5 odpovědí na evropskou kritiku Česka pohledem ekonoma Petra Zahradníka

Evropská komise zkritizovala Česko za to, že stále nemá zákon o státních úřednících i za způsob čerpání evropských dotací. Zároveň doporučila několik daňových změn - od snížení zdanění zaměstnanců, přes vyšší zdanění bydlení a dopravních prostředků, až po prodloužení věku odchodu do důchodu. Co z toho je správné a reálně?

"Ministerstvo financí v rámci stability podnikatelského prostředí do konce mandátu této vlády neplánuje výrazněji zasahovat do nastavení daňové politiky," okomentoval to mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Kalouskův úřad se chce zaměřit na hospodářský růst založený na "zdravých veřejných financích, jejichž schodek zůstane pod třemi procenty hrubého domácího produktu".

Příští týden ale zveřejní čeští statistici čísla o vývoji HDP za první kvartál a podle hlavního ekonoma společnosti Conseq Petra Zahradníka to bude "tragédie". Byl by proto ve snaze ministerstva udržet vývoj HDP "na uzdě" ještě velkorysejští. "Nelpěl bych tolik na zmiňovaných třech procentech, ale chápu, že ministerstvo financí v současnosti nic jiného asi ani říkat nemůže," komentuje to Zahradník.

Požadavek na efektivní státní správu

Personální fluktuaci lze vysvětlovat frázemi i výmluvami ale v tomto ohledu je text Evropské komise oprávněný. Personální nestabilita v jednáních s komisí je kritizována z její stany dlouhodobě. A naráží na pádné argumenty. Neplatí to nicméně pro nejvyšší úroveň - národní koordinátoři pro využívání evropských fondů se nasvých pozicích nemění tak často. O jednu i dvě úrovně níže ale už EU nenalézá stabilní partnery.

Částečně to může být spojeno i s politickými důvody. To souvisí s prvotní a povrchní myšlenkou, že fondy můžou být "dojnou krávou" i pro některé politické strany. Až tak jednoduché to ale není. Důvodem číslo dvě je špatná personální politika, resp jmenování nekompetentních lidí. Třetí důvod je ten, že sami lidé jsou motivování profesním postupem a řada z nich se chce dostat na pozice, ze kterých je v Evropě instruují, což se dá ale pochopit.

Chybějící protikorupční strategie

"Protikorupční" je docela modní slovo. Kdyby byla snaha EU směřována k severským zemím, mohlo by se jednat i o jistou proklamaci, v případě České republiky si ale opět myslím, že to má pádný základ. Potřeba "zavedení" protikorupčních postupů nicméně může být brána tak trochu jako "hraběcí rada". Je to mnohofaktorový jev, nelze jej řešit z jednoho místa. V této úrovni obecnosti má tedy Evropa pravdu, ale mohla by i naznačit/doporučit, jak to řešit.

V boji s korupcí by se nám asi víc než řeči hodila konkrétní pomoc zvenčí. Ono "venčí" ale musí být pregnantně pojmenováno, aby celá snaha nebyla na druhou starnu kontraproduktivní. Česká společnost je na všech úrovních parazitováním, přikrádáním a využíváním nezasloužených výhod prosáklá - když se to začne řešit z jednoho konce, není šance dospět ke konci druhému. Externí asistence, ale podotýkám k cíli mířící, by byla asi užitečná.

Sbližování míry zdanění OSVČ a zaměstnanců

K tomu by mělo dojít, ale pouze v případě, kdy OSVČ supluje zaměstnanecký poměr. Jde o okamžik, kdy má alespoň nějaké garance, že bude o jeho služby zájem. Status skutečných OSVČ je výrazně jiný v podobě vyšší nejistoty, zodpovědnosti... Je-li zaměstnanec více zdaněn, pobírá na druhou stranu sociální a zdravotní benefity. O co má OSVČ nižší daně, o to má vyšší riziko plynoucí z jeho práce. Současné daňové výhody jsou poměrně velkorysé, ale to nemusí být platné na vždy.

Pozoruji to i na vlastní zkušenosti - dříve jsem byl zaměstnanec, nyní jsem OSVČ. Ostatně test praxí je k nezaplacení. Před tím jsem také tíhl k názoru, že sbližování má smysl, nyní si po této zkušenosti myslím, že to smysl má, ale jen v případě, kdy se tím maskuje poměr, který by měl být jinak zaměstnanecký. Vytvoření speciálního OSVČ "podobného zaměstnanci" nicméně v praxi není možné. Chtělo by to (ještě před řešením této otázky) zjistit, kolik má jaká z těchto skupin (OSVČ-suplující a OSVČ-podnikatel) zastoupení.

Vyšší zdanění práce

To je asi oprávněná věc. Podle posledních dat Eurostatu jsme si kosmeticky polepšili ve směru, který Evropská komise navrhuje, ale pořád patříme mezi 3 až 4 země, kde je zdanění práce díky výši plateb na zdravotní a sociální zabezpečení v Evropě nejvyšší. Pohybujeme se v extrému - máme vysoké náklady spojené se zaměstnáváním a na druhou stranu po Bulharsku druhé nejnižší zdanění mzdy, resp. z příjmů fyzických osob.

Dokáži si představit sblížení těchto dvou věcí, případně využít model z Rakouska. Tam zavedli pravidlo, že platby na zdravotní a sociální zabezpečení jsou součástí daňového systému a jsou spojeny s progresí, to by mohlo být i naše řešení. Na druhou stranu Česká republika není v pozici Rakouska, tedy že by mohla nadměrným způsobem zvyšovat sazby u daní z příjmů.

Zdanění bydlení a dopravních prostředků

Tak to jsem příliš nepochopil. Kdyby tam bylo vyšší účinnost majetkových daní, tak možná, ale to zdaleka nezahrnuje jen bydlení, v tom případě bych to asi bral. Přímé zdanění bydlení by mohlo být dokonce vnímáno jako diskriminační. Britská majetková daň se ale na celkových výnosech z daní pohybuje už deseti procentech, u nás by se tomu musely přizpůsobit ostatní daňové položky.

Je-li současným cílem Česka být fiskálně disciplinovaný a současně prorůstový, pak je pro prvky zdanění majetku v České republice velký prostor, protože současný výnos je spíše symbolický. Vždy mne vezme čert, jak jsou to složitá daňová přiznání a když si s tím hraji celé odpoledne a pak zjistím, že mám platit 70 korun, tak bych... To jen pro ilustraci, jak je to pro nás v Česku teď významná daň.