Trápí vás v práci stres a nervozita? Naučte se s nimi bojovat

Pro někoho je práce koníčkem, pro jiného představuje nikdy nekončící stres. Pro většinu českých zaměstnanců platí bohužel ta druhá varianta. Jen za poslední čtyři roky vzrostla jejich míra stresu o třetinu ze 49 na 65 procent, vyplývá to z průzkumu společnosti Engage Hill.

Tyto závěry potvrzuje i šetření Českého statistického úřadu. Podle něj více než polovina pracujících, tedy kolem 2,5 milionu lidí, má dojem, že se jim v důsledku zaměstnání zhoršuje zdraví. V případě duševního zdraví je to zaviněno hlavně časovým stresem nebo přepracovaností. Toto riziko uvádí téměř pětina všech dotazovaných (17,7 %). Časové vypětí a přepracovanost pociťují nejvíce lidé ve věku 35–50 let. Těmito obtížemi trpí častěji podnikatelé (19,1 %) než zaměstnanci (17,4 %).

Češi nejsou ale rozhodně jediní, koho trápí tento problém. V přehledu Evropské nadace o pracovních podmínkách v Evropské unii je například konstatováno, že 28 procent pracovníků trpí problémy spojenými se stresem na pracovišti. To představuje 41 milionů občanů EU.

Není kam utéct

Varovnými příznaky stresu jsou například úzkost, vyčerpanost, agresivita, porucha soustředění a schopnosti rozhodovat se, častější absence na pracovišti.

O co vlastně při stresu jde? Stresovou reakci lze popsat jako fyziologickou odpověď našeho těla na zvýšené fyzické, emocionální či intelektuální požadavky. V minulosti bylo možné situace, které člověka do podobného stavu uváděly, vyřešit způsobem uteč či bojuj. V dnešní společnosti ale tato možnost vesměs není, a jedinec je tedy nucený setrvat v daném stavu dlouhodobě. Což je těžko udržitelné. Jak se s tím tedy vyrovnat? 

• V první řadě je dobré vyhradit si čas, uklidnit se a zamyslet se nad problémem. Určit si, co vás v práci přesně stresuje, jestli je možné to nějakým způsobem změnit. Pokud si nejste jistí, proč máte pocit, že se cítíte stresovaní, veďte si deník stresu.
• Stanovte si cíle, kterých byste ve svém pracovním životě rádi dosáhli, a určete, na kolik se tyto cíle realizují v současném zaměstnání. Pokud nijak, je možná čas na změnu.
• Říká se, že sdílené neštěstí, je poloviční neštěstí. Vybudujte si podpůrnou síť spolupracovníků, kterým se můžete svěřit a kteří vám mohou poskytnout rady a tipy, jak práci zvládat.
• Pokud máte alespoň částečně vstřícného nadřízeného, promluvte si s ním o problému a o možném uzpůsobení vaší pracovní náplně.
• Zamyslete se nad tím, jak využíváte čas, a zkuste si nastavit lepší strategii time managementu.
• Osvojte si cvičební techniky, které vám pomohou udržet symptomy stresu pod kontrolou. Pomoci může jóga, meditace a další relaxační metody.
• Dopřejte si dostatek spánku.

Pokud nic z toho nepomůže, je pravděpodobně čas na hledání nového zaměstnání. "Obecně pomáhá změna. Tím myslím změna režimu práce, odchod z byznysu do neziskového sektoru nebo naopak, začít pracovat samostatně, osobní rozvojové programy, rotace, stáž v zahraničí, přestěhování se, práce s výzvou, nový tým," vysvětluje lektorka a konzultantka pro byznys Olga Medlíková.

Mince má dvě strany

Ke snížení stresu mohou samozřejmě přispět i sami zaměstnavatelé. Pokud se chtějí vyhnout tomu, aby u jejich pracovníků hrozilo vyhoření, deprese a agresivita. "Vyhoření je důsledek dlouhotrvajícího stresu. Může se vyskytnout ve firmách, stejně jako u jednotlivců. Lze ho definovat jako ztrátu zájmu, energie, chuti něco dělat nebo měnit, nebo jako posun v hodnotách," vysvětluje Medlíková.