Zabavovat nelegální majetek zdaněním? To nejde, říká Babišova náměstkyně

Simona Hornochová téměř dvacet let radila českým firmám a podnikatelům, jak platit daně, resp. jak neplatit víc, než je nutné. Jako náměstkyně ministra financí teď vymýšlí, jak zabavit peníze či majetek těm, kteří oficiálně vydělávají málo a vedle toho si pořizují drahá auta, luxusní domy či podíly ve firmách za desítky nebo stovky milionů.

"Přikláním se k tomu, aby odčerpávání nelegálně nabytého majetku probíhalo nikoli zdaněním, ale formou zvláštního soudního řízení," vysvětluje jednačtyřicetiletá ekonomka.

Její tým spolu s kolegy z ministerstva spravedlnosti sepsal o prokazování původu majetku analýzu, kterou minulý týden začala už projednávat vláda. Ta také nakonec rozhodne, kterou cestou se půjde.

Aby se použilo zdanění, prosazuje hlavně část ČSSD. A má překvapivou podporu i v Andreji Babišovi. Podle Hornochové to ale v podstatě nejde, resp. ne v takové míře, jak si politici představují. "Řídilo by se to parametry daně z příjmů, takže bychom mohli odebrat řádově dvacet procent hodnoty majetku, u kterého by subjekt neuměl vysvětlit, kde k němu přišel," říká bývalá manažerka poradenské společnosti EY.

Politici přitom prohlašují, že by mělo dojít až na stoprocentní zdanění. Něco takového ale podle Hornochové neprojde přes Nejvyšší správní soud, který už prý úřadu naznačil, že druhá, zvýšená sazba na majetek s neprokázaným původem nemá šanci. Daň totiž z principu není sankce.

"Finanční správa zároveň nerozhodne, co je a co není legální z hlediska nabytí majetku, to není její pravomoc. Z pohledu berních úředníků by šlo vždy jen o nepřiznaný majetek, respektive příjem, který se prostě zdaní," tvrdí.

Dalším úskalím je čas – doměřit někomu zpětně daň jde jen tři roky dozadu. A zvýšit tuto hranici třeba na pět let by také nebylo řešením: "Obecně by si všechny firmy, všichni poplatníci museli uchovávat doklady o příjmech déle než teď, což by vyvolalo nevoli." Navíc, u daňových řízení je důkazní břemeno na poplatníkovi, ne na státu, proto nemůže být lhůta pro stanovení daně příliš dlouhá.

"V diskusích s Nejvyšším správním soudem nám vyšlo, že kdybychom tu lhůtu moc natahovali, přijde judikát, že důkazní břemeno se má otočit na stát," doplňuje brněnská rodačka.

Není jiná než soudní cesta

Jinými slovy, Hornochová je přesvědčená, že pokud chce vláda účinně potrestat ty, kteří mají velký nepoměr mezi příjmy a svým majetkem, a tento majetek jim zcela nebo zčásti zabavit, není jiná než soudní cesta.

Ta by fungovala tak, že celníci či daňoví kontroloři by shromáždili podklady k případné žalobě. Tu by pak podal k soudu buď státní zástupce, nebo třeba právník Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. A pokud by ji soud přijal, bylo by na viníkovi, aby prokázal, že si skutečně na svůj majetek vydělal. Na rozdíl od trestního práva by bylo důkazní břemeno na obžalovaném a je otázkou, zda by to povolil Ústavní soud.

"Vymýšlíme zde něco úplně nového, co ve světě v podstatě není," připouští Hornochová, že i soudní varianta má svá úskalí. Přesně na Ústavní soud totiž narazil podobný zákon i na Slovensku.