I banky dělají chyby. Vydělal jsem na jejich neschopnosti, tvrdí Jaroslav Brzoň

Je rok 2006, trhy směřují pěkně vzhůru, nikdo nemá tušení, že za dva roky vypukne krize. V kanceláři Jaroslava Brzoně je veselo, protože Jaroslav popáté vydělal na chybě banky. Marketingová akce ABN Amro, která má přilákat obchodníky na mimoburzovní trh OTC, mu udělala mimořádnou radost.

Na základě toho, že dostane finanční bonus za nákup mimo burzu, může cenný papír okamžitě prodat na frankfurtské burze a vydělá zhruba 1,5 procenta na každém obchodu.

„To byla moje úplně první investice, která nenesla žádné riziko, a člověk to mohl udělat i několikrát za den. Zisky byly až devět procent denně, a jelikož to banka odhalila až po více než půl roce, přineslo mi to dostatek kapitálu na rozjezd vlastní firmy. Bylo to jako sázet na zápasy po jejich odehrání. Člověk nemohl prohrát,“ říká Jaroslav Brzoň, současný majitel poradenské společnosti BBI, který díky chybám bank opustil zaměstnání u české pobočky Citibank. Na základě takto vydělaných peněz se mohl začít starat o své klienty. A mohl dělat šéfa sám sobě.

Další příležitost, kdy banky dělaly velké chyby, přinesla finanční krize. Na konci roku 2008 totiž všichni panikařili. Banky si potřebovaly udržet peníze svých klientů kvůli plnění zpřísněných limitů kapitálové přiměřenosti, a tak dávaly na podporu obchodování investičních certifikátů nesmyslné garance. Konkrétně Merryll Lynch garantovala odkoupení 100 procent ceny certifikátu o čtyři roky dříve, než byla jeho splatnost. A to v době výprodejů, kdy stál jen necelých 78 procent původní ceny.

Tehdy podle Brzoně stačilo počkat maximálně devět měsíců, aby člověk inkasoval garantovaných 29 procent. „V té době jsme využívali banky, protože ony nutně potřebovaly krátkodobý kapitál a bránily se výprodejům často dosti nešťastným způsobem. To přinášelo nové příležitosti jako třeba nákup ruského indexu od banky BNP Paribas. Banka ho prodávala za polovinu a po odrazu trhů ode dna jsme realizovali během půl roku i čtyřnásobné zisky,“ upřesňuje Brzoň.

Dnes už dělají banky chyb méně. Oceňování investičních nástrojů je určováno matematickými modely, a ty ve finále ještě kontroluje několikačlenný tým investičních specialistů. I přesto se ale dá nalézt jehla v kupce sena. Investičních certifikátů, které vydávají velké bankovní domy, je aktuálně na trhu více než milion, a to vytváří obrovskou nabídku těchto cenných papírů.

„Další špatně oceněné certifikáty pocházely například z dílny švédské SEB banky. Šlo o investici, jež byla chybně naceněna, a přinášela tím pádem jistý výnos 17 procent. Nebo garantovaný certifikát na zlato od banky RBS, který díky chybě banky nabízel šestiprocentní garantovaný výnos při pouhé půlroční splatnosti, a mohl bych pokračovat dále se špatně oceněnými express certifikáty na vybrané akcie od Credit Suisse či Deutsche Bank,“ doplňuje Brzoň.

„Dnes už to ale není lehké, nemůžete na tom vydělávat tak jako dřív. Banky změnily regulaci a do 24 hodin od nákupu vám můžou vaši investici stornovat, a to i při nákupu na burze. Nemůžete tak tyto certifikáty nakupovat ve velkém, protože toho si někdo z banky hned všimne, vaši investici stornují a nechají certifikát přepočítat. Musíte být proto nenápadní a nakupovat postupně, zhruba v řádu desítek tisíc eur denně, pak si vás nikdo nemusí všimnout poměrně dlouho a máte vyhráno,“ uzavírá.