Zpětný odběr obalů od firem zůstává v Česku i nadále monopolním trhem

Povinnost sběru recyklovatelných obalů nařizuje zákon o obalech a týká se především obalového materiálu potravinářských firem, tj. obalů z plastu, skla a papíru. Poprvé od roku 1997, kdy společnost Eko-kom začala sbírat použité recyklovatelné obaly, se schylovalo k otevření tohoto odvětví dalšímu hráči - firmě Interseroh.

Přípravy na vstup nově založené firmy na trh stály miliony korun a trvaly více než rok. Koncem ledna ale ministerstvo životního prostředí vydalo k žádosti Interserohu zamítavé stanovisko.

Interseroh, jehož spoluvlastníky jsou Aqua Extra, Profitara, Agrofert, St. Nicolaus, Hopi a Hollandia, nesplnil podle ministerstva životního prostředí všechny zákonné podmínky pro vstup na zatím monopolní trh. S tím ovšem společnost nesouhlasí a hodlá se proti verdiktu odvolat. Pokud ani pak neuspěje, obrátí se na soudy a napadne celé správní řízení.

"Jsme přesvědčeni, že jsme splnili vše potřebné pro vstup do odvětví. Důvody zamítnutí neuznáváme. Navíc máme podezření, že celou věc ovlivňovalo přizvání Eko-komu jako účastníka řízení," tvrdí předseda představenstva Interserohu a jeho generální ředitel Ivan Václavek.

Dodávání podkladů, konzultace, plnění připomínek trvalo víc než rok. Podle Václavka byly často prodlužovány třicetidenní lhůty pro vyjádření ministerstva. Závěrečné odůvodnění neudělení povolení, takzvané autorizace, označuje Václavek za nesmyslné.

Ministerstvu se například nelíbí financování celého projektu Interserohu. To počítá s kapitálem přes 10 milionů korun pro rozjezd povinné obslužné sítě sběru obalů. Ministerstvo mělo požadovat garance několikanásobku. "Ty jsme ale doložili bankovními zárukami," vysvětluje Václavek.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková naopak požaduje správní řízení v celé věci za standardní a nad rámec vyrozumění zaslaného Interserohu jej ministerstvo nebude víc komentovat.

Eko-kom reprezentující společenství velkých potravinářských firem v Česku, jako je Hamé, Coca-Cola nebo Tetra-Pak, na systému, který nařizuje sběr a zpětný odkup recyklovatelných obalů, trží ročně přes 1,5 miliardy korun. Ze zákona má fungovat na principu bezziskovosti. Poslední roky takto vybírá kolem milionu tun obalů. To odpovídá zhruba dvěma třetinám všech spotřebovaných recyklovatelných obalů v Česku.

Zástupci Interserohu mají za to, že pokud by na trhu působilo více hráčů, snížila by se cena, kterou firmy nakládající s obaly za jejich případné znovupoužití platí. Snížit by se mohla také režie obcí, kterou s obsluhou sběrných míst a celého systému mají.

Možné zlevnění služeb nabízených Interserohem by mělo podle jeho představitelů zajistit mimo jiné to, že firmy skupiny Alba, kam byl Interseroh loni včleněn, působí na několika evropských trzích.

Zároveň ale Alba působí v oblasti odpadového hospodářství. To je v rozporu s přístupem na trh recyklace obalů. A právě to také dlouhodobě napadal Eko-kom.

"Věříme, že nebude připuštěno to, aby došlo k narušení hospodářské soutěže na navazujících trzích, zejména na trhu služeb nakládání s odpady a na trhu obchodu s druhotnými surovinami," napsal Eko-kom v nedávném prohlášení.