Evropská centrální banka nečekaně snížila úrokové sazby na nová rekordní minima

Evropská centrální banka ve čtvrtek nečekaně snížila svou základní úrokovou sazbu na nové rekordní minimum 0,05 procenta z dosavadní úrovně 0,15 procenta.

Depozitní sazbu, za niž si u ní krátkodobě ukládají peníze komerční banky, navíc srazila hlouběji do záporného pásma.

Banka chce snížením úroků, od nichž se odvíjejí úvěrové náklady v eurozóně, podpořit slábnoucí ekonomiku a zabránit propadu do deflace.

Další snížení sazeb finanční trhy už nečekaly, protože šéf ECB Mario Draghi po červnovém posunutí základní sazby na nové minimum a také po přesunu depozitní sazby do záporného pásma řekl, že v sazbách "jsme z praktických hledisek na dolní hranici".

Trh naopak čekal, že Draghi pak na následné tiskové konferenci ohlásí nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny. ECB se dostala pod silný tlak na takový zákrok, když Draghi minulý měsíc prohlásil, že inflační očekávaní dál klesají a že ECB proti tomu zasáhne "všemi dostupnými nástroji".

Meziroční míra inflace v eurozóně v srpnu klesla na nové pětileté minimum 0,3 procenta. Je už hluboko pod cílovou úrovní dvou procent i pod úrovní jednoho procenta, kterou ECB označuje za "nebezpečnou zónu".

Ekonomický růst v zemích eurozóny se navíc v letošním druhém čtvrtletí zastavil vlivem poklesu německé ekonomiky a pokračující stagnace ve Francii.

ECB snížila depozitní sazbu na minus 0,2 procenta z minus 0,1 procenta. Rovněž snížila krajní zápůjční sazbu, za niž si od ní komerční banky půjčují nouzové úvěry, na 0,30 procenta.

Očekávání zásahu zvýšil sám Draghi, když se před dvěma týdny na konferenci centrálních bankéřů v americkém Jackson Hole odchýlil od připraveného projevu a řekl, že inflační očekávání "vykazují výrazný pokles". ECB proto podle něj "využije všech dostupných nástrojů", aby tak zajistila cenovou stabilitu.

Bylo to mnohem důraznější vyjádření než jeho slova z minulého zasedání ECB z počátku srpna. "Draghi zvýšil očekávání, že ECB je připravena znovu zasáhnout," řekl agentuře Reuters ekonom Nick Matthews z japonské banky Nomura.

Podle informovaných zdrojů měla bankovní rada ve čtvrtek na stole návrh na spuštění programu nákupů cenných papírů vytvořených z bankovních úvěrů (ABS) a odkupů krytých dluhopisů v hodnotě až 500 miliard eur.

Nákupy dluhopisů a dalších aktiv jsou nejúčinnějším nástrojem, který může ECB použít. Tyto nákupy používají po poslední recesi na konci minulého desetiletí k podpoře ekonomiky i centrální banky USA nebo Japonska.

Namísto státních dluhopisů, které vesměs skupuje americký Fed, bude ale pro ECB mnohem snadnější odkupovat od bank balíky firemních nebo hypotečních úvěrů.

Euro prudce klesá

Euro po rozhodnutí ECB na devizových trzích prudce oslabuje. K dolaru se dostalo nejníže za posledních 14 měsíců a ke švýcarskému franku pak spadlo na nejnižší úroveň za téměř dva roky.

Euro k dolaru krátce po oznámení centrální banky spadlo až na 1,2997 USD, a poprvé od loňského července se tak dostalo pod 1,30 USD. To je nyní klíčová technická hranice odporu. Později euro ztrátu prohloubilo a vykazovalo pokles o 1,4 procenta na 1,2971 USD.

Vůči franku euro kleslo až na 1,2045 CHF, což bylo nejníže od listopadu 2012. Ztráty ale následně zmírnilo.

Ceny ropy oslabují

Světové ceny ropy po středečním prudkém oživení oslabují. Podkopal je silný růst kurzu dolaru proti euru.

Severomořská ropa Brent ve čtvrtek kolem 17:10 SELČ ztrácela 40 centů na 102,38 USD za barel. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek ztrácela 80 centů na 94,75 USD.

Evropské akcie vystoupily na maximum za šest a půl roku

Americké akcie si po krocích ECB drží solidní zisky. Dow Jonesův index, který zahrnuje 30 předních podniků v USA, vykazoval kolem poledne newyorského času (18:00 SELČ) růst o 0,3 procenta na 17.128 bodů. Širší index S&P 500 rostl o 0,3 procenta a pohyboval se kolem 2007 bodů, index technologického trhu Nasdaq Composite přidával 0,4 procenta na 4590 bodů.

Západoevropské akcie reagovaly na kroky ECB prudkým vzestupem. Jejich index se vyhoupl na maximum za šest a půl roku, tedy od počátku minulé ekonomické recese.

Široký západoevropský index FTSEurofirst 300 posílil o 1,12 procenta na 1401 bodů.