Docent VŠE: I na vysokých školách se rodí nápady, které mohou komerčně uspět

Nedávný průzkum Národního ústavu pro vzdělávání ukázal, že kompetence vysokoškolsky vzdělaných absolventů se v posledních letech oproti ostatním úrovním vzdělání prohlubují. Přesto se podle docenta Oty Novotného, vedoucího katedry informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE), často setkáváme s názorem, že vysoké školy jsou pouze dodavateli lidí pro firemní HR, že na školách studenti sami nic nevymyslí. S tímto tvrzením ovšem nesouhlasí.

"Na půdě vysokých škol vzniká ve spojení se studenty spousta zajímavých nápadů, které jsou v praxi aplikovatelné a mají byznysový potenciál," upozorňuje Novotný, který je také vedoucím při univerzitě vznikajících kompetenčních center. Právě o jejich podstatě jsme si s Otou Novotným v rozhovoru povídali.

Proč právě označení kompetenční centra a co je jejich podstatou?

S pojmem kompetenční centrum přišla společnost IBM, se kterou máme jako fakulta informatiky a statistiky dlouholeté vztahy. S velkými IT firmami jsme vůbec hodně propojeni. Pracují v nich naši absolventi, kteří chtějí se školou zpátky spolupracovat. Těch vztahů je spousta, ale jako univerzita jsme měli problém, je dlouhodobě udržet, protože v takových korporacích se s někým na něčem domluvíte, spolupráce klape, ale za nějakou dobu dotyčného povýší, nebo s ním rozváží pracovní poměr a kontakt zmizí. S tím jsem se ale nedokázal smířit.

Chtěl jsem spolupráci univerzity a v prvotní fázi firmy IBM zefektivnit tak, aby nedocházelo k plýtvání sil na obou stranách. V té chvíli jsme se začali bavit o konceptu kompetenčních center. Základní záměr byl takový, že firma má nový produkt, službu, technologii, SW nebo něco podobného a hledá někoho, kdo by se tomu naučil a spolu s ní se podílel na dalším rozvoji v této oblasti a na implementacích u konkrétních klientů.

Nejde jen o využití studentů jako levné pracovní síly?

To rozhodně ne. kompetenční centra nenabízí pracovní sílu například v podobě dodávky testerů nebo programátorů v hodinových sazbách a dumpingových cenách, ale společně s konkrétním partnerem se snažíme vychovávat tým lidí, kteří jsou v té dané oblasti znalí, dokážou ji rozvíjet a udržet.

Studenti tedy získávají onu kompetenci a zvyšují svoji uplatnitelnost na trhu práce. Co ale tato spolupráce přináší zapojeným firmám?

Firmám to přináší nové nápady a postupy, jak třeba nějakou věc na trhu realizovat, protože na to obvykle nemají čas nebo kapacity. moderní IT nástroje jsou dnes natolik složité a umí tolik věcí, že dnes vymyslet jasný byznys case na to, jak nějaké řešení nabízet a prodávat klientům, není vůbec jednoduchá věc. Na půdě univerzity jsou lidé velmi kreativní, svými nápady a s nimi spojenými inovacemi tak mohou firmám pomoci.

Můžete uvést konkrétní příklad Vámi popsané spolupráce?

Zrovna teď se bavíme s některými firmami, které mají nástroje na analýzu hovorů, převedení řeči na text a následnou analýzu tohoto textu. Jsou to rozsáhlé analytické nástroje, které se snaží nabízet na trhu, ale neví kudy do toho. Na VŠE jsme proto zavedli kompetenční centrum, které se věnuje nasazení tohoto nástroje v call centrech. Hledají se příležitosti, jak přepsané hovory využít pro zlepšení a zefektivnění fungování firmy. Naši studenti celý tento proces vymýšlí, snaží se přijít na to, jak daný nástroj aplikovat a využít ho pro byznys.

můžeme tedy dodat tým lidí, který se ve spolupráci s tou danou firmou podílí na celém konceptu implantace. Na jednom takovém projektu dělá 5-7 lidí - studentů i pedagogů. Spolupráce ovšem není o tom, že partnerské firmě dodáme tolik a tolik studentů, kteří umí pracovat v Javě a na tolik a tolik hodin. Je to mnohem komplexnější spolupráce, jejímž cílem je právě úspěšná implementace nástroje u klienta. Dalším z typů projektů, který v současnosti na škole děláme, je například analýza prodejů obchodního řetězce. Zde řešíme, jak správně stanovovat prodejní ceny.

V jakých oblastech kompetenční centra vznikají?

