Orgány společnosti ručí za své chyby neomezeně. Mohou se ale pojistit

Představme si teoretickou situaci, kdy ředitel firmy podepíše smlouvu s dodavatelem, aniž by ji podrobně studoval, naivně totiž spoléhá na dlouhodobé a dobré vztahy s daným dodavatelem. Ve smlouvě se však zavázal k termínům, které objektivně nebylo v silách jeho společnosti splnit, a navíc za pozdní dodání zboží byla sjednána astronomická smluvní pokuta. Společnost se zpozdila a je po ní uplatňována značná smluvní pokuta. Jak bude firma v této situaci postupovat a jak se to dotkne daného ředitele? 

"Varianty existují dvě. Je třeba rozlišovat, zda je manažer 'pouze' zaměstnancem nebo přímo jednatelem společnosti. Typ a rozsah odpovědnosti za chybné rozhodnutí se potom diametrálně liší," říká Pavel Kolesár, advokát z advokátní kanceláře CEAG.

V prvním případě je manažer zaměstnancem. Zaměstnanec je někdo, kdo má uzavřenou pracovní smlouvu - eventuálně dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. "Nezáleží na tom, jak je konkrétní pozice manažera nazvána, zda šéf skladu, manažer, vedoucí, odpovědný vedoucí, ředitel a podobně. Důležité je, že není přímo orgánem společnosti. Není do své funkce jmenován, jak je tomu v případě jednatelů, členů představenstva nebo dozorčí rady," upozorňuje Kolesár.

Je-li generální ředitel "pouze" zaměstnancem je odpovědný za škodu, která vznikne zaměstnavateli ze špatné smlouvy, omezeně. V případě, že jednal neúmyslně, odpovídá za škodu "jen" do výše 4,5 násobku jeho průměrného výdělku. Nelze jej postihovat jakýmikoli smluvními pokutami za špatné rozhodnutí.

Jiná situace nastává v případě, kdy je obchodním vedením společnosti pověřen jednatel. Tato funkce nevzniká uzavřením pracovní smlouvy, ale zpravidla jmenováním jiným orgánem. "U této varianty by daný manažer odpovídal za škodu neomezeně. Svoji odpovědnost by mohl snížit pouze tím, že prokáže, že se choval dostatečně obezřetně, měl smlouvu odsouhlasenou právním oddělením a podobně," vysvětluje Kolesár.