Šéfové vynikají v tom, že neumí nic pořádně, říká podnikatel a mecenáš

Když se sejde úspěšný byznysmen, filantrop, milovník umění, vína, společnosti, ale i samoty v jedné osobě, je s ním přinejmenším příjemné povídání. V závěru ovšem nevíte, kterou z jeho charakteristik vlastně akcentovat. Takovou renesanční osobou je i Jan Školník, šéf úspěšné rodinné firmy na výrobu filtračních a izolačních materiálů HOBRA – Školník.

Továrnu v srdci Broumovského výběžku koupil společně se svým otcem v roce 1998. V čele firmy s tehdejším obratem okolo 50 milionů korun stanul ve svých 24 letech - bez předchozích zkušeností s řízením výroby, ale i bez pochyb o tom, že by nemusel obstát. Rodinný byznys pod jeho taktovkou vzkvétá. Obrat v roce 2014 se blíží hranici 210 milionů korun a firma plánuje významné investice v řádu sta milionů korun.

Přestože se Jan Školník považuje za intenzivně líného člověka, výčtem svých zájmů toto tvrzení vlastně popírá. Vedle svého byznysu se totiž věnuje i neziskovým aktivitám. Společně s manželkou založili Agenturu pro rozvoj Broumovska, která v roce 2012 významně přispěla k získání evropské dotace ve výši 250 milionů korun pro zdejší Benediktinské opatství svatého Václava na revitalizaci kláštera. Sdružení je činné i v kulturně-vzdělávací oblasti, provozuje uměleckou galerii a pořádá koncerty nejen klasické hudby. Za jeho činnost získal Jan Školník titul EY Společensky prospěšný podnikatel roku 2013.

Vstříc novým příležitostem

"Mládí není období života, ale duševní stav." Slova německého básníka Johanna Wolfganga von Goetheho vystihují i postoj Jana Školníka na začátku jeho podnikatelského života. Je to stav beztíže a vysokého sebevědomí, které je spjato s neuvědoměním si důsledků možného neúspěchu. S nápadem koupit továrnu na výrobu filtračních a izolačních materiálů přišel koncem 90. let jeho otec Rudolf. Tehdy 24letý Jan vnímal koupi jako velkou příležitost, kterou se nebál využít, i když to znamenalo vzít si mnohamilionový úvěr.

Již při samotné koupi závodu se majitelé potýkali s problémy. "Tak velká transakce nemůže probíhat bez problému, zvláště pokud s ní nemáte žádnou zkušenost," podotýká Jan Školník. Se společností VERTEX zahájili současní majitelé jednání o odkupu broumovského závodu jako části podniku. Napsali projekt a sehnali financování. V průběhu tohoto procesu však přišel prodávající s tím, že z interních důvodů nebude prodávat závod jako část podniku, ale jako soubor movitého a nemovitého majetku. Za stejnou cenu, ale s tím rozdílem, že u tohoto druhu prodeje je nutné připočíst DPH.

"Na platbu DPH tehdy padly veškeré provozní prostředky. První den mého působení ve funkci šéfa tak nebyla na firemních účtech ani koruna. V té chvíli jsme v nejistotě očekávali vratku DPH. Intenzivně jsme to s finančním úřadem řešili a myslím, že jsme v té době trhli světový rekord ve vrácení DPH. Prostředky jsme zpátky dostali asi po třech týdnech," vzpomíná Jan Školník s úsměvem.

"Kdyby nám to nevyšlo, byli bychom zadluženi na několik generací, ale já jsem o nás nepochyboval. Takové úvahy má člověk až ve zralém věku. V tu chvíli tak podle mě prokázal větší odvahu otec," říká Jan Školník, který poprvé do ředitelského křesla broumovského závodu usedl 1. února 1998 ve svých 24 letech.

"V tom věku neřešíte žádné strategie, koncepce ani změny. Zpětně si ale myslím, že to byla šťastná okolnost, že jsem v sobě našel selský rozum a intuici, se kterými to šlo uřídit. Nepřipouštěl jsem si, že by mě mí zaměstnanci mohli třeba vnímat jako nekompetentního. Tyhle úvahy přichází postupně, jak stárnete," dodává.

V průběhu let přišly i další krize. "V roce 2008 jsme byli jako exportní firma velmi poznamenáni vývojem tehdejších kurzů eura a dolaru, které byly hodně nízko. Rok poté jsme pocítili i velký propad zakázek. Ne vždy tak bylo veselo, ale nikdy jsem neměl tendence zanechat snažení a firmu třeba prodat. Naopak, když se mi nedaří, motivuje mě to k tomu, více se snažit a problém vyřešit. V době, kdy se daří, je pro mě ale těžší se motivovat k práci," říká s úsměvem.

