzu dat telefonních operátorů.

"Nejzákladnější produkt, který městům můžeme nabídnout je, že vytvoříme model pro jejich město. Tedy analýzu vzorce přesunů osob, který mohou využít pro plánování dopravy. Když se na takový model podíváte, okamžitě pochopíte, co se ve vašem městě děje," říká specialista.

A dodává: "Získáte tím možnost podívat se na fungování města z úplně nové perspektivy a výrazně tím ušetříte".

Do České republiky přijel Naphade na mezinárodní konferenci Chytrá a zdravá městská veřejná doprava, kterou pořádaly Plzeňské městská dopravní podniky 9. a 10. dubna.

Kdy IBM začala využívat pro své analýzy data mobilních operátorů?

IBM má velmi dobré vztahy s mnoha světovými telefonními operátory, protože s jim tradičně spolupracuje v oblasti informačních technologií. O využití těchto dat se zajímáme poslední tři roky.

Jaká je motivace IBM k využívání těchto dat?

Když se podíváme na infrastrukturu, která nás obklopuje, zjistíme, že telefonní operátoři do ní investovali velké částky. Když jim pomůžeme maximálně využít tyto jejich investice, je to win-win řešení pro každého. Například města nemusí investovat do nové infrastruktury, ale na základě té stávající zjistit, jaké jsou problémy v organizačním fungování města a rovnou je začít řešit. Například organizaci městské dopravy.

Můžu se zeptat jakéhokoliv obyvatele města kdekoliv na světě na jejich dopravní systém a každý mi řekne, že doprava v jeho městě by se mohla zlepšit. Najít řešení pro tyto problémy je pro IBM velmi zajímavé.

Můžete pro příklad uvést, jaké dopravní problémy jste řešili v rámci vašeho projektu zaměřeného na vytváření inteligentnějších měst?

Město Dubuque potřebovalo, aby tu více lidí využívalo veřejné autobusy, protože po ulicích jezdily prázdné autobusy, které nikdo nechtěl a město tak přicházelo o peníze. Proto jsme díky našemu systému lépe naplánovali síť veřejné dopravy a její využívání skutečně vzrostlo. V Istanbulu, tam používají veřejnou dopravu daleko víc, ale stejně nikdy nedostanete všechna auta ze silnic úplně, takže v jejich městech potřebovali zlepšit dopravu. Když se podíváte na rychle rostoucí ekonomiky světa v Asii či Jižní Americe, vidíte, že tam velmi narůstá počet automobilů.

Existují studie, které říkají, že i když Čína postaví všechny silnice, které naplánovala, nikdy to nemůže stačit množství aut, které v té době budou Číňané vlastnit. Je to neudržitelné a z toho pochází motivace měst k řešení své dopravní obslužnosti. Potřebu lidí cestovat nikdy neodstraníte, ale když dopravu správně naplánujete, snížíte tím míru znečištění ovzduší, lidé budou produktivnější, protože budou trávit více času na cestách než v práci, budou mít více času na rodinu a podobně.

Jaký produkt vycházející z užití dat od telefonních operátorů IBM nabízí?

Nejzákladnější produkt, který městům můžeme nabídnout je, že vytvoříme model pro jejich město. Tedy analýzu vzorce přesunů osob, který mohou využít pro plánování dopravy. Když se na takový model podíváte, okamžitě pochopíte, co se ve vašem městě děje. Kde se lidé pohybují, proč, v jakém množství, kolikrát za den, kam se potřebují přemístit. Může to pomoci ke strategickému rozhodování.

Například když budu mít milion dolarů, mohu se rozhodnout, kde bude investice do nové silnice nejvíce efektivní. Je to poklad pro všechny tyto druhy rozhodnutí. Můžeme pomoci dvěma způsoby. Za prvé v záležitosti strategického plánování, tedy kde postavit novou trasu metra, kam prodloužit linky autobusů a podobně. Za druhé je náš model využitelný pro operativní management. Když vidím, že se v určitou dobu na nějakém místě vyskytuje hodně lidí, můžu tam v ten čas posílat více autobusů nebo zrychlit intervaly jejich jízdy.

Kdo jsou vaši největší zákazníci?

Především dopravní podniky z celého světa. Začali jsme s návrhy pro města a dopravní podniky, ale modely jsou samozřejmě využitelné i pro banky, které podle nich mohou naplánovat, v jaké části města otevřít pobočky nebo pro obchodníky, kteří plánují otevřít další prodejny po městě. Takže naše produkty mají samozřejmě hodnotu také pro soukromý sektor.

