Pošta požaduje za ztrátové služby 1,7 miliardy korun. Platit mají soukromé firmy

Firmy, které doručují listovní zásilky a malé balíky, a tím konkurují státní České poště, zřejmě budou muset doplácet na její hospodaření stovky milionů korun.

Česká pošta už totiž vyčíslila, kolik tratí tím, že musí ze zákona provozovat pobočky i v odlehlých místech nebo poskytovat občanům takové služby, které jí nepřinášejí zisk.

Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ) předala ve středu vyúčtování, v němž jako kompenzaci za rok 2013 požaduje 1,7 miliardy korun. HN to potvrdila mluvčí pošty Marta Selicharová.

Do kompenzačního fondu mají podle zákona kromě samotné pošty přispívat také všichni větší provozovatelé poštovních služeb, kterým se v roce 2013 otevřel trh. Podílet se mají poměrnou částkou, která odpovídá jejich obratu na tomto trhu. Kompenzační fond letos teprve vznikne, firmy budou platit vůbec poprvé.

ČTÚ by měl nyní požadovanou sumu přezkoumat a rozhodnout, které firmy by měly platit a kolik peněz.

"V tuto chvíli není možné předjímat výsledek ověřování a vyjadřovat se k tomu, zda lze považovat částku za adekvátní. Jedná se o první žádost o úhradu, a ČTÚ tedy nemá žádné srovnání," řekla Tereza Špinková z tiskového oddělení úřadu.

Podle neoficiálních informací HN se bude úřad snažit částku rozporovat. Výsledná suma by se mohla snížit až na polovinu. I potom by nicméně povinnost platit firmy výrazně zatížila.

Podle odhadů České pošty připadne zhruba 80 procent sumy právě na poštu a na soukromé firmy by zbyla jen pětina částky. I tak by to ale bylo 340 milionů korun.

Například firmě DPD hrozí, že by se na kompenzacích mohla podílet až 80 miliony korun, což odpovídá zhruba dvěma třetinám ročního zisku. "Považuji to za totální nesmysl a nemám slov, která by to okomentovala," řekl generální ředitel DPD Daniel Mareš.

V podobném duchu reagoval i ředitel největšího konkurenta České pošty, společnosti Mediaservis, Martin Dzúr. "Poštou vyčíslené náklady nám přijdou neúměrné. Pokud bychom museli platit desítky, nebo dokonce stovky tisíc korun, zůstala by pošta na trhu opět sama," reagoval Dzúr s tím, že platit jakožto ztrátový podnik firmě, která vykazuje zisk, mu přijde nesmyslné.

Navíc Česká pošta podle oslovených firem zatím konkurentům nezpřístupnila síť dodávacích schránek, P. O. Boxy a data, což byla jedna z podmínek liberalizace trhu. Díky tomu má výhodnější postavení než ostatní firmy.

Firmy se brání, neposkytnou údaje

Podle ČTÚ musí do fondu platit i společnosti, které služby poskytovaly, i když nebyly oficiálně registrovány. Jenže k provozování poštovní služby se za loňský rok dobrovolně přihlásilo jen 16 firem. S ostatními vede ČTÚ spory.

Například firma DPD se na popud ČTÚ registrovala až v roce 2014. "Úřad se přesto domnívá, že se na nás povinnost bude vztahovat už pro loňský rok. S tím my ale nesouhlasíme," říká Daniel Mareš z DPD.

Firma proto odmítá úřadu poskytnout údaje o svém obratu za loňský rok, kdy ještě nebyla registrována. Pokud údaje nedodá, ČTÚ nebude mít podle čeho spočítat povinný příspěvek do fondu.

Platit do fondu odmítají ale také společnosti, které se u telekomunikačního úřadu registrovaly. "Nevidíme důvod, proč by měli konkurenti České poště jakkoli přispívat," ohradil se ředitel letákové jedničky České distribuční Petr Sikora. Pokud bude firma úřadem k úhradě jakékoli částky vyzvána, hodlá se bránit soudní cestou. Stejný postup plánuje rovněž Mediaservis.

V budoucnu by mohl problém se ztrátami pošty pomoci vyřešit stát. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) totiž už na podzim navrhne změnu legislativy. Podle ní by mohl stát poště přispívat zhruba miliardou korun ročně. S konkrétním návrhem chce přijít na podzim.

V Evropě není systém kompenzace takzvané univerzální služby nijak neobvyklý.

Soukromé firmy přispívají na poštovní služby například v Belgii, Norsku, Francii nebo na Slovensku.

Slovensko liberalizovalo trh s poštovními službami už v roce 2012. Tamní telekomunikační úřad vyčíslil v tomto roce ztrátu z provozování univerzální poštovní služby na 12,1 milionu eur, Slovenské poště šlo tedy v přepočtu 335 milionů korun. Za loňský rok pak navrhuje kompenzaci ve výši 7,2 milionu eur – asi 190,4 milionu korun. Na kompenzaci se na Slovensku podílí kromě pěti soukromých poskytovatelů také stát, a to částkou 8,6 milionu eur.