Brno schválilo prodej pozemků pro Amazon. Investor o ně přitom už nestojí

Po trojím odmítnutí brněnští zastupitelé docílili těsné většiny a na svém úterním zasedání schválili dodatek ke smlouvě, který umožňuje prodej pozemků v jihobrněnské průmyslové zóně Černovické terasy, na kterých původně chtěla americká společnost Amazon postavit obří logistické centrum. Pro hlasovalo 28 zastupitelů. Nadpoloviční většina v 55členném brněnském zastupitelstvu je právě 28 hlasů.

Současné hlasování tak schválilo podmínky prodeje pozemku pro developera CTP Invest. Zda na něm ale vyroste opravdu centrum Amazonu, bude ještě záležet na dvou velmi podstatných věcech. Jednak bude muset Amazon projevit o pozemek zájem, který již dle oficiálního vyjádření ztratil.

Zároveň budou muset ještě zastupitelé na jednom z příštích zasedání schválit změnu územního plánu, tak aby mohlo na pozemcích v Černovických terasách vyrůst logistické centrum. Právě tím, že by bylo nutné o investici ještě vícekrát hlasovat, odůvodnil manažer Amazonu Tim Collins, proč o tuto lokalitu firma ztratila zájem. 

Podle jednoho z nejhlasitějších odpůrců projektu v současné podobě, radního za ODS Libora Šťástky, bude ale právě tento krok ještě problémem. "Samotná změna územního plánu podle toho, jak dlouhodobě vystupují jednotlivé strany, neprojde. Tudíž stavební úřad nebude moci vydat stavební povolení, a tím pádem investor nebude moci stavět," řekl po hlasování Šťástka, který předtím v rozpravě několikrát označil hlasování za zbytečné i kvůli tomu, že Amazon podle něj již celou brněnskou záležitost uzavřel.

Opačného názoru je ale ředitel developerské společnosti CTP Invest Remon Vos. "Dnes došlo k pozitivnímu rozhodnutí, které budeme ihned tlumočit našim partnerům z Amazonu," řekl Vos po hlasování. Veřejné odmítnutí Amazonu podle něj není stále definitivní. "Dokud nepodepíše s někým jiným, je tu stále velmi velká šance, že půjde do Brna, které si pro mnoho důvodů už loni vybral z více možností," řekl Vos a dodal, že pokud nyní všechny záležitosti vyjdou podle plánu, mohla by hala stát v roce 2015.

"Vzhledem k předchozím rozhodnutím brněnských zastupitelů o naší původní investici, která plně respektujeme, jsme se rozhodli rozšířit oblast hledání vhodných lokací do celého regionu střední a východní Evropy. Dokud nebude tento proces plně dokončen, bohužel k tomuto nemůžeme poskytnout více informací," uvedla Anette Nachbar, tisková mluvčí společnosti Amazon.

Novinkou, kterou v úterý zastupitelé schválili, bylo také to, že developer CTP bere na vědomí, že je ještě třeba změnit územní plán, a pokud nastanou v tomto směru komplikace, nebude se právně bránit.  

Amazon: Spletitá cesta zboží k zákazníkovi

Dalších 10
fotografií

Kladný výsledek hlasování přišel až poté, co zastupitelé návrh již třikrát v různých variantách odmítli. Naposledy v březnu. Poté po dlouhých měsících veřejně vystoupil manažer americké společnosti Tim Collins a řekl novinářům, že Amazon respektuje zamítavý názor brněnských zastupitelů a svou investici bude směřovat do jiných lokalit ve střední Evropě.

Ani po tomto prohlášení se ale hráči, kteří chtěli investici v Brně, nevzdali. Šlo hlavně o brněnskou koaliční ČSSD (která ale třikrát narazila při hlasování na nesouhlas zbytku zastupitelstva) a developera CTP, který měl pozemek a logistické centrum pro Amazon připravit. 

Brněnští radní i přes verbální odmítnutí představiteli Amazonu opět zařadili bod o hlasování o dodatku do programu úterního zasedání zastupitelstva. Náměstek primátora pro majetek Oliver Pospíšil (ČSSD) to vysvětloval jako vstřícný krok, kterým by Brno naznačilo, že o investici dále stojí. Developer CTP také nadále pokračoval ve výkupu pozemků pro budoucí dálniční sjezd, což byla podle (neschváleného) návrhu jedna z podmínek pro prodej samotných pozemků pro stavbu logistického centra.   

Pracovní místa versus dopravní zácpy

Pokud by byly naplněny i tyto podmínky, měl by Amazon volnou cestu k tomu, aby postavil na Černovických terasách logistické centrum o rozloze 95 tisíc metrů čtverečních (13 fotbalových hřišť). Pro Amazon by to znamenalo investici 2,7 miliardy korun a pro Brno v průměru 1500-2000 pracovních míst. Jen za pozemky a kompenzace by město Brno obdrželo 300 milionů korun.

Na druhou stranu kritici vyčítají, že kvalita pracovních míst ve skladu není velká. Zároveň se obyvatelé jihobrněnských městských částí Slatina a Tuřany obávají, že postavení skladu v sousedství zhorší již tak špatnou dopravní situaci. Doprava vadí i tamním politikům, což může představovat problém při nutné změně územního plánu. 

I to bylo jedním z důvodů, proč v brněnském zastupitelstvu už třikrát záměr neprošel. Pokaždé z jiných důvodů. Nejprve bylo v lednu hlasování odloženo, poté v únoru zdůvodňovali zastupitelé odmítnuti kvůli nedostatečným zárukám ohledně stavby potřebného dálničního sjezdu. Poté developer CTP přistoupil na kompromis a do dopravní stavby Ředitelství silnic a dálnic se sám finančně zainteresoval slibem na výkup pozemků pod ním. Na posledním, březnovém hlasování, chyběly tři hlasy, aby záměr prošel. Tentokrát vadila odpůrcům nutná změna územního plánu.