Poprvé od roku 2007 porostou ekonomiky všech zemí EU. Ta česká až o 2,5 procenta

Česká ekonomika poroste v letošním roce o 2,5 procenta, uvádí Evropská komise ve své zimní makroekonomické předpovědi. Pro rok 2016 předpokládá komise v České republice ještě o trochu vyšší růst na úrovni 2,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Proti poslední podzimní předpovědi je to velmi mírné zhoršení odhadu. Deficit veřejných financí by měl v Česku letos dosáhnout 2 procent, v příštím roce 1,5 procenta HDP, uvádí komise. Inflace má letos být 0,8 procenta.

Poprvé od roku 2007 také porostou ekonomiky všech členských zemí Evropské unie, uvádí se ve zmíněné zprávě. Unie jako celek má letos zaznamenat růst 1,7 procenta, země eurozóny 1,3 procenta. V roce 2016 předpokládá komise zrychlení na 2,1 procenta v celé osmadvacítce a 1,9 procenta v zemích platících společnou měnou.

Prognóza mimo jiné připomíná, že Česko se loni po dvou letech vrátilo k růstu. K loňskému roku uvádí přehled komise posílení ekonomiky o 2,3 procenta. Tato obnova byla tažena především domácí poptávkou, investicemi i spotřebou domácností. V první polovině roku také exportem, který ale poté zpomalil v důsledku slabého růstu celé EU.

"Prognóza Evropské komise pro Česko se sice mírně zhoršila, nicméně stále by měl být růst ekonomiky znatelně vyšší než v eurozóně a celé EU, což by mělo pomoci k dalšímu mírnému přiblížení výkonu české ekonomiky k průměru unie," řekl analytik poradenské firmy Deloitte David Marek.

Makroekonomická prognóza Evropské komise je podle něj realistická ve všech ohledech s výjimkou inflace. "Zatímco komise předpovídá pro letošní rok průměrnou inflaci 0,8 procenta, při poklesu cen ropy, potravin a deflaci v eurozóně to spíše vypadá, že inflace bude nulová či dokonce mírně záporná," dodal.

Základní údaje o výkonu české ekonomiky tak ve své aktuální předpovědi komise velmi mírně zhoršila proti poslednímu odhadu z loňského podzimu. Tehdy pro rok 2014 předpokládala růst 2,5 procenta, pro letošek a rok příští 2,7 procenta.

Růst o 2,7 procenta HDP už na konci ledna předpovědělo ve své vlastní zprávě české ministerstvo financí. Pro rok 2016 počítá s údajem 2,6 procenta a loňský rok podle něj znamenal růst 2,4 procenta.

Ministerstvo se s komisí shoduje na výši loňské inflace, kterou obě prognózy shodně uvádějí na hodnotě 0,4 procenta. Letos ale komise očekává v ČR inflaci na úrovni 0,8 procenta, ministerstvo financí uvádí nižší hodnotu 0,3 procenta. Pro rok 2016 pak Evropská komise v materiálu předpokládá českou inflaci na hodnotě 1,4 procenta.

Posilování české ekonomiky se podle komise odráží ve vývoji pracovního trhu. Míra nezaměstnanosti byla podle prognózy loni 6,1 procenta, pro letošek uvádí komise předpoklad šesti procent a pro rok 2016 5,9 procenta.

Evropský komisař pro finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici mluví o "mírném oživení" evropského hospodářství. Výkon ekonomiky má postupně nabírat na rychlosti při slábnoucím vlivu negativních faktorů. Růst podle něj potáhne především domácí poptávka. "Jsou to vítané zprávy. Ale je potřeba udržet si smysl pro perspektivu. Výzvy, před kterými evropská ekonomika stojí, nezmizely a obnova je stále nízká a pomalá," upozornil.

Nejoptimističtější údaj má v tabulce Irsko s předpokládanými 3,5 procenty, nejslabší růst čeká komise u Chorvatska, jen na úrovni 0,2 procenta. U Česka materiál uvádí posílení ekonomiky o 2,5 procenta. Moscovici novináře upozornil na letošní očekávaný "dynamický růst" Polska o 3,2 procenta, ale i Španělska o 2,3 procenta. Německo by letos, stejně jako loni, mělo růst o 1,5 procenta.

Předpověď řeckého růstu o 2,5 procenta je založen na předpokladu pokračujících reforem a rozumné fiskální politiky, zdůraznil Moscovici.

Někdejší francouzský ministr financí upozornil, že v příštích letech se postupně zvedne také francouzská ekonomika z letos očekávaného procenta na 1,8 procenta růstu v roce 2016. Itálii letos čeká podle komise růst o 0,6 procenta především v důsledku vnější poptávky.

Moscovici připomněl, že prognóza bude základem hodnocení komise, zda především Francie, ale také Itálie a Belgie plní pravidla Paktu stability a růstu. "Hodnocení ale samozřejmě vezme v potaz všechny významné faktory," podotkl s tím, že názor komise zveřejní 27. února společně s podrobnou analýzou ekonomických a rozpočtových politik všech zemí unie.

V listopadu Evropská komise čekala letos pro celou unii růst o 1,5 procenta a pro země eurozóny 1,1 procenta. Odhadovaná situace v roce 2014 nyní ukazuje růst 1,3 procenta pro celou EU a 0,8 procenta pro země s eurem, proti podzimním číslům tedy beze změny.

Růst zpomaluje dlouhodobě nízká inflace či pokles cen

Komise ovšem upozornila také na vyšší míru nejistoty, která výhled provází. Rizika, která mohou výkon hospodářství zpomalit, se zvýšila, přibyly ale také pozitivní faktory. Zmiňuje se geopolitické napětí, obnovená nejistota na finančních trzích v kontextu lišících se měnových politik významných ekonomik i nedokončené strukturální reformy.

Růst zpomaluje také dlouhodobě nízká inflace či pokles cen. Komise připomíná, že trend velmi nízké míry inflace pokračuje. Pro celou unii je pro rok 2015 očekáván růst spotřebitelských cen o 0,2 procenta a pro rok 2016 na úrovni 1,4 procenta. Pro eurozónu, která je nyní v deflaci, letošní předpověď uvádí stále pokles cen o 0,1 procenta. V roce 2016 už začnou ceny stoupat a inflace v zemích platících eurem má být na úrovni 1,3 procenta.

Posilování ekonomiky se má podle komise na celoevropské úrovni začít projevovat na trhu práce. Míra nezaměstnanosti v EU by letos měla klesnout na 9,8 procenta a v eurozóně na 11,2 procenta.

Prognóza ukazuje snižující se míru deficitů veřejných financí. V osmadvacítce by poměr zadlužení k HDP měl klesnout z loňských tří procent na letošních 2,6 procenta a snížit se dál na 2,2 procenta v příštím roce. Eurozóna má vykázat pokles na letošních 2,2 procenta a 1,9 procenta v roce 2016.