Finanční správa si posvítí na virtuální sídla právnických osob

Mnoho právnických osob v současnosti využívá možnosti nechat si své sídlo zapsat v obchodním rejstříku na adresu jinou, než kde doopravdy sídlí a vykonává svou ekonomickou činnost. Tato jiná adresa se označuje jako takzvané virtuální sídlo. Kvůli novele daňového řádu ale nyní došlo k určitému posunu s ohledem na strategii finanční správy pro boj s daňovými podvody.

"Bez ohledu na to, s jakou motivací si obchodní společnost za své sídlo zvolila virtuální adresu například v některém z pražský office housů a že tento postup bude i nadále legální, je třeba počítat s tím, že v důsledku této volby bude od Nového roku patřit na seznam rizikových daňových subjektů a bude jí ze strany finanční správy věnována vyšší pozornost," upozorňuje ve svém článku Virtuální sídla právnických osob od roku 2015 advokátní koncipientka Táňa Čapková z Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Fúze se vším všudy

Další téma, kterému se lednové vydání Právního rádce věnuje, jsou fúze jako jedna z možných přeměn společnosti. Ty totiž nemají dopad pouze na status obchodní společnosti, ale také výrazně ovlivňují vztahy zanikající společnosti s třetími osobami a z nich především se zaměstnanci.

Čemu je nutné se z pracovněprávního hlediska vyvarovat upozorňuje ve svém článku Na co si dát pozor v zaměstnaneckých vztazích při fúzích obchodních korporací Alžběta Máchová z advokátní kanceláře Tomíček Legal: "Právo ukončit pracovní poměr v souvislosti s fúzí je ze zákona poskytnuto pouze přecházejícím zaměstnancům.

Naopak u zaměstnavatelů zákoník práce zakotvuje výslovný zákaz propouštění zaměstnanců z důvodu této změny v osobě zaměstnavatele. Pokud by k rozvázání pracovního poměru (dohodou nebo výpovědí) v souvislosti s probíhající fúzí došlo ze strany zaměstnavatele, má zaměstnanec takovým rozvázáním pracovního poměru dotčený právo domáhat se určení, že k rozvázání pracovního poměru došlo z důvodu podstatného zhoršení pracovních podmínek v souvislosti s přechodem práv a povinností." Takový zaměstnanec má pak právo na odstupné.

Od začátku roku došlo také k řadě změn, které mají dopad na podnikatele. Zvýšila se sazba minimální mzdy, na kterou navazují změny v platbách zdravotního pojištění. Změnily se také sazby mýtného a režim registrace vozidel. K řadě změn došlo také v oblasti pracovního práva. A právě těmto tématům se kromě jiného věnuje lednové číslo Právního rádce.

Navýšení minimální a její dopady

Celou řadu novinek přinesl začátek roku do oblasti pracovního práva. Základní změnou je tolik diskutovaného zvýšení sazeb minimální mzdy, konkrétně na 55 korun na hodinu nebo 9200 korun za měsíc. Kromě toho přibyl ale také zákaz pronájmu zahraniční pracovní síly nebo změny u pracovních cest cizinců či v povinnosti uchovávat pracovní smlouvy na pracovišti.

"S účinností od 1. ledna 2015 není vyžadováno uchovávání kopií dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu v místě pracoviště v případě, že zaměstnavatel splní svou povinnost oznámit den nástupu zaměstnance do práce příslušné okresní správě sociálního zabezpečení," upozorňuje ve svém článku Pracovní právo v roce 2015 advokátka Karin Konstantinová z advokátní kanceláře Tempus.

Osobám samostatně výdělečně činným i osobám bez zdanitelných příjmů by také rozhodně neměl uniknout článek o změnách plateb zdravotního pojištění, které jsou navázané právě na zmíněné změny minimální a průměrné mzdy. Změny se pak samozřejmě dotknou také plateb za zaměstnance.