Děláme to v oblastech, kde cítíme, že je nutné si na škole vybudovat nebo rozšířit kompetenci, ale i tu praktickou. Pro nás je důležité, aby kompetenční centrum fungovalo delší dobu a jeho tým postupně obměňujeme a doplňujeme novými studenty. Normálně se totiž stává na školách to, že student jde do nějaké firmy na praxi, ta si ho vyškolí, student u ní napíše diplomovou práci a společně s její obhajobou opouští student i jeho získaná znalost a dovednost půdu školy. Kdežto na takových malých projektech, které řeší studenti spolu s pedagogy, si budujeme kompetenci, kterou vracíme zpět do výuky. Nutný vhled do praxe tak nezískávají pouze studenti, ale i univerzitní vyučující. Kompetence tak neopouští akademickou půdu.

Jak se studenti dostávají do centra?

Zatím jsme fungovali v principu tak, že si vyučující vytipoval zajímavé studenty se zajímavými nápady. Když jsme studentů potřebovali více, tak to šlo klasicky přes jejich známé spolužáky. V současné situaci je ale zájemců a poptávky po nich tolik, že začínáme dělat „výběrová řízení“.

Kolik center dnes při VŠE existuje a na co se zaměřují?

Aktuálně máme čtyři centra, ve kterých se dohromady pohybuje kolem 40 až 50 studentů. Největším kompetenčním centrem je centrum s označením Retail Analytics, které aktuálně pracuje na přibližně pěti projektech z oblasti retailu. Zaměřuje se na využití pokročilých analytických nástrojů – na moderní věrnostní programy, geomarketing, analýzu nestrukturovaných dat a další.

Retail Analytics se podílela na tvorbě a implementaci věrnostního programu pro 300 tisíc klientů firmy, která dělá přímý prodej elektroniky. I v tomto projektu využíváme pokročilé analytiky. Nejedná se ale o žádný věrnostní program, kde se sbírají body, ale klienty firma odměňuje za změnu chování, za aktivitu. Tím se program liší od ostatních věrnostních programů, které naopak oceňují to, kdy se zákazníci chovají stejně.

V pilotní fázi máme i projekt, kterému říkáme Location Intelligence. Jedná se o geomarketing, kdy je možné sledovat a analyzovat pohyb osob v definovaném území. umíme potom například stanovit, které jsou nejčastější trasy pohybu určité cílové skupiny zákazníků. Řešení je aplikovatelné nejen v supermarketech, ale i při festivalových akcích nebo třeba ve skiareálech. Pamatujeme samozřejmě na transparentnost a ochranu osobních dat u takovéhoto typu řešení. Zatím je to pro firmy velké sci-fi, takže i když řešení nabízíme, zatím jsme ho u žádného klienta nerealizovali.

Další z projektů centra Retail Analytics je již zmíněná analýzy nestrukturovaných dat, a to zejména hovorů z call center. Zde už jednáme se dvěma firmami o pilotním projektu, kde bychom si vyzkoušeli, jestli to, co jsme vymysleli, opravdu může v praxi fungovat.

Další centrum nese označení Collaboration Solutions, které je zaměřeno na implementaci vnitropodnikových sociálních sítí. Tahle skupina studentů je hodně propojena s IBM a pomáhá implementovat její produkt IBM Connections, který přizpůsobuje potřebám klienta. Tým má za sebou už minimálně šest úspěšných implementací u klienta.

Třetím při VŠE vzniklým centrem je Quality Assurance. Jedná se o malé centrum asi o třech lidech, kteří se věnují podpoře procesu testování nových SW verzí s využitím automatizovaných testů. Máte třeba e-shop, ve chvíli, kdy uděláte jeho novou verzi, musíte projít polovinu stránek, vyzkoušet všechny odkazy, jestli vůbec půjde nakoupit atd. Tohle se dělá buď ručně, nebo to mohou vyřešit automatizované testy, které za Vás vše otestují a dodají souhrnnou zprávu o tom, co je nutné zaktualizovat. V letošním roce začaly vznikat poptávky po činnosti tohoto centra, tak jej budeme rozšiřovat.

Poslední již existující centrum nese název Open Data, jehož cílem je vybudování otevřené datové infrastruktury v ČR. Spousta dat veřejnoprávních institucí je dnes volně k dispozici a my se jim snažíme pomoci s tím, aby byla zveřejňována ve strojově čitelném formátu. V současné době jsou totiž data vyvěšeny na stránkách těchto institucí často například v pdf formátu, která si můžete tak akorát přečíst. Když instituce data publikují v otevřeném formátu, tak se dají vzít, spojit s daty odjinud a dělat tak zajímavé analýzy a postupy. Tým tohoto centra pomáhá institucím veřejné správy s tím, jak ta data otvírat a jak je publikovat. Má za sebou několik projektů pro ministerstvo vnitra, pro ČTÚ a aktuálně spolupracuje s Českou správou sociálního zabezpečení a s ministerstvem financí.

Partnery kompetenčním centrům jsou zejména IT firmy, zmíním IBM, Komix, PVA, ale i skupina nezávislých investorů.