Průměrná mzda vzrostla nad 25 tisíc korun, dvě třetiny lidí na ni ale nedosáhnou

Průměrná mzda v Česku rostla i ve druhém čtvrtletí letošního roku. Oproti stejnému období v roce 2013 vzrostla o 583 korun na 25 500 korun. Meziročně se tak zvýšila o 2,3 procenta. Po odečtení inflace pak reálně vzrostla o 2,1 procenta, což je nejvíce od roku 2009.

Výsledek tak předčil odhady analytiků, kteří očekávali reálný růst mezd zhruba o dvě procenta. Ekonomické oživení je podle ekonomů evidentní, a tak si některé firmy mohou dovolit postupně zvyšovat platy. Stále ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Oproti předchozímu čtvrtletí průměrná mzda, po očištění od sezonních vlivů, vzrostla jen o 0,2 procenta. Analytici v komentáři k odhadům Českého statistického úřadu, který je zpracoval, uvedli, že zvyšování výdělků zpomalilo mimořádné vyplácení odměn v prvním čtvrtletí. Tehdy průměrná mzda stoupla meziročně o 3,3 procenta a po odečtení inflace o 3,1 procenta na 24 806 korun.

"Vývoj mezd zcela odpovídá momentální situaci v české ekonomice. Oživení poptávky zatím vedlo k mírnému nárůstu zaměstnanosti v některých sektorech, není ale tak strmé a netrvá zatím tak dlouho, aby vyvolalo tlak na růst mezd. Přesto zaměstnanci nepřicházejí zkrátka, protože díky skoro nulové inflaci jim každá vydělaná koruna navíc zvyšuje kupní sílu," uvedl Pavel Sobíšek, analytik UniCredit Bank.

Nejvíce si v meziročním srovnání polepšili zaměstnanci ve Zlínském kraji, kterým mzdy vzrostly meziročně o 3,7 procenta na 22 507 korun. Nejpomaleji pak na tom byla Praha, kde platy rostly jen o 1,4 procenta. V hlavním městě si ale lidé stále vydělají nejvíce v porovnání s ostatními kraji. Ve druhém čtvrtletí byla průměrná mzda v metropoli 33 122 korun. Nejméně pak dostanou za svou práci zaměstnanci v Karlovarském kraji, kde si vydělají průměrně 21 848 korun. 

Průměrný růst mezd však už dávno podle odborníka na řízení Daniela Soukupa neznamená, že každý dostal přidáno. "Díky pozitivnímu očekávání budoucího ekonomického vývoje firmy výrazně přidávají na klíčových pozicích, u nichž očekávají, že nejvíce přispějí k budoucím ziskům, a kde se zároveň správně obávají, že by jim schopného pracovníka mohla přetáhnout konkurence," uvedl s tím, že jde například o technické specialisty či schopné obchodní manažery.

Meziročně rostly mzdy nejvíce v odvětví velkoobchodu a maloobchodu a opravách a údržbě motorových vozidel. Oproti druhému čtvrtletí roku 2013 vzrostly o 3,9 procenta na průměrně 23 711 korun. O 2,9 procenta rostly mzdy ve zpracovatelském průmyslu na 25 747 korun. V odvětví těžby a peněžnictví a bankovnictví se mzdy shodně zvýšily o 2,8 procenta. Podle Sobíška se v těchto dvou posledních odvětvích projevuje podle vývoje zaměstnanosti stagnace.

Růst mezd ve druhém čtvrtletí brzdila také nepodnikatelská sféra. Tam průměrný plat vzrostl o 1,7 procenta, reálně o 1,5 procenta. Což bylo o poznání méně než v podnikatelské sféře, kde mzdy rostly o 2,5 procenta a reálně o 2,3 procenta. Spotřebitelské ceny ve druhém čtvrtletí stouply o 0,2 procenta, objem mezd se zvýšil o tři procenta a počet zaměstnanců o 0,6 procenta. 

Medián mezd činil ve druhém čtvrtletí 21 385 korun. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Oproti stejnému období v minulém roce vzrostl o dvě procenta. U mužů činil 23 182 korun, u žen 19 310 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 10 295 korun a 41 037 korun.

Do předkrizového tempa má ale růst mezd stále daleko. V letech 2000 až 2007 rostly mzdy průměrným tempem 6,8 procenta, respektive čtyři procenta reálně. Při pokračujícím pozitivním vývoji ekonomiky by však mohl růst mezd postupně zrychlovat, míní analytik společnosti Deloitte David Marek. Za celý letošní rok by se podle něj mohla průměrná mzda zvýšit o 2,6 procenta, v příštím roce by mohly mzdy stoupnout o tři procenta.