Co opravdu přineslo šrotovné? Stabilizaci prodejů ano, ekologický přínos je sporný

Během poslední finanční a ekonomické krize zavedlo několik vlád takzvané šrotovné. Populární byl tento krok zejména v Evropě, kde se vlády snažily o boj s prudce klesající poptávkou po automobilech a zároveň se snažily o podporu prodeje vozů s nižšími emisemi CO2.

Efektivita šrotovného zůstává stále otevřená.

Poslední studie z USA, kde program dosáhl výše 2,85 miliardy dolarů a trval pouhý měsíc, tvrdí, že co se týče prodejů vozů, můžeme vysledovat určitý krátkodobý efekt, který ale s časem mizí. A i přínosy v oblasti životního prostředí jsou pak podle studie minimální.

Patria doporučuje

Proč se nikdo nehrne do výroby samořídících aut?

Deset trendů, které nenápadně mění svět

Soumrak luxusních vozů? BMW omlouvá slabší výsledky investicemi, Porsche 74% propad zisku jednorázovými vlivy – čtěte ZDE

V Evropě měl program šrotovného obvykle delší životnost a rozlišit můžeme program cílený a necílený.

Ten první, který použila Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko, se týkal pouze určitého druhu vozů, které bylo možno koupit (podmínky se vztahovaly hlavně k emisím).

Necílený program pak žádná omezení nestanovil a přistoupilo k němu Německo, Velká Británie a Nizozemsko.

Analýza prodeje automobilů v evropských zemích ukazuje, že šrotovné mělo na tyto prodeje silný stabilizační efekt. V krizovém roce 2009 zabránilo poklesu prodejů o dalších 15,9 %. Nejsilnější byl vliv šrotovného v zemích, které použily program cílený.

Tam by bez tohoto programu prodej vozů poklesl o dalších 17,4 %. Mezi jednotlivými zeměmi jsou ale patrné rozdíly. Například v Německu bylo zamezeno dalšímu propadu prodejů o 17,6 %, ve Velké Británii o 13,3 % a v Nizozemsku jen o 4,4 %.

Naopak ve Španělsku byl efekt silný, protože šrotovné zamezilo dalšímu propadu prodejů o 20,3 %. Překvapivé může být to, že země, které použily cílený program, neochránily domácí výrobce více než země s programem necíleným.

Například Francie, která použila program cílený, zaznamenala o něco horší vliv na prodeje domácích značek než značek zahraničních. V Německu zase vidíme opak.