Je to pro IBM dobrý byznys?

Doufáme, že ano. Ve výzkumu IBM máme jasnou strukturu. Bláznivý výzkumníci dostanou nějaký nápad a když tento nápad řeší nějaké velké téma nebo problém, potom se dostanou před komisi a prezentují jim, kde je problém a jaká hodnota vznikne jeho vyřešením. Vyřešíte problém a hodnota je vaše. A když komise uzná, že ta hodnota je pro IBM významná, řeknou, že do vašeho nápadu budou investovat.

Například tomuto projektu se poštěstilo, že komise IBM odsouhlasila investici v řádu milionů dolarů. Prozatím do měst Dubuque a Instanbul, ale sledují, zda má tento produkt své klienty, zda se o něj zajímají. Heslo IBM je udělej ze světa svou laboratoř – nápady se musí řešit v praxi, ne aby si je výzkumníci psali do šuplíku a neopustili přitom pracovnu. Mojí laboratoří je Dubuque, Istanbul a přicházejí další.

Město Dubuque jste oslovili vy nebo oni vás?

Před několika lety vybudovalo IBM své nové centrum globálních technologických služeb právě v Dubuque. Bylo to v roce 2009, kdy šla americká ekonomika dolů a v Dubuque se děl pravý opak – vytvářeli jsme nová pracovní místa, přišel ekonomický růst.

Několik měsíců po začátku výstavby tohoto centra IBM spustila svoji kampaň Chytřejší planeta, chytřejší města. Prezentovali jsme, jak se vše dá naplánovat chytřeji – spotřeba vody, elektřiny a podobně. Tehdy starosta Dubuque přišel za mým šéfem a řekl, že IBM by v rámci své kampaně mohla změnit právě Dubuque. Šéf mě poslal z New Yorku do Dubuque a začali jsme měnit město. Začali jsme s projektem šetřícím vodu, pak s projektem snižujícím spotřebu elektřiny a nakonec se zlepšením dopravy ve městě.

Vše je založené na tom, že když lidem ukážete, jejich spotřební zvyky, dokáží ušetřit. Takže je to partnerský vztah. IBM i město Dubuque do toho dalo významnou investici a finance jsme sháněli i u vládních a místních agentur. Pro nás je to partnerství velmi cenné, vytvořili jsme model, který lze přenést i na jiná města. Přejali to v Miami-Dade, Townsville v Austrálii a nyní pracujeme na dopravním projektu pro Istanbul.

S jakými partnery spolupracujete v Istanbulu?

V Istanbulu se zaměřujeme na oblast dopravy. Spolupracujeme s Vodafonem.

Jaké další město se chystáte v blízké budoucnosti oslovit?

Nedávno jsme začali spolupracovat s jedním městem v Maďarsku. Osobně, bych byl rád, aby každé město na světě používalo náš systém. Pak nepotřebujete investovat jediný dolar do nové infrastruktury, ale správně nastavit tu stávající.

Existuje možnost, že budete spolupracovat s nějakým českým městem?

Na konferenci v Plzni jsem měl možnost pohovořit s ředitelem zdejších dopravních podniků, tak uvidíme. Náš systém pro inovaci města může pomoci Plzni, Praze, Brnu, jakémukoliv městu. Teď je otázka, jaké z těchto měst udělá ten první krok směrem k nám a osloví nás.

Jak je pořízení vašeho systému pro města drahé?

Věřte mi, že na základě spolupráce s námi si město naplánuje svůj systém takovým způsobem, že investice do našeho modelu se městu velmi vyplatí. Nechci ale mluvit o konkrétních částkách.

Proč jste si tak jistý?

Dám vám příklad. Město Toronto právě utratilo 3 miliony dolarů za jednu studii, která má během 3 let provést šetření mezi občany. Teprve na základě toho chce upravit svůj dopravní systém. Takže město už utratilo 3 miliony dolarů za jednu studii, aby získali jedinou statistickou mapu. A my namísto toho nabízíme mechanismus, který vám dá automaticky to samé, každý den, nemusíte na to čekat tři roky.

Získáte tím možnost podívat se na fungování města z úplně nové perspektivy a výrazně tím ušetříte. Stát u metra a ptát se lidí odkud kam a proč jedou opravdu nefunguje.