EKONOM: Jak se v dnešní době nezbláznit ze ztráty zaměstnání? Radí psychiatr Cimický

Jak reagují lidé, kteří přijdou o práci?

Vše je dílo stresu. Může být malý, nebo velký, ale vždy na člověka působí. Možná někdo jen očekává, že o práci přijde, pak je ten stres dlouhodobý a ve výsledku stejný, jako když o zaměstnání přijde ze dne na den. Stresová reakce je u každého člověka stejná, mozek nerozlišuje, čím byl způsoben. V jeho první somatické fázi se do těla najednou ve větší míře dostanou látky jako renin, angiotenzin, adrenalin či noradrenalin. Stoupá hladina mastných kyselin. Dochází k tomu, že z povrchu těla se začne krev stahovat jakoby dovnitř. Protože původní stres byl programován na tělesné nebezpečí, na to, že nás někdo poraní.

Jedna věc je moment, kdy o práci přijdu, druhá pak to různě dlouhé období bez práce. Jak to na člověka působí?

U někoho po kratší době - po několika dnech, u někoho až po měsíci nastupují další specifické příznaky. Člověk prožívá úzkost, i když si to třeba nechce přiznat. Cítí se unavený, tak si lehne, ale nemůže usnout. Tak leží, převaluje se, kouká na hodiny, a to je taky nesmírně vyčerpávající. Nebo je to obráceně. Usne a probudí se ve dvě hodiny v noci a už nemůže dál spát a teď se mu v hlavě odehrávají všechny ty katastrofické scénáře. Vedle toho se začínají objevovat i zdánlivě nevinné příznaky. Mění se koncentrace pozornosti. Člověk začne dělat chyby. Začíná si špatně vybavovat věci. Zkrátka, jako by ten organismus začal zlobit.

Uvědomují si lidé vůbec, že tento stav je důsledkem té jejich nezaměstnanosti?

Jak kdo. Jsou lidé, kteří si to dokážou srovnat, ale ta příčina může zůstat i ukrytá. Postižený přijde třeba s bolestmi žaludku, a ono to vypadá na žaludeční vředy. Někdo je zase kardiovaskulární typ, tak pak začne mít bolesti u srdce a třeba i skončí s infarktem.

Jak na nezaměstnanost reaguje mladá generace, generace střední a senioři?

Mezi tím jsou zásadní rozdíly. Nezaměstnanost, která postihuje mladé lidi po skončení školy, je velmi zhoubná, protože oni pak nezískají pracovní návyky. Oni si zvyknou na to, že mají nějakou rentu.

Přicházejí k vám i tito lidé?

Ne. Oni tak ten život začínají a pro ně je to do určité míry schéma, které znají ve svém okolí. Naopak nejvíce to dopadá na střední generaci, která má ještě rodinu, hypotéku...

... a patnáct let do důchodu...

...ano a do důchodu daleko. A teď vědí, že se musí za každou cenu udržet. To akcentuje ty úzkostné stavy.