Firmy jsou nespokojeny s absolventy, pomohla by jejich větší angažovanost v procesu vzdělávání

Firmy nejsou spokojeny s kvalitou a připraveností absolventů škol vstupujících na trh práce. Situace je z jejich pohledu nepříznivá především v rámci sekundárního sektoru, kde je zároveň celkový nedostatek pracovních sil. Tradičně nejproblematičtější je situace v oboru strojírenství, stavebnictví a elektrotechniky.

Vina zhoršujících se podmínek v těchto oblastech ovšem nepadá pouze na bedra formálních vzdělávacích institucí. Zaměstnavatelé v zásadě očekávají, že školy absolventy připraví pro konkrétní pracovní pozice, které na trhu práce nabízejí. To by ovšem v rámci školní přípravy vyžadovalo vysokou míru specializace v rámci oborové profilace, která by ve výsledku vedla ke snížení možností absolventů uplatnit se na pracovním trhu.

Základním předpokladem školní přípravy totiž je, že širší profilace umožní absolventům škol větší flexibilitu v reakci na měnící se požadavky zaměstnavatelů a jejich šance na úspěšné prosazení se tak zvýší. Rozvíjení znalostí a dovedností získaných v rámci formálního vzdělávání by tedy mělo probíhat v dalších etapách pracovní kariéry. Právě tyto etapy v rámci neformálního vzdělávání by zaměstnavatelé měli podporovat, případně i financovat.

Angažovanost firem na školách

Kromě podpory dalšího vzdělávání ze strany zaměstnavatelů by bylo vhodné rozvinout spolupráci a komunikaci zaměstnavatelů se školami. Jestliže mají zaměstnavatelé pocit, že se kvalita absolventů škol neustále snižuje, bylo by ideálním řešením podílet se na jejich přípravě různými formami spolupráce, účastí na odborném výcviku počínaje a výměnou zkušeností zaměstnavatelů i lektorů konče.

Z výsledků šetření uskutečněného v rámci projektu VIP Kariéra II je však dobře patrné, že míra spolupráce zaměstnavatelů se školami není vysoká. Ze šetření v roce 2013 vyplynulo, že se školami nespolupracuje žádným způsobem třetina z 2068 dotázaných zaměstnavatelů.

Nejčastější formou spolupráce je účast zaměstnavatelů na odborném výcviku žáků a studentů a praxe ve firmách. Zaměstnavatelé dále spolupracují se školami formou participace pracovníků na výuce a přednáškami zaměstnavatelů ve školách či nabízením pracovních míst absolventům škol.

Jestliže se ovšem podíváme na časové srovnání výsledků s identickým šetřením, které proběhlo v letech 2004–2007, všimneme si, že v konkrétní spolupráci se školami dochází k útlumu. K poklesu došlo u všech nejčastěji zmiňovaných forem spolupráce zaměstnavatelů se školami.