Kvalita dovážených potravin byla zásadním bodem pondělního jednání ministrů zemědělství Česka a Polska Petrem Bendlem a Stanislawem Kalembou.
Polská strana své výrobce i dál hájí. "Já si jsem jist, že české i polské potraviny plní evropské a světové standardy. Ukazatel globální kvality potravin říká, že Česká republika je na 23. místě a Polsko na 24. Oba naše státy jsou tak na vyšším místě než 100 jiných nejenom v Evropě, ale na celém světě," argumentoval Kalemba s tím, že polské potraviny splňují všechny podmínky evropských předpisů, co se bezpečnosti a kvality týče.
Ministři se dohodli na přísnější a detailnější kontrole. "Já jsem pana ministra informoval o tom, že nejsme spokojeni se situací na potravinovém trhu. Chceme udělat maximum pro to, aby se na trhu objevovalo více kvality. Mohli bychom využít například formu stáží našich inspektorů v Polsku a naopak," uvedl Bendl.
Podle Bendla je důležité sdílení informací v jednotlivých kauzách. "Dohodli jsme se, že dozorčí orgány veterinární služby a i jiné služby, které provádí dozor nad potravinami, budou spolupracovat na základě evropských legislativ a budou si průběžně předávat všechny informace," reagoval Kalemba.
Úřady chtějí zavést systém rychlého varování i průběžného informování dozorčích orgánů v Česku a v Polsku.
Čtvrtina nekvalitních potravin je z Poska
Podle prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana se pohybuje množství záchytů nekvalitního zboží z Polska řádově kolem 25 procent z celkového počtu případů.
Standardem je v zemích něco kolem 14 procent, Polsko má tak skoro dvakrát takový počet záchytů nekvalitního zboží. "A když se kontrolují výrobky Klasa, tak tam je záchyt řádově do jednoho procenta," uvedl Toman.
"Není divu, že všichni protestují, aby se sem polské potraviny nevozily. Nejlepší řešení by bylo, kdyby si Poláci zametli před vlastním prahem. Pokud sem budou dávat kvalitní výrobky, není důvod nikoho atakovat," doplnil šéf potravinářů.
Polská strana se proti kritice několikrát ohradila. Kvůli opakovaným problémům a vzájemné kritice mezi polskými a českými potravináři o kvalitu jejich výrobků se v pondělí schází ministr zemědělství Petr Bendl se svým polským protějškem Stanislawem Kalembou. Projednat mají posílení spolupráce při kontrole kvality a bezpečnosti potravin.
Začalo to technickou solí
Sérii zpráv o problematických polských potravinách započala loni v únoru takzvaná solná aféra. Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů v Polsku a zřejmě i do zahraničí.
Po opakovaných výzvách Polsko nakonec poskytlo Česku informace o sporných potravinách, u nichž existuje možnost, že by se dostaly do ČR. České ministerstvo zemědělství v aféře se solí podalo loni v srpnu trestní oznámení na neznámého pachatele. Česko-polský spor o technickou sůl se dostal i na evropskou půdu.
Začátkem roku 2012 zakázali veterináři prodej statisíců vajec z několika zásilek od polských firem, které chovají slepice v nepovolených menších klecích. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) také zakázala prodej polských kvašených okurek a kysaného zelí, které obsahovaly zakázanou kyselinu mravenčí.
Obchodníci i potravináři se bojí růstu nákupů v cizině. Naše potraviny jsou lepší, tvrdí - čtěte ZDE
Pověst polských potravin utrpěla i loni v březnu, kdy tamní policie zadržela desítky tun prášku ze sušených zkažených vajec. Prášek obsahoval několikasetnásobně více nebezpečných bakterií, než povolují normy. Na českém trhu byly podle SZPI prodávány suchary, které obsahovaly tuto závadnou vaječnou moučku.
Problémy byly v ČR rovněž s polským kakaem, které obsahovalo pouze 80 procent kakaa - zbývající část tvořila dřevitá hmota z drcených kakaových slupek. Loni v listopadu také veterináři stáhli z prodeje 12 tun zkaženého strojně odděleného masa z Polska.
Na český trh se dostalo koňské výsekové maso z Polska, obsahuje analgetika - čtěte ZDE
Letos se v tuzemsku objevily polské oplatky, které mohou obsahovat jed na potkany. Nedávno Státní veterinární správa (SVS) také oznámila, že má doklady o polském původu koňského výsekového masa, které obsahovalo fenylbutazon - analgetikum, které se nesmí dávat zvířatům určeným k lidské stravě.
Sporné potraviny z Polska se v Česku objevovaly i v minulých letech, na trh přišla například konzervovaná tresčí játra, která obsahovala dvojnásobné množství rakovinotvorných dioxinů a polychlorovaných bifenylů, než povoluje limit. SVS stahovala z obchodů rovněž kuřecí maso kvůli obsahu salmonel.
I Polsko zakázalo dovoz českých výrobků
Polsko (a Slovensko) naopak loni na podzim v souvislosti se sérií smrtelných otrav metanolem v Česku dočasně zakázalo dovoz tvrdého alkoholu původem z ČR. Na následky otravy nebezpečným alkoholem zemřelo v Polsku několik lidí. Skoro před dvěma týdny se dostalo české a slovenské drůbeží maso nakažené salmonelou do zpracovatelských závodů v polské Haliči, maso bylo Poláky zajištěno.
Polské velvyslanectví nedávno označilo kritiku kvality polských potravin z české strany za snahu vytlačit je z trhu a zvýšit na něm podíl českých výrobků. Proti tomu, že by v ČR byla vedena jakákoli "masivní kampaň" proti polským potravinám, o níž Poláci hovoří, se ale ohradilo české ministerstvo zahraničí. Podle mluvčí české diplomacie Johany Grohové jsou jednoznačnou prioritou hlavně kvalitní potraviny pro české občany.
Potraviny z Polska jsou žádané, protože jsou levné
/klikem na ikonu vstupte na profil/
"To nejlevnější potravinářské zboží, které tady je, přichází hlavně z Polska a tomu odpovídá i kvalita. Samozřejmě že se sem dováží v zájmu řetězců, které chtějí nakupovat co nejlevněji a s co největší marží prodat. To je přirozená záležitost, ale vznikají tím všechny tyto problémy. Český zákazník je velmi citlivý na cenu. Ale když se mu nabízí všechno levně, tak s tím jde dolů i kvalita," argumentoval Toman.
