Cena pro lovce nádorů. Biochemik Paleček dostal ocenění Česká hlava

Poznatky biochemika Emila Palečka předběhly dobu. Brněnský vědec objevil nový způsob analyzování dědičné informace. "Všichni na mě útočili, že dělám hlouposti," vzpomíná na obtížné začátky Paleček.

Jak se objev uplatní? "V budoucnosti by lékař mohl mít v ordinaci malý přístroj a z kapky krve by zjistil, zda je určitý lék vhodný pro daného pacienta," popsal týdeníku Ekonom Paleček. Cytostatika, ale i další medikamenty, totiž neúčinkují stejně u všech nemocných, někdy mohou i škodit. K tomu, aby se takový přistroj vyplatilo vyrábět, je potřeba pokračovat ve výzkumu.

To má Emil Paleček, který celý život působí na Biofyzikálním ústavu AV ČR, v úmyslu i přesto, že je mu 84 let. Nyní navíc rozjíždí spolupráci s firmou Contipro. Pro český biotechnologický holding bude zkoumat vrstvy kyseliny hyaluronové, polysacharidu, který se už nyní využívá v medicíně.

Firma by z něj chtěla vyvinout speciální váčky na chemické látky. "Tyto bioreaktory by se voperovaly do lidského těla. Mohly by tam sloužit k odstraňování nežádoucích látek, nebo naopak pro produkování těch potřebných, jako je inzulín," popisuje společné plány majitel a zakladatel holdingu Contipro Vladimír Velebný.

A nejde o první komerční spolupráci profesora Palečka. Kolem roku 2000 uzavřel smlouvu s německou firmou november AG z Erlangenu. "Platila nám výzkum a chtěla pouze to, abychom jí naše publikace poslali nejpozději měsíc před odesláním do tisku," popisuje Paleček s tím, že podmínky byly pro jeho tým velmi výhodné. Podobnou spoluprací se může pochlubit jen málo českých vědců.

Na nepřízeň firem si však nestěžuje ani Pavel Izák z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, další laureát ceny Česká hlava za oblast technických věd. Vymyslel jednoduchý způsob čištění bioplynu. "Dokážeme z něj tak vyrobit biometan bez nežádoucích složek, který má stejné vlastnosti jako zemní plyn," popisuje. Mohl by posloužit třeba k pohonu autobusů nebo aut. Jeho zařízení se už experimentálně testuje.

Ocenění putovalo i do Zlína

V přírodních vědách zabodoval Karel Kolomazník z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Vymyslel jak využít odpad z kožedělného průmyslu – takzvanou mázdru. "Je to směs podkožního vaziva a tuku. Vyvinul jsem postup, který odděluje bílkovinu a tuk," popisuje Kolomazník. Z tuku se vyrobí bionafta, z bílkoviny pak kvalitní želatina. Poznatky českého vědce už využívají koželužny v Argentině, Brazílii, Mexiku, Kanadě nebo v USA.

Cenu Industrie za firemní inovace získala společnost Microrisc z Jičína za speciální bezdrátovou technologii umožňující napojení na internet. Ocenění pro mladé vědce – doktorandy si letos rozdělili dva laureáti: Ondřej Gojiš z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady cenu získal za výzkum chování nádoru prsu, Pavla Eliášová z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR za studium zeolitů - minerálů, které patří mezi nejdůležitější průmyslové katalyzátory.