Průmysl v eurozóně rostl nejpomaleji za více než rok. Tlumí ho napětí na Ukrajině

Aktivita v průmyslovém sektoru eurozóny v srpnu zpomalila tempo růstu na nejnižší úroveň za více než rok. Nových zakázek ubylo a továrny v době rostoucího napětí kvůli Ukrajině narážely na problémy. Ukázaly to konečné výsledky průzkumu mezi nákupními manažery, které v pondělí zveřejnila konzultační společnost Markit. Výsledek je však lepší, než naznačovaly první odhady.

Index nákupních manažerů (PMI) pro zpracovatelský sektor eurozóny v srpnu klesl na 50,7 bodu z červencových 51,8 bodu. Čtrnáctý měsíc v řadě se sice udržel nad úrovní 50 bodů, která odděluje růst od poklesu, dosáhl ale nejnižší úrovně za rok a jeden měsíc.

Dílčí index pro výrobu klesl na 51,0 bodu z předchozích 52,7 bodu. Dosáhl nejnižší hodnoty za 14 měsíců, stále však byl vyšší než původní rychlý odhad.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se v poslední době zhoršuje a hrozí, že by mohlo poškodit ekonomické oživení v eurozóně. Evropská unie na konci července na Rusko kvůli Ukrajině poprvé uvalila ekonomické sankce.

"Ačkoli nějaký růst je lepší než žádný, brzdný účinek rostoucí ekonomické a geopolitické nejistoty na výrobce začíná být patrnější," sdělil podle agentury Reuters ekonom společnosti Markit Rob Dobson.

Index PMI pro Německo, tedy největší ekonomiku eurozóny a největšího obchodního partnera Ruska v Evropské unii, klesl na 51,1 bodu. Dostal se tak nejníže za 11 měsíců. Skutečné starosti ale podle Dobsona dělá Francie, což je druhá největší ekonomika měnové unie.

PMI pro francouzský průmysl klesl na 46,9 bodu, a vykázal tak nejhorší výsledek za 15 měsíců. Itálie, třetí největší ekonomika eurozóny, sklouzla ze solidní expanze do stagnace.

O možných dalších krocích na podporu evropské ekonomiky bude ve čtvrtek jednat Evropská centrální banka. Ekonomové ale změnu její měnové politiky tentokrát nečekají.