Během několika dní narazil největší internetový prodejce Amazon podruhé na odpor českých obyvatel proti stavbě svých distribučních center. V úterý brněnští zastupitelé schválili usnesení, podle něhož bude mít nájemní smlouva a budoucí kupní smlouva odloženou účinnost a bude podmíněná výstavbou napojení na D1.
Komunikaci může podle platné legislativy nechat postavit pouze Ředitelství silnic a dálnic ČR. A to rozhodně nestihne termín, který si Amazon předsevzal - halu chce mít hotovou příští rok v září.
Proti výstavbě logistického centra firmy se postavili lidé ze sdružení Čisté Tuřany. Kromě nové silnice požadují zpracování studie vlivu na životní prostředí EIA.
Vlažného zájmu o investici v druhém největším městě republiky se snaží využít o osmdesát kilometrů východněji. Zlínským krajem zřizovaná a vlastněná firma Industry Servis ZK, která připravuje průmyslovou zónu v jedenáctitisícovém Holešově, se snaží přitáhnout amerického investora k sobě. "Jde o alternativu k záměru společnosti stavět v Brně," okomentoval snahu své společnosti výkonný ředitel Industry Servis ZK Jakub Černoch.
"O možnosti investovat v Holešově ví Amazon už od dubna. Tehdy nám odpověděli, že si vybrali jiné lokality. Nyní ji jako potenciálního investora oslovujeme znovu. Jde o záměr, který by do regionu mohl přinést tisíce pracovních míst," uvedl Černoch. Dodal, že dopis byl adresován řediteli Amazonu pro Evropu Timu Collinsovi.
Holešovská zóna měla být jedním z největších průmyslových parků v zemi, zatím v ní ale svůj závod postavila jediná firma. Základní infrastruktura zóny byla dokončena už v listopadu 2009. Investoři podle údajů hejtmanství měli vytvořit kolem 12 tisíc pracovních míst, přičemž s plným provozem se počítalo už od roku 2012.
Amazon ve svých zamýšlených projektech u Prahy a v Brně slibuje dva až pět tisícovek pracovních míst. To je ale v obou případech spjato se stavbou hal o rozloze třinácti fotbalových hřišť.
Na okraji Prahy a v Brně také příliš neslyší na vznik převážně nekvalifikovaných pracovních míst, která by částečně obsadili přespolní. I to se odrazilo na zatím negativních či zdrženlivých proklamacích a rozhodnutí obou samospráv.
I v Holešově se protestovalo proti průmyslové zóně
Podle místostarosty Holešova Jaroslava Chmelaře by město do příchodu Amazonu zasáhnout nemohlo. A to nezávisle na názorech městských radních či zastupitelů. "Protože průmyslová zóna je vlastnictvím kraje, my se do podoby jejího využití můžeme vyjadřovat pouze omezeně. Zasáhnout by pouze mohl náš stavební úřad, nikoli samospráva jako taková," řekl pro IHNED.cz Chmelař.
Přesto by to Amazon ani v Holešově neměl jednoduché. Chmelař totiž upozornil, že i v jeho městě jsou aktivní občanská sdružení, která se v minulosti proti průmyslové zóně stavěla.
Některým obyvatelům a ekologům, například sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko, se totiž nelíbí, že zóna, která vznikla na bývalém letišti, stojí na zdrojích pitné vody. "Pochybujeme o tom, že by jakákoliv solidní zahraniční firma, s ohleduplnou firemní kulturou, chtěla hazardovat se svými finančními prostředky či se vzácnými přírodními zdroji, na kterých závisí zdraví a existence desetitisíců obyvatel. To, že firma Amazon samotná neprojevila zájem o umístění v Holešově, pokládáme za projev zdravého selského rozumu," vyjádřil se pro IHNED.cz za občanské sdružení jeho předseda Zdeněk Krajcar.
Jedním z důvodů, proč jeho sdružení proti stávající Holešovské průmyslové zóně protestuje je i jeho nevhodná poloha. "Stojí na místě pro průmysl naprosto nevhodném, navíc vzdáleném od dálničního spojení se světem," říká o zóně Krajcar. A to je právě pravděpodobně faktor, který Amazon zváží nejdůkladněji.
Haly chtěl totiž mít u Brna a Prahy hlavně kvůli ideálnímu napojení na letiště. Pokud by plány Američanů v Česku úplně zkrachovaly, se zájmem se netají na Slovensku nebo v Rakousku.
Developerská společnost CTP, která má stavět halu Amazonu u Brna, totiž připustila, že právě Slovensko nebo Rakousko jsou možnou alternativou, jestli budou v Česku dál pokračovat průtahy.
