Největším problémem českého průmyslu nejsou sankce proti Rusku ani špatná podpora exportu, ale nedostatek kvalifikované pracovní síly, říká předseda představenstva strojírenské firmy TOS Varnsdorf Jan Rýdl.
Aby udržel svoji firmu s více než stodesetiletou tradicí, už se odmítá spoléhat na stát a mladé lidi chce vzdělávat sám. "Dnes vám každý podnikatel řekne: dejte mi člověka, který je aspoň schopen ráno v šest přijít do práce, já už ho všechno naučím. Takhle jsme dopadli a já si myslím, že to je špatně. Nevěřím tomu, že se to v dohledné době změní. Proto tento zoufalý krok, že kromě výroby budeme i vychovávat děcka," vysvětluje Rýdl. Začít by chtěl už příští rok na podzim.
Stejný plán má i Dalibor Dědek, majitel Jablotronu, který vyrábí zabezpečovací systémy. "Jako průmyslová firma vnímáme nedostatek kvalifikovaných techniků a nechceme dál být v pozici, kdy budeme jenom říkat: státe, něco pro to udělej. Myslím si, že je v našich silách v této záležitosti pomoct," říká. Jablotron by elitní technické lyceum rád spustil ve školním roce 2016/2017.
Oba podnikatele nyní čeká administrativní kolečko, v němž bude mít po vyjádření krajů konečné slovo ministerstvo školství. Cílem Dědka i Rýdla je propojit výuku s praxí přímo ve firmách, a to jak na učebních oborech, tak na těch maturitních.
Šroubovák a kleště? Ne, Google
"I u maturitních oborů bychom chtěli dávat důraz na praxi a zručnost, protože si myslím, že je ohromná škoda, že v dnešní době spousta mladých lidí neumí použít ty nejzákladnější nástroje, šroubovák, kleště a tak dále. Jediný nástroj, který je snad kdy napadne, je Google. Bojím se, že to je pro běžný život relativně málo," míní Dědek.
A nejen studenti by se měli během výuky naučit, jak to ve firmách chodí. Také Rýdlovi učitelé budou chodit do výroby. "Z těch dvouměsíčních prázdnin, nebo možná tříměsíčních, když k tomu připočítáme ještě Vánoce, každý kantor bude muset povinně minimálně na čtrnáct dní absolvovat stáž ve firmě, aby viděl, o co jde," plánuje Rýdl. Odborníci z výroby by zase chodili do hodin teorie.
Samozřejmostí by pro obě školy byly náročné přijímací zkoušky a symbolické školné v řádu pár stovek měsíčně, které by ale úspěšným studentům kompenzovala stipendia. Zaměstnání ve firmě by měli garantované jen ti nejlepší. Rýdl i Dědek ale chtějí navázat spolupráci i s jinými společnostmi v regionu, které by absolventy mohly zaměstnat. "Řeknu všem studentům, že když dosáhnou takových a takových výsledků, tak mají u mě garanci zaměstnání. Ale když je nezaměstnáme u nás, tak po takových odbornících hrábne každý," nebojí se Rýdl.
Pod svá křídla chce převzít část stávající Vyšší odborné školy a střední školy Varnsdorf, do které chodí asi 1800 studentů. "Nám jde o tu střední školu, protože chceme provozovat vybrané strojírenské obory plus střední průmyslovou školu," říká Rýdl s tím, že jeho škola by měla vzdělávat asi dvě stovky mladých lidí.
Dědek chce založit školu zcela novou. S Libereckým krajem už se dohodl. "Existuje plán, že by se utlumily nějaké obory na stávajících školách. A tyto by nám byly postupně přepuštěny," popisuje Dědek, který by do budoucna rád zřídil víceletou školu, aby zájem o technické obory u dětí vzbudil co nejdříve.
TOS Varnsdorf bude muset Ústecký kraj teprve přesvědčit, protože současným trendem je kvůli nenaplněným ročníkům rušení oborů a slučování škol. "Myslím si, že to bude velký boj je přesvědčit, že nezakládám žádnou školu, já chci jenom část školy spravovat, protože si myslím, že to budeme dělat kvalitněji. A že ušetřím státu práci, a dokonce i část peněz," říká Rýdl. Problematická podle něj bude i domluva o odkupu či pronájmu vybavení stávající veřejné školy.
S myšlenkou zjednodušit zakládání firemních škol se chystá do sněmovny poslankyně a ředitelka zemědělské školy v Benešově Ivana Dobešová (ANO). Její pozměňovací návrh by měl umožnit snazší převzetí státní školy firmou, pokud s tím bude souhlasit kraj.
Komplikovaný přechod
"V současné době, pokud chce někdo zřídit firemní školu, a to tím, že chce stávající veřejnou školu převést na firemní, tak je to velmi komplikovaný proces. Školu musí legislativně ukončit a zřídit novou. Není tam žádný převodový můstek," vysvětluje Dobešová. Součástí návrhu je také pojistka pro případ, že by firma zkrachovala nebo už nemohla školu dál vést. V takové situaci by uzavření školy společnost musela projednat s krajem a školu mu nabídnout.
Ministr školství Marcel Chládek ale pozměňovacímu návrhu Dobešové nefandí, podle něj je ušitý horkou jehlou. "Nejsem moc příznivcem lidové tvořivosti v Poslanecké sněmovně. Tento návrh, a řekl jsem to i paní poslankyni, by měl projít klasickým připomínkovým řízením tak, aby byla možná diskuse s odborníky nad tímto tématem. Debatě se nebráním, ale téma musí projít hlubokou odbornou diskusí," uvedl.
Jablotron otevře vlastní střední školu. Chce vychovat kvalitní techniky - čtěte ZDE
Absolventi jsou stále hůře připraveni. Školy jsou moc mírné, říká personalistka - čtěte ZDE
Dobešová jeho postoj odmítá. "Pan Chládek to takhle vždycky řeší. On by rád, aby mu procházely jenom jeho záměry. Já jsem s ním o tom mluvila. Myslím si, že nic není ušito rychle, protože téma podpory odborného vzdělávání se tady řeší dlouho," říká poslankyně.
Hospodářské komoře se iniciativa Dobešové zamlouvá. "Otázka je, jak o to bude zájem," říká viceprezident komory Zdeněk Somr. Podle něj je důležité, jestli stát ustoupí od záměru snižovat soukromým školám dotace. "Pokud to bude tak, že stát bude zodpovědně přispívat tak, jak přispívá na jiné školy, myslím si, že se najdou ve specializovaných oborech a v prosperujících exportních oborech firmy, které by si školy převzaly," dodává Somr.
Středních škol, ve kterých by si firma vychovávala budoucí zaměstnance, je zatím v Česku jen pár. Přesné číslo ministerstvo není schopné dohledat, protože status firemní školy neexistuje. "Školy, které zřizují firmy, jsou vedeny jako školy soukromé. Ve školském rejstříku se povinně neuvádějí podrobné údaje o soukromém zřizovateli, nelze tedy vyselektovat, které soukromé školy zřizují firmy a které jiné subjekty," vysvětlila mluvčí ministerstva školství Klára Bílá.
Vlastní školu si dosud zřídily například Třinecké železárny, Vítkovice Machinery Group nebo Škoda Auto.
"Jsou to zatím velké silné podniky, ale moje novela směřuje k tomu, že bychom podpořili i střední a malé podniky. Ty by mohly vytvářet skupinu firem, které by si zřídily vlastní školu. V ní by si vychovávaly své budoucí kádry," dodává Dobešová.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist