SERIÁL: Místo "cesťáku" chce start-up prosadit předplacenou kartu

Ač se to na první pohled nezdá, platební karta oslavila nedávno sté narozeniny. Protože do Česka dorazila až před čtvrt stoletím, je zdejší trh specifický. Na jednu stranu tím, že některé novinky, jako například bezdotykové platby, se adaptují rychleji než jinde. Na druhou stranu v některých odvětvích stále převládá hotovost.

Pozadu je například vnitrofiremní vyúčtování nákladů, třeba za služební cesty. A jako jakákoli administrativa i toto by mohlo být jednodušší a levnější. Před přibližně dvěma lety si toho povšiml i Patrik Tjokorda. "Podobná vyúčtování jsem doslova nesnášel. Vyplňovali jsme to v excelu, platili vlastní hotovostí, nosili účtenky a na proplácení pak dlouho čekali," popisuje sedmatřicetiletý podnikatel.

Start-up u tabule: Expensa

Oproti ostatním měl tu výhodu, že již shodou okolností řídil jednu společnost zabývající se karetním byznysem. A tak mohl vizi naplnit, či se o to alespoň začít pokoušet.

Jeho původní společnost Meloun Credit se specializovala na vydávání dárkových předplacených karet pro uzavřené sítě obchodů a služeb. Takže například emitovala dárkové karty do butiku nebo předplacený kredit do taxíku.

A tak aby mohl řešit problém s vnitrofiremním vyúčtováním nákladů, změnil celou firmu. Svůj byznys významně rozšířili a hned ho také začali testovat na vlastních klientech. Potvrdili si tím původní domněnku, že většina menších a středních podniků používá papírové formuláře a hotovost a že je to štve podobně jako je.

A tak v nově vzniklé společnosti Expensa vytvořili aplikaci, která převádí veškeré transakce na předplacenou kartu. Ta má zároveň tu výhodu, že odpadá práce s vyúčtováním. "Dnes to mnohde funguje tak, že účetní jde do banky, vybere hotovost, vypíše papíry a dá provozní hotovost zaměstnanci. Ti to utratí, přijdou zpátky s účtenkami, udělají vyúčtování a pak ho nesou do účtárny," popisuje ještě jednou proces, se kterým se setkali u firem.

A do kontrastu nabízí průběh jejich řešení. "Manažer či účetní si sedne k počítači, jedním klikem nabije kartu penězi a zaměstnanec, který už může být na cestě, může platit kdekoli na světě a odpadá tak i vybírání různých měn," vysvětluje. Karta potom normálně "žije" se svým majitelem a veškeré transakce rovnou zadává do účetního systému.

Nápad nezaujal pouze tým tvůrců. Získal si i zákazníky, kterých je dnes "vyšší počet desítek" od malých firem až po ty střední, jako je například pojišťovna Kupeg nebo výrobní společnosti Castolin či Alco Controls.

Je samozřejmé, že by se lidem z Expensa líbilo, kdyby jejich systém využívaly i velké korporace typu mobilních operátorů nebo polostátních firem. "S některými z nich jednáme, ale platí, že čím větší firma, tím složitější a delší jsou vyjednávání," zdůvodňuje, proč při získávání klientů postupují co do velikosti "od prostředka".

Velké firmy by se Expense hodily zejména proto, že by z nich bylo více peněz. Byznys plán je totiž postaven na měsíčních poplatcích za jednotlivé vydané karty a aktivní aplikace.

Dohromady to činí 160 korun na zaměstnance zapojeného do systému. K tomu se ještě přidává klasický poplatek za transakci, kterou ale již nehradí firma, ale jako je tomu u jakékoli jiné karetní platby, obchodník. Přibližně dvě procenta putují přímo k partnerovi Expensy, kterým je MasterCard. A americká firma představující polovinu globálního karetního duopolu se potom o provizi dělí s českým start-upem.

Podle Tjokordy si od nich americký gigant slibuje zejména rozšíření na trhu. Na rozdíl od USA jsou totiž takzvané byznyskarty v Evropě teprve rozvíjejícím se oborem. Tvoří jen asi dvě procenta vydaných karet. "I proto plánujeme expanzi do dalších evropských zemí. A MasterCard se na ní chce podílet," říká start-upista, který se dříve živil jako marketér nebo brand manažer.

S expanzí je ale spojena i konkurence, které by musela Expensa na dalších trzích čelit. Podle svého jednatele o žádné přímé nevědí. "Jsou tu banky, které dělají něco podobného, a potom technologické společnosti, které poskytují podobná řešení. Nikdo, možná kromě jedné americké společnosti, to ale nekombinuje tak jako my," říká.

Na vysvětlenou uvádí, jak vlastně celý proces po právní stránce funguje. Expensa totiž není emitentem karty, ale jen programový manažer. Oficiálním vydavatelem je další z partnerů - majitel bankovní licence, společnost Euronet 360 Finance Ltd.

I kvůli této složitosti při debatách o konkurenci nakonec padá název jiné velké firmy - American Express. Tradiční společnost, která vydává byznyskarty ve čtyřicítce zemí světa, se ale v jednom podstatném "detailu" liší. Vydává kreditní a charge karty, nikoli předplacené karty.

Ještě, než se začne rozšiřovat, chce ale firma dosáhnout zisku na domácím trhu, což se jí za 10 měsíců fungování v živém provozu ještě nepodařilo. Podle výpočtů a projekcí by k tomu mělo dojít někdy v polovině příštího roku. Firma nesděluje současný ani projektovaný obrat, ale po chvíli přemlouvání Tjokorda alespoň přiblíží, že k černým číslům by start-up dovedl měsíční obrat v řádu jednotek milionů korun.

S provozem tak zatím Expense, ve které pracuje šestnáct lidí, pomáhají investice. Tjokorda jako zakladatel tak nyní drží největší, ale už nikoli většinový podíl 42,5 procenta. O podíly se dělí celkem čtyři společníci.

Protože kde jsou investice, tam se očekává i jejich zhodnocení, nabízí se otázka budoucího prodeje společnosti - takzvaného exitu. A vzhledem k tomu, na jakém trhu a s kým v zádech Expensa operuje, se jedna možnost přímo nabízí. Tjokorda nepopírá, že by se koupi ze strany jedné z největších finančních společností na světě nebránil. "MasterCard i Visa toho v bankovním světě skupují spoustu. Ale na to je příliš brzo," uzavírá.