Zloději ve firmách nejsou výjimkou, setkává se s nimi každý druhý zaměstnavatel

Největším problémem, který řeší téměř každá druhá firma, je zpronevěra neboli krádež majetku. Více než třetina se pak potýká se střetem zájmů. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti ve střední a východní Evropě, která se zaměřila právě na vyhodnocení efektivity řízení rizik podvodného jednání ve stovce společností regionu CEE.

"V Česku patří mezi podvodným jednáním nejvíce ohrožené subjekty banky a pojišťovny, ale také sektor výroby a stavebnictví," říká Maroš Holodňák, ředitel oddělení Forenzních služeb společnosti KPMG Česká republika. Z průzkumu KPMG dále vyplývá, že firemní opatření na detekci a prevenci těchto jednání jsou nedostatečná a neefektivní.

Nejčastějším přečinem, s nímž se potýká 40 procent firem, je zpronevěra majetku. Podvodná jednání se však neomezují jen na řadové zaměstnance a hmotný majetek společnosti. Mezi časté problémy patří také střet zájmů, se kterým se setkala více než třetina firem (37 procent).

Střet zájmů u klíčových zaměstnanců

Typickým příkladem střetu zájmů v ČR je dle šetření KPMG případ, kde vedoucí zaměstnanec, který je majetkově nebo personálně spřízněn s dodavatelem, schvaluje nákupní transakce od tohoto dodavatele za podmínek, které zvýhodňují dodavatele a zároveň poškozují společnost.

"Jeden z klientů nás například požádal, abychom prošetřili případ podezření ze střetu zájmů u člena vedení dceřiné společnosti. Naše šetření skutečnost nejen potvrdilo, ale navíc prokázalo, že dotyčný propojení aktivně využíval k vlastnímu obohacování. Škoda na uzavřených nadhodnocených zakázkách nakonec představovala stovky tisíc eur," uvádí Holodňák.

Přitom by stačilo, aby společnost důkladně prověřovala vztahy mezi klíčovými zaměstnanci a dodavateli. "Takové chování by mělo být ve větších společnostech zcela samozřejmé, ušetří mnoho starostí a finančních výdajů," konstatuje Holodňák.