Devátý bod z nejdražších manažerských chyb: Neschopnost vytvořit tým

Hovořit o týmové práci lze tehdy, je-li skupina vzájemně spolupracujících osob spojená společným cílem, společnou zainteresovaností a odpovědností, vzájemnou důvěrou i společně přijatými pravidly vzájemné spolupráce. Často je pro ni charakteristické i to, že osoby, které skupinu tvoří, jejich společná práce baví. 

Týmová práce představuje v řadě situací způsob, jak výkon pracovních skupin zvýšit – jak posílit jejich soudržnost nebo vzájemnou součinnost, zrychlit komunikaci, zdokonalit rozhodování, zvýšit iniciativu i dosáhnout vyšší spokojenosti zaměstnanců. 

Vytváření a vedení týmů a využívání předností týmové prácepředstavuje proto důležitou součást manažerských schopností. Týkají se jak schopnosti vytvořit soudržný manažerský tým, tak i schopnosti vytvářet a využívat výkonné týmy ve výrobě či prodeji při navrhování a zavádění nových výrobků, při analýze a hodnocení podnikových procesů,  provádění změn apod. 

Tato schopnost není zdaleka samozřejmá a pracovní skupina se týmem nestává automaticky. Některým skupinám se v důsledku špatného řízení nebo nevhodného složení nepodaří dosáhnout atmosféry a produktivity týmu nikdy. 

Proč je tato chyba drahá 

Týmová práce je v řadě situací žádoucí a v některých nezbytná. Nezbytná je tam, kde tým byl vytvořen záměrně k vykonání úkolu nebo nalezení řešení, které přesahuje možnosti úkoly jednotlivých organizačních útvarů a předpokládá spolupráci osob s různou specializací či profesními znalostmi, zpravidla z různých částí organizace.  

Nutná je však i v případech manažerských týmů, jejichž členové by měli být schopni oprostit se od úzkého sledování zájmů organizační útvarů, které vedou, případně svých zájmů osobních, a spolupracovat pro dosažení zájmů podniku jako celku. 

Žádoucí je týmová spolupráce tam, kde lidé pracující v týmech dosahují lepších výsledků nežli jednotlivci, kteří pracují samostatně. To je především tam, kde týmová práce umožňuje zrychlit spolupráci, usnadnit komunikaci, posílit zastupitelnost (a tím, například, i zákaznickou orientaci), ale i výšit odpovědnost.

 Týmovou práci nelze uplatnit vždy. Tam, kde je týmová práce nezbytná nebo kde může zvýšit produktivitu a/nebo snížit náklady, je však neschopnost nebo neochota vytvářet týmy drahá. V případě manažerských „týmů“ může neschopnost vytvořit skupinu osob táhnoucích za jeden provaz být pro podnik osudná. V řadě dalších oblastí může neochota k týmové práci zbytečně snižovat pružnost organizace, brzdit spolupráci, zhoršovat kvalitu nalezených řešení či oslabovat iniciativu a motivaci.   

Co tým odlišuje 

Ve srovnání s běžnou skupinou zaměstnanců přebírá tým některé úlohy, které jsou v rámci tradičního řízení vyhrazeny manažerovi. Jde především o spoluúčast členů týmu na rozhodování, a to zejména při rozdělení pracovních úkolů a koordinaci práce jeho členů. Tým proto vyžaduje odlišný způsob řízení: vedle společného cíle a vzájemné důvěry je jeho předpokladem především jistá míra autonomie při provádění práce,

Členové týmu se na jeho rozhodování většinou podílí společně a jeho rozhodnutí mohou být přijímána i formou konsensu, případně hlasování. V rámci týmu existuje zastupitelnost jeho členů a tým by měl potlačit soutěžení jednotlivých osob: jeho soutěžení se zpravidla obrací směrem navenek. Vnitřní uspořádání týmu není hierarchické (což by mělo platit i tehdy, jsou do něj jmenovány osoby zastávající v podniku hierarchicky různá postavení, např. u projektových týmů) a týmy jsou většinou tvořeny osobami s různými odbornými a osobními předpoklady, schopnými zastávat odlišné týmové role. 

Od běžných skupin se tým odlišuje i tím, že podporuje rozdíly mezi členy a nepotlačuje názorové rozdíly mezi nimi. Lidé, kteří v týmu pracují, by však současně měli svému oboru dostatečně dobře rozumět, aby věděli, jak postupovat i bez podpory managementu. Týmy většinou snadněji vznikají z menších skupin, nejlépe v rozsahu 6 až 10 osob. 

Vedení týmu 

Tým je jako celek podřízen manažerovi, vedení týmu však může fungovat dvěma hlavními způsoby. Buď tak, že manažer se práce týmu přímo účastní, funguje však jako jeden z jeho rovnoprávných členů, tj. jako jeho vedoucí. Nebo tak, že vedení týmu je úkolem jeho vedoucího, kterým se stává jeden ze členů týmu (může být stanoven manažerem nebo být členy týmu zvolen, případně se může měnit s ohledem na povahu úkolů, které tým řeší). Manažer v tomto případě do řízení týmu bezprostředně nezasahuje a vůči týmu působí spíše jako kouč. 

Vedoucí týmu ustanovený manažerem nebo zvolený jeho členy zpravidla není disciplinárním nadřízeným členů týmu, může však získat oprávnění vydávat pracovní pokyny jeho jménem. K hlavním úkolům vedoucího týmu patří

• sledovat, zda se práce týmu nevzdaluje od jeho cíle,
•  snažit se o to, aby se všichni členové týmu cítili jeho součástí a měli v týmu svou roli,
• kontrolovat dodržování pravidel týmu a iniciovat občasné sebehodnocení způsobu, jak tým pracuje
•  podporovat otázky a odlišné pohledy na věc. Nejlepší rozhodnutí přicházejí zpravidla díky shromáždění odlišných pohledů,
• hledat možnosti, jak posílit spoluúčast osob na rozhodování týmu,
• sledovat vztahy v týmu, řešit problémy a destruktivní konfliktymezi členy týmu,
•  rozdělovat uznánímezi jednotlivé členy týmu,
•  upozorňovat na úspěchy týmu, tj. i drobné úspěchy týmu společně odpovídajícím způsobem oslavit.