Ze sídliště do divoké přírody

Řízení podniku s tehdy přibližně 50milionovým obratem a 70 zaměstnanci si vyžádalo stěhování. Na konci devadesátých let totiž bylo nemyslitelné řídit společnost "na dálku" a zcela to nejde vlastně ani dnes. Mobilní telefony měly k chytrosti daleko a rozhodně nedosahovaly váhy kolibříků. E-mail v té době také neměl každý. Pro Jana Školníka to znamenalo opustit ruch pražského betonového sídliště a hledat nový domov v klidné oblasti Broumovské vrchoviny, bohaté na skalní útvary a rokle.

"První cesta z Prahy do Broumova byla nekonečná. Bylo štěstí, že jsem se rozhodl do toho s tátou jít předtím, než jsem závod poprvé navštívil. Ale když je dobrý důvod někam jet, tak vás ta vzdálenost až tak nezajímá. Ty další cesty už byly a jsou v pohodě," směje se a dodává: "První dva roky jsem v Broumově trávil 2 až 3 dny v týdnu, ročně jsem autem najezdil asi 120 tisíc kilometrů. Poté, co se nám ale se ženou narodil syn, jsme se rozhodli do Broumova přestěhovat."

Čas strávený za volantem podnikatel eliminoval na ročních 30 tisíc kilometrů. Na zahraniční obchodní jednání se dopravuje většinou letecky a všeobecně se snaží využívat všech možností moderní doby tak, aby mohl efektivně řídit firmu a také se věnovat svým vedlejším aktivitám.

"Jsme střední exportní firma, která čtyři pětiny tržeb realizuje v zahraničí," upozorňuje Jan Školník. V souvislosti s tím, že firma působí "globálně", vyvstala i otázka dostupnosti jejích podnikových systémů. Bylo nutné více integrovat procesy ve firmě, tak aby jednotlivé podnikové aplikace byly provázané a komunikovaly spolu on-line.

"Například lépe řídit obchodní procesy a vztahy se zákazníky se nám dnes daří díky cloudovému řešení CRM od Microsoftu, které umožňuje plynulou synchronizaci CRM s ostatními podnikovými systémy (ERP aj.). Systém nese všechny relevantní informace, historii obchodních vztahů i plateb. Veškeré zprávy z cest a jednání jsou tak dostupné na jednom místě doslova kdekoliv na světě. Microsoft jsme si vybrali, protože integruje funkčnosti systému CRM se standardním a známým prostředím dalších jejich produktů, jako je především Outlook," říká Jan Školník.

Inovacemi k úspěchu

Investice do vývoje technologií jsou podle majitele firmy HOBRA jedním z faktorů jejího úspěchu. "Máme vlastní vývojové centrum, které na plný úvazek zaměstnává čtyři pracovníky. Roční náklady na jeho fungování přesahují dvě a půl procenta z našich tržeb, ale nese to své výsledky. Díky jeho činnosti se nám podařilo navýšit kapacitu výrobní linky na více než čtyřnásobek. Jsme ale i například spoluautoři patentu k filtru, který je využíván v průmyslových filtracích olejů a další," vyjmenovává Školník.

V horizontu tří let firma plánuje nakoupit novou technologii, která si vyžádá investici v řádu až sta milionů korun. "I dnes celkem masivně investujeme, v průměru přibližně 10 až 15 milionů korun ročně, ale zvažované rozšíření výroby by již nešlo na stávající infrastruktuře, vyžaduje si to nákup nového papírenského stroje," dodává.

Delegujícím dirigentem

Na začátku nezkušený mladík je dnes respektovaným šéfem, který se nebojí řadu důležitých činností a rozhodnutí delegovat na své podřízené. "Říká se, že člověk v pozici šéfa výrobního podniku musí rozumět výrobní technologii. Nemyslím si, že bych musel mít vystudovanou papírenskou technologii pro to, abych mohl řídit papírenskou firmu. Technologii výroby musíte rozumět jen do určité míry, ale hlavně by vám nemělo chybět logické myšlení," podotýká.

Čeho se Janu Školníkovi na začátku nedostávalo, to dohnal samostudiem a studiem MBA programu strategického managementu. "Hlavní vedoucí jsou specialisté na to, že neumí vlastně nic pořádně. Mají obdobnou funkci jako dirigenti orchestru. Ti taky neumí hrát na všechny nástroje, ale orchestr je potřebuje, bez nich by mu to neladilo," uvažuje.

Dnes se vedle řízení továrny Jan Školník věnuje i neziskovým činnostem. Figuruje v Agentuře pro rozvoj Broumovska, která se podílí na kulturním a vzdělávacím programu v Broumově. Je například hlavním organizátorem festivalu klasické hudby v kulisách barokní "Broumovské skupiny kostelů" od architektů Dientzenhoferů.

Sdružení je hlavně partnerem pro broumovské opatství, se kterým chce ve zdech kláštera vybudovat vzdělávací a kulturní centrum. "Pokoušíme se o oživení této národní kulturní památky o 350 místnostech. Na tento projekt jsme získali řadu dotací, tou nejvýznamnější je čtvrtmiliardová evropská dotace. Na záchranu kláštera organizujeme i veřejnou sbírku, sháníme sponzory a další partnery," popisuje činnost sdružení.