Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 2,4 procenta. Důvodem je podle úřadu revize ekonomického růstu v předchozích čtvrtletích směrem dolů v souvislosti s přechodem na nový evropský standard ESA 2010.
V červenci úřad počítal s letošním růstem ekonomiky o 2,7 procenta. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí.
Česká vláda stále počítá s tím, že s rezervou dodrží letošní předpokládaný schodek státního rozpočtu, řekl novinářům v Bruselu na summitu EU premiér Bohuslav Sobotka. Připustil, že kabinet cítí "určité ochlazení tempa nárůstu daňových příjmů".
Podle předsedy vlády mohou mít na slabší čísla vliv vnější faktory, jako jsou slabší poptávka v eurozóně či problémy se zakázkami na východě Evropy, tedy v Ukrajině a Rusku.
"Růst by měl být v obou letech tažen výhradně domácí poptávkou, příspěvek čistých vývozů by se měl pohybovat okolo nuly," uvedlo MF. V roce 2016 i 2017 by ekonomika podle odhadů ministerstva financí měla rovněž růst o 2,5 procenta.
"Jsou tady negativní vnější faktory. Já pevně věřím, že si s nimi naše ekonomika dokáže poradit," míní Sobotka. Růst podle něj příští rok podpoří čerpání nových evropských peněz a prorůstové investice, včetně peněz do posílení spotřeby domácností, tedy zvýšení platů a valorizace penzí.
"Odhady MF se nijak nevychylují od většiny ostatních prognóz. Odhadovat vývoj v příštím roce je tentokrát poměrně obtížné. Na jedné straně se opět začala zhoršovat ekonomická situace v eurozóně a stále hrozí negativní dopady vzájemných sankcí mezi EU a Ruskem. Na straně druhé se ještě plně neprojevil pozitivní vliv slabšího kurzu koruny," řekl ČTK hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.
"Vnější okolí je do značné míry zatíženo riziky směrem dolů a domácí spotřeba není nevyčerpatelná, takže doufejme všichni, že tato stabilní čísla vydrží. Ta rizika směrem dolů jsou ale poměrně významná a obávám se, že vláda na ně není vůbec připravena," komentoval prognózu místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Vláda by podle něj měla počítat s tím, že se z eurozóny do ČR rozšíří recese. Měla by být připravena na dosti pružnou reakci na výdajové straně, aby v takovém případě nedošlo k rozevírání nůžek mezi příjmy a výdaji, podotkl.
I přes devizové intervence České národní banky a oslabení koruny by měla být letos podle prognózy ministerstva velmi nízká inflace. Průměrná míra inflace by tak letos mohla být jen 0,5 procenta. V roce 2015 by se růst spotřebitelských cen měl zrychlit na 1,5 procenta, což je stále pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB.
Ministerstvo zároveň pro letošní rok počítá s deficitem veřejných financí 1,5 procenta HDP, loni byl na základě aktuálních dat vycházejících z revize národních účtů 1,3 procenta HDP. EU požaduje deficit pod třemi procenty. Příští rok MF počítá s růstem deficitu veřejných financí na 2,4 procenta.
"To odráží snahu vlády o podporu hospodářství. Růst by měla nejen vládní spotřeba, ale především investice," uvedlo MF. Do odhadu pro příští rok je podle úřadu zahrnut i pronájem stíhaček JAS 39 Gripen ve výši 0,2 procenta HDP.
Dluh vládního sektoru by měl letos klesnout na 43,9 procenta HDP z loňských 45,7 procenta. V roce 2015 by měl dále klesat na 42,2 procenta HDP. EU požaduje dluh pod 60procentní hranicí.
Prognóza MF podle Marka potvrzuje, že česká ekonomika aktuálně netrpí žádnou nebezpečnou nerovnováhou. Inflace je nízká, saldo běžného účtu zanedbatelné, vládní dluh v poměru k HDP je poloviční ve srovnání s eurozónou. Nicméně zvýšení deficitu veřejných financí v roce 2015 je poněkud zbytečné, pozitivní rozpočtový impulz si mohla vláda schovat na horší časy, dodal.
ČNB podle srpnové prognózy čeká letos růst o 2,9 procenta a příští rok o tři procenta. Novou prognózu banka zveřejní ve čtvrtek 6. listopadu.
