Evropská centrální banka (ECB) ve středu náhle zpřísnila svůj postoj vůči Řecku. Rada guvernérů ECB večer nečekaně rozhodla, že ECB již nebude akceptovat dluhopisy řecké vlády jako zástavu za úvěry komerčním bankám. Ruší tak opatření, které to dosud umožňovalo. Řecké banky tento krok připraví o jeden ze zdrojů financování. Euro na rozhodnutí ECB reagovalo poklesem vůči dolaru o více než jedno procento na zhruba 1,13 USD.
Po zpřísnění postoje ECB oslabují řecké akcie. Index aténské akciové burzy ATG se krátce po zahájení obchodování propadl o více než devět procent. Akciový index řeckého bankovního sektoru poklesl o téměř 23 procent. Prudce dolů zamířily například ceny akcií společností National Bank of Greece, Alpha Bank a Eurobank.
Řecké státní dluhopisy mají v současnosti úvěrový rating v neinvestičním pásmu, a nesplňují tedy požadavek ECB na minimální úroveň ratingu. To byl i důvod, který ECB ve svém oznámení uvedla. Řecké komerční banky spoléhaly na opatření ECB, které jim umožňovalo používat řecké státní dluhopisy nebo bankovní dluhopisy zaručené vládou, které řecké banky drží, jako zástavu proti levným půjčkám od ECB. Nyní se o likviditu řeckých bank bude muset postarat sama řecká centrální banka.
Evropa přitvrdila proti Řecku, přestane akceptovat jeho státní dluhopisy - čtěte ZDE
Řecká jiskra naděje pro evropské dlužníky. Může změnit politiku úspor - čtěte ZDE
"Rozhodnutí Rady guvernérů se opírá o skutečnost, že v současnosti není možné předpokládat úspěšné dokončení revize programu," uvedla ECB jen několik hodin poté, co nový řecký ministr financí Janis Varufakis přijel prezidenta ECB Maria Draghiho požádat, aby ECB pomohla řeckým bankám "udržet hlavu nad vodou".
Nečekaný krok ECB vyžadoval podporu většiny šéfů centrálních bank eurozóny. Účinnost nabude 11. února, tedy příští týden ve středu.
Řecké komerční banky budou mít nadále přístup k financování prostřednictvím nouzové úvěrové linky (ELA). To je mechanismus, který nabízí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, jež mají problémy s likviditou. Riziko pak zůstává na bedrech národní banky. Úroky u takto poskytnutých půjček jsou ale vyšší.
Řecká centrální banka bude nyní muset poskytnout v rámci tohoto programu řeckým komerčním bankám v příštích týdnech desítky miliard eur. Pokud se v důsledku toho dostane do potíží, bude na zadlužené řecké vládě, aby zasáhla. Ta si to ale v současné situaci může jen stěží dovolit. Řecko je po Japonsku druhou nejzadluženější zemí světa, jeho dluh se blíží 320 miliardám eur (asi 8,9 bilionu korun) a výrazně převyšuje objem řecké ekonomiky. Snahou nové řecké vlády je vyjednat si u zahraničních věřitelů příznivější podmínky splácení dluhu, jednání se však protahují a věřitelům se návrhy Řecka ani příliš nezamlouvají.
Euro oživilo z jedenáctiletého minima, kam jej stáhly řecké volby - čtěte ZDE
Aténské náměstí ovládla rudá. Už nás nevydírejte, demonstrovala řecká levice - čtěte ZDE
Kdyby se ECB v budoucnu rozhodla, že další půjčky v rámci této nouzové linky neposvětí, mohlo by to vést ke kolapsu řeckých bank. Vláda v Aténách by se pak zřejmě ocitla bez dalšího zdroje financí na záchranu bank - s jednou výjimkou, kterou by bylo tištění vlastní měny, napsala agentura AP.
Podle analytiků se ale ECB bude zdráhat takový krok udělat, dokud politici nevyčerpají všechny možnosti při hledání dohody o obnovení pomoci pro Řecko, nebo shody nad žádostí nové řecké levicové vlády o mírnější podmínky při splácení obřího dluhu.
Řekové to vidí jinak
Rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) připravit řecké bankovní domy o jeden ze zdrojů jejich financování nemá "negativní dopady" na řecký finanční sektor. Bankovní systém země je nadále "plně chráněn" díky jiným zdrojům likvidity, jež jsou stále k dispozici. Oznámilo to v noci na čtvrtek řecké ministerstvo financí. Zároveň nová řecká levicová vláda trvá na tom, že tlak ECB není zaměřen na ni.
"Dosažením a oznámením tohoto rozhodnutí ECB vyvíjí tlak na Euroskupinu, aby bezodkladně usilovala o novou a vzájemně výhodnou dohodu mezi Řeckem a jeho partnery" o budoucnosti řeckého dluhu a hospodářských reforem v zemi, stojí v prohlášení řeckého ministerstva.
Euroskupina by se Řeckem a jeho snahou o revizi splátek měla zabývat na čtvrtečním zasedání na úrovni náměstků ministrů financí 19 států eurozóny.
Podle dokumentu, který na zasedání připravilo Německo, Berlín žádá, aby nová levicová vláda v Řecku upustila od slibů, které dala v prvních dnech po svém zvolení a které by znamenaly omezení politiky utahování opasků. Kabinet Alexise Tsiprase by se měl vrátit k úsporným opatřením, na nichž se jeho předchůdci dohodli s mezinárodními věřiteli.
Francouzský prezident François Hollande ve čtvrtek zdůraznil, že jakákoliv dohoda mezi Řeckem a jeho věřiteli z Evropské unie musí respektovat předchozí závazky a pravidla EU.
Německo trvá na dodržování dosavadních dohod
Řecký ministr financí Janis Varufakis žádá mezinárodní věřitele o přemosťovací podpůrný program do konce května. Během té doby by se měly vyjednat nové podmínky spolupráce, řekl v Berlíně po jednání s německým kolegou Wolfgangem Schäublem.
"Konkrétní návrh je, že by měl vzniknout přemosťovací program od nynějška do konce května, který by nám všem dal možnost uskutečnit jednání a v krátké době dojít k dohodě. Tu bych chtěl označit jako novou smlouvu mezi Evropou a Řeckem, která tento problém vyřeší jednou provždy," prohlásil Varufakis. "V této fázi žádáme tu nejcennější komoditu - čas. Krátký čas, během něhož by naše vláda mohla předložit svým partnerům, Mezinárodnímu měnovému fondu, Evropské centrální bance a Evropské komisi, komplexní návrh, cestovní mapu, řešení situace v krátkém, středním a dlouhém období," řekl Varufakis.
Schäuble naopak trvá na dodržování dosavadních dohod. Německý ministr financí také uvedl, že s Varufakisem nemluvil o možnosti odepsání části řeckého dluhu. Řekl rovněž, že mezi Berlínem a Aténami panují rozpory v pohledu na hospodářskou politiku, kterou chce nová řecká vláda vést. Nabídl však Řecku 500 německých daňových expertů, kteří by mohli pomoci Aténám zlepšit výběr daní a zjednodušit administrativu, která je s ním spojená.
Schäuble na tiskové konferenci zdůraznil, že Německo nechce vnucovat Řecku svou hospodářskou politiku. Podle něj je ale v zájmu celé Evropské unie, aby řecké hospodářství bylo stabilní, nasměrovalo se k růstu a vytvořilo naději pro mladé lidi, že najdou uplatnění. Podotkl také, že Atény došly v reformním úsilí dál, než se čekalo, a že nezaměstnanost v Řecku klesá.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist